Kolik ztratíme letos?

Politici vládní koalice mají šanci ovládnout senát, budou to ale mít velmi těžké

Respekt - - Fokus - Tomáš Brolík

Pokud senátní volby vůbec něčím přitahují pozornost veřejnosti, jsou to kandidatury či rovnou přímé střety známých osobností. Přinese je i letošní pravidelná obměna třetiny senátorských křesel. O mandát se uchází trio Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer, tedy neúspěšní prezidentští kandidáti z letošního ledna, v barvách nahnědlého hnutí Tomia Okamury zase o vstup či návrat do politiky usilují blízcí a spolupracovníci prezidentů Klause a Zemana.

Pikanterie a výrazné tváře jsou jedna věc. Senát ale zároveň dlouhodobě prokazuje svou důležitost: plní roli, kterou mu ústava předepisuje, a koriguje vládu a sněmovnu. Volby na počátku října budou první od doby, kdy prezident Miloš Zeman obhájil svou funkci a šéf hnutí ANO Andrej Babiš po dlouhém vyjednávání sestavil se sociální demokracií (za podpory komunistů) vládu s důvěrou. Jak se změní poměr sil v horní komoře, je tedy tentokrát mimořádně důležité.

Lidovecká výjimka

Aktuálně má v Senátu mírnou většinu současná opozice. K vládnímu bloku můžeme počítat i většinu nezařazených senátorů. Jde o zástupce komunistů, majitele webu Parlamentní listy Iva Valentu či politiky blízké prezidentovi.

V nadcházejících volbách budou opoziční strany obhajovat dvanáct mandátů. Vládní sociální demokracie bude zkoušet udržet alespoň svých jedenáct křesel. Hlasovat se bude ve dvou obvodech, které doposud zastupovali komunisté a prezidentova strana SPO. A znovu se obsadí dva mandáty po senátorech ČSSD, kteří v průběhu uplynulého roku zemřeli. Vládní koalice je tak v nevýhodné pozici: aby získala senátní většinu, musela by obhájit všechny své mandáty a navrch ukořistit pět opozičních mandátů.

ANO i ČSSD, které spolu vládnou uplynulých pět let, nasazují uchazeče do většiny obsazovaných volebních obvodů. Podle zkušeností z posledních dvou senátních voleb je ale čeká obtížný úkol. V obou případech platilo pravidlo, že pokud jste u vlády, u voleb do Senátu tratíte – pokud ovšem nejste lidovci. ČSSD v letech 2014 a 2016 přišla o zdrcujících třiadvacet mandátů. Politická dominance se při senátních volbách neprojevuje ani u Babišova hnutí ANO. Doposud získalo hnutí jen sedm mandátů, o jeden navíc od té doby přišlo. Zato lidovci, tehdy vládní, dnes už opoziční strana, prosperují. Při posledních dvou volbách dostali do Senátu dvanáct svých zástupců. Ať už skrz své kandidáty nebo kandidáty s jejich podporou. Letos lidovci kandidují v polovině obvodů, a pokud jejich kandidáti vyloženě nepropadnou, mají reálnou šanci stát se v Senátu vedoucí silou.

Ve všech obvodech kandiduje SPD Tomia Okamury, která se pokusí zopakovat úspěch z voleb do sněmovny. Okamurovy strany a hnutí (ačkoli on sám v roce 2012 vstoupil do politiky skrz Senát) byly v senátních volbách doposud neúspěšné. Letos je rozdíl v tom, že o Okamurově aktuálním politickém projektu už nelze říct, že by byl okrajovou stranou. Kartami také mohou zamíchat Piráti, kteří jsou na vzestupu a s nadějemi vzhlížejí ke komunálním volbám, hlavně v Praze. Stejně jako lidovci, i Piráti nabízejí své kandidáty v polovině volebních obvodů.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.