Do Karlových Varů se vrátila část pomníku J. W. Goetha, který byl po druhé světové válce odstraněn v rámci „denacifikace“města. Jaký další pomník by si zasloužil návrat do veřejného prostoru?

Respekt - - Anketa - k tématu čtěte také čLánek na stR. 46–51

Jana HofmanoVá farářka, Českobratrská církev evangelická v Brně 1

Po pravdě, žádný konkrétní pomník vyloženě nepostrádám. Co by ale veřejnému prostoru jistě slušelo, je přivlastnění si dobrých hodnot a pochopení souvislostí, k nimž některé pomníky odkazují. V Bibli tu a tam čteme, že praotec či prorok postavil někde kámen a pojmenoval ho na památku určité události. Ten kámen pak nebyl jen oslavou zašlých časů, ale programem, vyznáním pravdivých hodnot, které chceme žít i do budoucna. Tak třeba: je možné chodit kolem pomníků a do budov Komenského a nezajímat se o lidi, které nouze vyhnala z domovů? Nebo pohrdat evropským společenstvím? O křížích a Božích mukách ani nemluvě. Připomínek milosrdenství a odvážné naděje je nám třeba; ať se nám propíší do života.

ProKoP BartoníČeK umělec a experimentátor

Fenomén zapomínání zásadních momentů dějin je čím dál znatelnější, není divu, je to přirozený vývoj. argumentovaná realita či snad alespoň haptická zkušenost budou hrát čím dál zásadnější roli, tedy pokud opravdu chceme dalším generacím umět něco vysvětlovat a připomínat. Proto se domnívám, že by se na Smíchov měl v adekvátní formě vrátit tank číslo 23, původně umístěný v roce 1945, později v roce 1991 přetřený narůžovo Davidem Černým. Součástí instalace by byla i akce. Zástupci všech aktuálních poslaneckých klubů by se pak museli každoročně společně umazat od barev a obnovit jeho růžový nátěr.

DaViD Černý umělec

Připadá mně, že se velmi často zaměňuje objekt pomník s objektem socha. Nepochybné je, že existuje mnoho případů zdárné difuze obojího. Leč pomník je, jak sám základ slova říká, místo upomenutí na cosi či častěji kohosi. Ohlédnu-li se do minulosti, tak pár předválečných Masaryků již bylo vztyčeno. Diskuse nad Mariánským sloupem na Staromáku mně přijde poněkud anachronická, neb proč? Takže se nejvíc bojím toho, až nějaký zarputilý mladý komunistický dement vytáhne ze stranické knížky eso v podobě reerekce Stalinova pomníku, vždyť přece jen to byla překrásná kompozice nad Prahou a Sovětský svaz s gulagy měl i své kladné stránky. Nebylo by lepší raději uvažovat o tom, koho (nebo co) pomnít z novodobější historie této země?

JitKa PřeroVsKá ředitelka nadace Proměny Karla Komárka

Vaše otázka mi automaticky navozuje sérii dalších, ať už mě napadne jakýkoli příklad. Kdy a proč původně pomník vznikl, respektive byl odstraněn? Nesl historickou hodnotu či umělecké kvality, které se mají obnovovat? Není namístě uvažovat o soudobé interpretaci „příběhu“? Jak je provázaný s konkrétní lokalitou? Co to má vypovídat o dnešní společnosti? Jde o „poselství“, která v sobě nesou víceméně všechna díla ve veřejném prostoru, stejně jako příběhy jejich vzniku, ničení, odstraňování a návratů. Téma proto vnímám v mnohem širším kontextu. Uvítala bych obecně větší osvětu napříč společností a nad konkrétními záměry pak kvalitně vedenou, odborníky zaštítěnou debatu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.