Email se neposílá

Respekt - - Od Věci - ANDREA PROCHÁZKOVÁ

Odkud vzniklo zvolání „panenko skákavá“a proč nezaměňovat slova „protežovat“a „protěžovat“. markéta gregorová (35) na twitterovém účtu Jazykovědma denně přináší tipy, hříčky i nejčastější chyby. „nevnímám chyby jako horší či lepší. ale když už chyba musí být, oceňuji kreativitu pisatele a miluji humor nechtěného,“říká ke svým inspiracím. Co bylo impulzem k založení Jazykovědmy?

Zní to nabubřele, nicméně po přečtení několika knížek o osobním rozvoji jsem usoudila, že bych chtěla na světě nejen být, ale být tu taky k něčemu dobrá. Lék na rakovinu nevynaleznu; ale pokud pár lidem pomůže, že se ode mě dozvědí něco o jazyce, a ještě se u toho pobaví, pak je „mise splněna“.

A co je tedy jejím cílem?

Kromě toho, že se podělím o to, co vím, tak vizionářský cíl nemám. Na obhajobu dodávám, že jsem začala tweetovat s tím, že si mě třeba pár lidí časem najde a sem tam si něco přečte. Netušila jsem, že budu mít tisíce příznivců a říkat si: „Jejda, nějak se to vymklo z ruky.“Byla jsem skeptická, ale zničehonic se vytvořila komunita lidí se zájmem o češtinu a nadšením pro odhalování jejích zákoutí. To mi přijde úžasné: svět je přece jen ještě někde v pořádku.

Studovala jste český jazyk?

Nestudovala a dodnes toho lituji. Vystudovala jsem ale anglistiku, takže filologický základ mám. Jednou jsem se učila na zkoušku a v odborné publikaci neustále narážela na chyby, jazykové i faktické. V upřímném rozhořčení jsem sepsala seznam a předala jej svému profesorovi.Ten usoudil, že má pečlivost hraničící s obsedantně-kompulzivní poruchou je dobrá jen k jedné věci: ke korekturám. A tak jsem se stala korektorkou.

A tím se dnes i živíte?

Vzhledem k mé útlé tělesné stavbě mi to málokdo věří, ale živím se jídlem… No, tady kromě chabého pokusu o humor názorně vidíte ukázku pragmatické roviny jazyka v praxi. Jednoduše řečeno, kontext je všechno. Živím se jako volnonožec, jak se módně říká, primárně jako korektorka a překladatelka. Občas napíšu text na zakázku, občas postavím web ve WordPressu: baví mě kód jazykový i počítačový.

Odkud berete nápady na tweety?

Nejlepším zdrojem je korektorská praxe, co objevím v některých „námětově vydatných“textech, to bych navzdory bujné fantazii nikdy nevymyslela. Inspiruji se i pročítáním tematických webů a pochopitelně denně zapínám Twitter, abych si popovídala s komunitou a odpověděla na otázky – je super, že lidé se mě ptají na jazykové zapeklitosti, a tak mi dávají další náměty.

Na jakou nejhorší chybu jste narazila?

Vlastně nevnímám chyby jako horší či lepší, stejně je musíme opravit. Když už ale chyba musí být, oceňuji kreativitu pisatele a miluji humor nechtěného. Tím nechci říct, že se chybám vysmívám, ale mám ráda, když mi práci zpestří třeba komická záměna slova. Jednou jsem opravovala anglický esej, kde pisatel zaměnil anglické slovo „heroine“(hrdinka) za „heroin“(heroin). Text rázem dostal nečekaný spád – tato záměna je stále mou nejoblíbenější chybou.

Jsou chyby typické pro Čechy?

Často chybujeme v cizích termínech – tedy termitech, jak říkáme. V tomto duchu jsme měli na Twitteru veselou diskusi poté, co jsme si vysvětlili význam výrazu iniciály. Běžně se říká, že do formuláře vyplňujeme iniciály, což bychom ovšem dělat neměli, pokud nechceme úředníky naštvat. Iniciály jsou počáteční písmena. Kromě „termitů“se nám klasicky pletou y/i, mě/mně a čárky ve větách, to asi není šokující.

Jak se snažíte tweety oživit?

Snažím se být vtipná, což někdy nevyjde, čímž ovšem zase vzniká humor nechtěného, takže je vlastně všechno v pořádku. Snažím se nedogmatizovat, nešermovat lingvistickými termíny a myslet na to, co chce asi běžný uživatel jazyka vědět, aby si byl jistější v každodenní komunikaci. Pravidelně připomínám to, s čím se setkáváme nejčastěji: že se píše e-mail, protože email je barva, že za podpisem se nepíše tečka – a že není „by jste“, ale „byste“.

Už vás někdo označil za „grammar nazis“?

To víte, že ano, ale žádné drama. Jen se občas někdo rozčílí, co mu mám co říkat, jak má psát, nebo někdo apeluje, ať se ta y/i zruší. Tak se shodneme, že se neshodneme, tím to končí a já jdu konverzovat s těmi, kteří konverzovat chtějí. V osobní komunikaci se koušu do rtu a snažím se neopravovat.

Chybám se nevysmívám, jen kvůli nim text občas dostane nečekaný spád.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.