boyan Slat čistí oceán od plastů

Nizozemský vynálezce vypustil do Pacifiku obří systém, který má oceán zbavit odpadků

Respekt - - Obsah - Petr Horký

když bylo Boyanovi Slatovi šestnáct, část letních prázdnin trávil s rodiči na řeckém ostrově Lesbos. Při potápění v moři ho tehdy hluboce zasáhl obraz, který zná spousta turistů: ve vodě plavalo víc umělohmotných tašek než ryb. Nizozemský středoškolák se zálibou ve vědě si v tu chvíli předsevzal, že najde způsob, jak s tím něco udělat. Tuhle historku dnes vynálezce a podnikatel Slat vypráví novinářům, když se ho ptají, jak přišel na svůj troufalý plán vyčistit světové oceány od tisíců tun plastového odpadu.

Od iniciačního zážitku uplynulo osm let a čtyřiadvacetiletý Nizozemec má nakročeno k tomu, aby si svůj chlapecký sen splnil. Nezisková organizace The Ocean Cleanup, kterou založil a řídí, dokázala pro vyčištění oceánu nadchnout tisíce lidí po celém světě. Od dárců vybrala přes 35 milionů dolarů a za získané peníze navrhla a vyrobila mohutný systém na lapání odpadu. Šest set metrů dlouhá plovoucí bariéra pojmenovaná System 001 byla 8. září v San Francisku slavnostně vypuštěna do Tichého oceánu. Během letošního podzimu ji tažné lodě odvlečou od kalifornských břehů do severního Pacifiku k obřímu pásu odpadků, které se tam nakupily působením mořských proudů. Stejné proudy budou nyní unášet i volně plovoucí bariéru, jež by měla fungovat jako obří koště a hrnout před sebou vše, co jí přijde do cesty: zbytky rybářských sítí, igelitové tašky ale i malé úlomky plastu, které rozbouřené moře drtí na stále menší kousky. Tohle vše by měl zachytit textilní závoj sahající do třímetrové hloubky, který bariéru lemuje po celé délce. Hráz se bude pod tlakem zachycených odpadků postupně ohýbat do tvaru písmene U, a když se naplní, nákladní loď odveze nahromaděný plast na pevninu k recyklaci.

Pokud se systém osvědčí, The Ocean Cleanup vyšle na moře další desítky bariér, jež by podle Slatových propočtů mohly za pět let odstranit půlku obří odpadkové skvrny o velikosti trojnásobku Francie. Zní to příliš dobře na to, aby to mohla být pravda? Ano: naznačený plán má řadu úskalí a skeptici tvrdí, že nebude fungovat. Troufalý pokus vlasatého mladíka, který jde za svým klukovským snem, přesto s napětím sleduje celý svět.

Víc věcí najednou

Na začátku to na velký zájem okolí nevypadalo. Když se Slat před osmi lety vrátil ze zmíněné dovolené, začal pátrat na internetu a číst knihy o úklidu oceánů. S kamarádem pak v rámci středoškolské soutěže mladých vědců vymysleli, že by plasty unášené po moři mohla zachytávat plovoucí bariéra. Soutěž nakonec vyhráli a Slat poté zamířil na technickou univerzitu. Když mu bylo osmnáct, do jeho města zavítala populární konference TEDx a Slat na ní promluvil o svém ambiciózním plánu. Jeho výkon diváky nijak zvlášť nezaujal a sklidil jen vlažný potlesk.

Slat se však touto prohrou nenechal odradit. Hned v prvním roce opustil univerzitu, se třemi stovkami eur na účtu založil organizaci The Ocean Cleanup a začal shánět sponzory. Napsal stovky e-mailů, nikdo na ně ale nereagoval. Až v úterý 26. března 2013 se náhle cosi zlomilo. Slatovi celý den zvonil telefon a na e-mail mu dorazily stovky zpráv od fanoušků a novinářů, kteří ho žádali o rozhovor. Jakýsi redaktor totiž na internetu zahlédl zapomenutý videozáznam konference, mladý vynálezce ho zaujal a napsal o něm článek, jenž se začal virálně šířit. Slat obrovského zájmu pohotově využil, uspořádal crowdfun dingovou sbírku a za dva týdny vybral 90 tisíc dolarů. Nedostudovaný inženýr se obklopil vědci a výzkumníky a následující rok zasvětili tomu, aby projektu dodali něco, co mu zatím chybělo: solidní odborný základ.

Plavili se po moři, sbírali vzorky vody, měřili velikost plastových odpadků a mapovali, kde v oceánech se koncentrují a do jaké hloubky sahají. Paralelně navrhovali plovoucí bariéru, přičemž kromě znalostí vědců čerpali i ze zkušeností rybářů a těžařů ropy. Výsledkem byla pětisetstránková studie popisující rozložení odpadu v oceánech a nabízející technické řešení. Po jejím představení v červnu 2014 se podařilo vybrat další dva miliony dolarů.

S přibývajícími penězi rostly i možnosti Slatova týmu. The Ocean Cleanup podnikla několik velkých mořských expedic s desítkami lodí, vyrobila prototypy plovoucích bariér a otestovala je v rozbouřených vodách Severního moře. Neziskovka se rozrostla na 70 stálých zaměstnanců a její členové o projektu publikovali články ve vědeckých časopisech. K mecenášům se připojila velká jména, jako třeba zakladatel platební služby PayPal Peter Thiel, šéf softwarové firmy Salesforce.com Marc Benioff nebo nizozemská vláda. Rozšiřovala se ale i armáda skeptiků. Mnohým vadí Slatova motivace: ambiciózní mladík prý sní o globálním úspěchu a čisté oceány zde hrají jen zástupnou roli. Environmentální organizace zase tvrdí, že Slatova aktivita odvádí pozornost od podstaty problému, tedy že lidstvo produkuje příliš mnoho jednorázových odpadků a na pořadu dne je spíše úkol omezit jejich spotřebu. Ochránci mořského života se zase obávají, aby Slatova hráz spolu s plastem z vody nevylovila i ohromné množství organismů.

Vynálezce odbornou veřejnost ujišťuje, že živočichové bariéru podplují. S námitkou, že je nutné zamezit vzniku odpadků, souhlasí – stejně tak je podle něho třeba sbírat plast z pláží, zachytávat ho v ústí velkých řek a na moři. „Lidstvo ale přece může dělat více věcí najednou, “prohlásil Slat před spuštěním svého systému do Pacifiku.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.