beranidlo a strach

Americký prezident je chaotický, podlý, empatie neschopný muž

Respekt - - Obsah - Jiří Sobota

Touha dozvědět se, co se děje v zákulisí Trumpova vládnutí, je podle všeho neukojitelná. Nejnovější knihy Boba Woodwarda Fear: Trump in the White House (Strach: Trump v Bílém domě) se za první den prodalo 750 tisíc výtisků. To je americký rekord. K tomu je dobré nezapomínat, že legendární novinář, proslulý odhalením aféry Watergate, není první, kdo pohled do okolí nejrozporuplnějšího moderního amerického prezidenta nabízí. Se svou verzí již přišel novinář Michael Wolff v (i česky vydaném) bestselleru Oheň a hněv, bývalý šéf FBI James Comey i vyhozená poradkyně Omarosa Manigault Newman. Obraz Trumpova vládnutí, který z knih vystupuje, si je natolik podobný, že nemůže být vylhaný nebo vymyšlený. Titul Woodwardovy knihy ho vystihuje dokonale. Z prezidenta jde strach.

Samozřejmě že Woodward je z novinářského hlediska úplně jiná váha než ostatní autoři. Wolff má trochu pověst kontroverzního bulvaristy. Comey je bývalým státním úředníkem, který popisuje svou osobní zkušenost a nesnaží se rekonstruovat celistvý obraz. Omarosa, bývalá Trumpova kolegyně z televizních show a členka jeho politického týmu, je v podstatě ze stejného kadlubu jako prezident a po nuceném odchodu z Bílého domu chce především nastartovat další kapitolu své kariéry mediální celebrity.

Woodward naopak postupuje metodicky, chladně a neúprosně. Jeho kniha stojí na rozhovorech se zhruba dvěma stovkami lidí z Trumpova okolí, jejich poznámkách, deníkových záznamech. Rozhovory jsou nahrávány nebo alespoň písemně zaznamenávány. Výsledek je zároveň mírně kontroverzní, protože novinář zdrojům ponechává jejich anonymitu.

Když čtete strhující a často velmi detailní líčení konkrétních situací v bezprostředním prezidentově okolí, máte pocit, že Woodward stál v místnosti. Zároveň je vám jasné, že nestál, a nevíte přesně, kdo všechno a s jakou přesností mu situaci popsal.

balvan

Woodward má nicméně jednu výhodu: těžko ho někdo může obvinit, že má z nějakého důvodu spadeno právě na současného prezidenta. Hloubkovému průzkumu dění v Bílém domě se věnuje systematicky desítky let, Fear je jeho devatenáctá kniha. Novinář dokázal naštvat Billa Clintona, George W. Bushe i Baracka Obamu.

Donald Trump samozřejmě tvrdí, že celá kniha je podfuk, a vyhrožuje žalobou, rozkývat balvan Woodwardovy prověřené novinářské integrity bude ale obzvlášť tvrdý oříšek. Ne všechny detaily musí sedět, muž, který spolu s kolegou Carlem Bernsteinem odstartoval pád Richarda Nixona, se již dříve v podružnostech občas sekl, v podstatě a celkovém vyznění obrazu však nikdy. Jestli má Washington moderního kronikáře, je jím Bob Woodward. Ten dnes svůj výlet do útrob současného Bílého domu popisuje jako pobyt „v žaludku bestie“a v jednom z televizních diskusních pořadů svůj celkový dojem z Donalda Trumpa shrnul do věty: „Doufejme v Boha, že nebudeme muset řešit krizi.“

Trump z jeho knihy vychází jednoznačně jako chaotický, podlý, empatie ne-

schopný, zcela nevyzpytatelný muž omezených obzorů, z jehož činů má hrůzu i jeho nejbližší okolí. Scéna, v níž ekonomický poradce krade ze stolu důležitý dokument zpochybňující obchodní vztahy s Jižní Koreou, aby ho prezident nemohl podepsat a nerozkýval tak bezpečnostní rovnováhu na Korejském poloostrově, pronikla do kánonu washingtonských legend už teď. Pokud se ptáte, proč si to prezident nechal líbit, odpověď zní jednoduše: nepamatuje si, že ho na stole měl, nemá žádný seznam kroků a cílů, jichž chce dosáhnout.

beranidla

Úspěch knihy je zaručen, povědomí o nebezpečné povaze dnešní americké administrativy stoupá. Přijde tedy prozření a Trumpův pád? Průzkumy ukazují, že ve Spojených státech se zvyšuje počet lidí, kteří vnímají fungování současné vlády jako chaos. Prezident je neoblíbený a předvolební průzkumy ukazují, že demokraté mají našlápnuto k vítězství v listopadových kongresových volbách.

Zároveň však zachovejme chladnou hlavu. Nikdo neví, kolik Američanů volilo Trumpa, protože v jejich očích představoval ideální obraz budoucího prezidenta, bezpečně lze ale tvrdit, že jich nemohlo být příliš mnoho. Donald Trump a další populisté stoupají na vrchol politiky v roli beranidla, jímž chtějí rozzlobení voliči rozvrátit stávající poměry. Je jistě možné, že přesnější obraz reality přiměje část z nich k tomu, aby byli v příštích volbách opatrnější.

Knihy, jako je Woodwardův Fear, jsou důležité, podstatu problému však neřeší. Úspěch populistů je dostatečně univerzální na to, aby jednoho přízemního politika vystřídal druhý. Zásadní obrat přijde teprve ve chvíli, kdy námitky významné části populace vezmou vážně i seriózní politici a nabídnou lepší řešení, než jaké slibuje Trump a jemu podobní.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.