Konečně sami

Ukrajina se chystá na další podstatný krok k nezávislosti – skrze vlastní církev

Respekt - - Fokus - Tomáš Brolík

Viděno očima našich vzdálených potomků, jaký bude hlavní odkaz rusko-ukrajinské války, která na východní Ukrajině probíhá už čtyři roky? V posledních týdnech se vynořil nečekaný a vážný kandidát: rozkol v pravoslavné církvi. Istanbulské centrum se zásadně přiklonilo k žádostem ukrajinské ortodoxní církve o samostatnost, čímž by se ukrajinští pravoslavní věřící dostali z dosahu moskevských duchovních. Dojde-li k tomu, bude to dějinná událost, která s sebou samozřejmě ponese i bezprostřední politický dopad.

Oltářní politika

Konstantinopolský (staré označení pro turecký Istanbul) arcibiskup a patriarcha Bartoloměj I. vyslal na počátku září na Ukrajinu dva biskupy. To je všeobecně chápáno jako příprava na to, že Bartoloměj, hlava světového pravoslaví, uzná kyjevskou ukrajinskou církev jako samostatnou a zcela nezávislou součást pravoslavného světa. Tím by rozsekl spor, který na Ukrajině trvá od roku 1992. Tehdy, krátce po rozpadu Sovětského svazu a vzniku nezávislého státu, se část kněží rozhodla oddělit se od ruské církve. Od té doby vedle sebe na Ukrajině fungovaly pravoslavné církve dvě – oficiální, pod správou Moskvy, a neoficiální, nikým neuznaná, vedená kyjevským patriarchou. Právě ta druhá nyní usiluje o oficiální posvěcení.

Ve stávajícím rozdělení hrála vždy roli politika. „Kyjevskou“církev podporoval například prezident Juščenko, kterého k moci vynesla revoluce v roce 2004 a který ji chápal jako protiváhu ruského vlivu. V jeho proruském nástupci Janukovyčovi měla zase svého zastánce církev „moskevská“. Ovšem další revoluce, která Janukovyče v roce 2014 svrhla, a následný ruský zábor Krymu následovaný invazí na východ Ukrajiny znamenaly zlom. Kyjevský patriarchát stojí pevně na straně ukrajinského státu. Jeho chrám svatého Michala v centru města poskytl úkryt zraněným protestujícím při proevropské revoluci na Majdanu. Moskevská církev, i když zdaleka není jednotná, stojí spíše na ruské straně, především její hlava Onufrij. Někteří „moskevští“duchovní se aktivně podíleli na anexi Krymu a pomáhali ruským vojskům na Donbase. To letitou snahu kyjevského patriarchy Filareta o uznání své svrchovanosti výrazně podpořilo.

Nejasné čáry

Jak je na Ukrajině zvykem, nic není na první pohled jednoduché a dělicí čáry jsou neostré. Velkým proponentem ukrajinské církevní samostatnosti je prezident Porošenko, jím ovládaný parlament v dubnu oficiálně požádal Istanbul, aby samostatnost církve uznal. Porošenko je okázale zbožný muž, pro kterého je budování národní identity už nějaký čas důležitou součástí politického programu. Oficiální a na Moskvě nezávislá církev by pro něj v tomto směru byla velký symbolický úspěch. Zároveň mu jeho příslušnost k moskevské části církve umožňuje krotit obavy, že se na Ukrajině rozpoutává náboženský konflikt, před čímž někteří analytici varují.

MÍSÍ SE TU STALETÝ GEOPOLITICKÝ BOJ A NAVÝSOST AKTUÁLNÍ BOJ PŘEDVOLEBNÍ.

Takové obavy jsou s velkou pravděpodobností liché. Jak vyplývá z průzkumů veřejného mínění, kyjevský patriarchát má třikrát víc následovníků než moskevská církev. Ukrajinská zbožnost se koncentruje na západě a ve středu země, kde většina obyvatel necítí k Moskvě velkou příchylnost.

Přehnali jste to

Reakce Moskvy na rozhodnutí konstantinopolského arcibiskupa je tvrdá. S Bartolomějem (a tedy i zbytkem pravoslavného světa, který Bartoloměj jako „první mezi rovnými“vede) přerušil moskevský patriarcha styky předminulý týden a mluví o velkém schizmatu v ortodoxním světě. Zároveň varoval, že na Ukrajině může dojít ke „krveprolití, až se schizmatici pokusí zmocnit posvátných míst pravoslaví“. Majetek skutečně bude jedním z problematických bodů. Moskevská církev spravuje ta nejdůležitější místa a kláštery pravoslavné víry na ukrajinském území a především za vlády prezidenta Janukovyče nabyla značné nemovité majetky.

Rozkol si na sebe ruská pravoslavná církev zčásti přivolala sama kvůli svému úzkému svazku s Kremlem a s politikou ruského prezidenta Putina. Bartolomějovo rozhodnutí vysvětlují pozorovatelé tak, že jde o odplatu za ruské politické vměšování na Balkáně a v Řecku. Vznikne-li oficiálně uznaná kyjevská církev, ztratí ruská církev pozici největší pravoslavné církve a její vliv na východě a jihovýchodě Evropy oslabí.

(Petro Porošenko a patriarcha Filaret)

Patřím k těm druhým, ale fandím vám.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.