brexit: Co se stane, pokud se británie a EU nedohodnou Jiří sobota

Co se stane, pokud se Británie a evropská unie nedohodnou

Respekt - - Obsah - JIří Sobota

britská pobočka japonské firmy Honda potřebuje po brexitu k přežití maličkost: skladiště o rozměrech 300 tisíc metrů čtverečních, v bezprostřední blízkosti své továrny na jihozápadě Anglie. To je jako 42 zastřešených fotbalových hřišť, jedno vedle druhého, všechny vybavené moderní skladištní technikou. Podobně velkou halou disponuje firma Tesla v Kalifornii, na evropské straně Atlantiku ale rozhodně zatím nic podobného nestojí.

Hala by byla zapotřebí ke skladování několikatýdenních zásob automobilových součástek. Japonská automobilka totiž sice v Británii montuje svou Hondu Civic, 75 procent dílů VŠAK dováží z evropského kontinentu tunelem pod kanálem La Manche. Denně jsou to zhruba dva miliony kusů objednaných na zakázku těsně před montáží konkrétního auta. Dnešní haly pojmou zásoby, jež udrží výrobu v chodu maximálně 36 hodin, pak se výroba zastaví. Továrna tedy zcela závisí na složitém a především plynulém hemžení kamionů a vlaků, kterým nesmí nic stát v cestě. Zatím to tak je, může se to ovšem rychle změnit 29. března 2019, kdy Británie přestane být členem Evropské unie.

Vlastně existují dvě možnosti: Buď se Londýn nějak dohodne se zbytkem Evropy na podmínkách svého odchodu, podepíše jakousi „rozvodovou smlouvu“a vše může zůstat aspoň na přechodnou dobu při starém. Nebo se Britové s Evropany nedohodnou, což v tuto chvíli stále většímu počtu lidí připadá jako reálná možnost, a nastane tzv. tvrdý brexit. Británie v takovém případě odejde z Unie bez dohody a součástkám v cestě vyroste hranice. Honda v takovém případě předpokládá, že dnešní nanejvýš čtyřiadvacetihodinová cesta se promění v mnohadenní bloudění způsobené prohlídkami na ucpaných hraničních přechodech. Honda neví, jak situaci zvládne, náklady na skladiště by byly astronomické a nelze je postavit ze dne na den. Konkurenční Toyota předvídá zastavení výroby na nejasně dlouhou dobu. Nissan tvrdí totéž. Šéf firmy Jaguar Land Rover mluví o masovém propouštění.

Dálnice a parkoviště

Automobilky dnes představují nejsofistikovanější formu globalizované strojírenské výroby. Jejich přesný rytmus a doširoka roztažená dodavatelská chapadla mohou vlastně sloužit jako jakási metafora globalizovaného světa. Který majitel si uvědomuje, že Toyota Aygo pochází z českého Kolína, zatímco větší Toyota Auris z továrny poblíž anglického Burnastonu? Auta jsou beztak složena z dílů pocházejících z různých míst po celé Evropě, úplně stejně jako koneční zákazníci. S hranicemi se nepočítalo, a už vůbec ne s tím, že by se mohly – jako v důsledku tvrdého brexitu – vztyčit prakticky ze dne na den.

Z důsledků se tak zatím hlava točí především Britům. Minulý týden například proběhla na toto téma schůzka britského kabinetu, nečekaně se protáhla a ministři ji pak (anonymně pro média) popisovali jako „plnou vášní“. Členové vlády podle úniku do britských Timesů dostali k nahlédnutí materiál, z něhož vyplývá, že v tuto chvíli už například není možné včas technicky zvládnout přípravu hraničních přechodů. V praxi to znamená, že přeprava zboží může rázem klesnout o 70– 80 procent. Rýsuje se tak nejen kolaps již popsaných výrobních řetězců, ale také dodávek léků a potravin. Devítidenní čekání na brzdové obložení vypadá vlastně ještě jako celkem nevinný příběh.

Britská Asociace pro distribuci zdravotní péče (HDA), zastřešující mimo jiné dovozce léků, tak minulý týden natvrdo varovala, že pokud se situace nezmění a vše bude skutečně směřovat k tvrdému brexitu, blíží se čas, kdy by si Britové měli začít dělat zásoby potřebných léků. Polovina léčiv totiž putuje do Británie odněkud z Evropy. Ředi-

Přeprava Zboží může Rázem klesnout o 70–80 Procent.

tel HDA Martin Sawer v BBC prohlásil, že zatím důvod k panice není, „někdy v lednu už ale ta chvíle přijde“. Problém se týká dopravy, ale také rozpadu nyní synchronizovaného jednotného systému norem a kontroly. Podle citovaného ředitele bude vznik alternativních dodavatelských sítí trvat „měsíce nebo roky“. „Máme za to, že v případě brexitu bez dohody budeme čelit nedostatku léků a dalším důsledkům, jež zatím neumíme odhadnout. Nevíme přesně, co se bude dít, nedokážeme tudíž ani plánovat,“prohlásil.

Že je situace vážná, dokazují i další výstupy. Ministerstvo dopravy například tváří v tvář možným problémům doporučuje pronájem speciálních lodí, jež by zajišťovaly dopravu nezbytných léků, potravin a snad právě i zmíněných automobilových dílů do Británie. Na britské straně kanálu La Manche ovšem neexistují odstavná parkoviště, na kterých by se mohly shromažďovat kamiony čekající na kontrolu. Vláda tak předpokládá, že v obří parkoviště promění jednu z přilehlých dálnic.

Do Británie se zároveň okamžitě vrací historická fobie z nepřátelsky naladěné Francie, takže například vždycky do hysterických obrátek vyladěný deník The Sun již nyní upozorňuje, že Francouzi budou moci vzhledem k pečlivým pohraničním prohlídkám „v podstatě zablokovat svůj přechod v Calais. To může mít zničující dopady na dovozce potravin a výrobce.“ Francouzi se na tvrdý rozchod skutečně chystají. Není přitom úplně pravda, že by v případě neregulovaného brexitu neexistovala vůbec žádná pravidla. Velká Británie je členem Světové obchodní organizace (WTO), takže obchodování se zbytkem Evropy se může řídit běžnými pravidly platnými po celém světě. Ta však předpokládají mnohem méně přátelskou spolupráci, než na jakou jsou uvyklí integrovaní Evropané. V případě výrobků to například okamžitě znamená dovozní přirážku ve výši deseti procent, v případě součástek 4,5 procenta. Kromě logistických problémů tak automaticky letí nahoru ceny. WTO navíc v žádném případě nereguluje všechno. Britská vláda například zveřejnila na svých webových stránkách celé soubory upozornění pro různé oblasti života. Nikdo zatím třeba netuší, jak na tom budou Britové po rozchodu bez dohody s roamingem, jestli nebudou potřebovat do EU víza, zda si nebudou muset hromadně obnovovat technicky zastaralé pasy. Jednou z naprosto vážně zvažovaných možností je kolaps letecké dopravy, protože Britové ztratí přístup na společný evropský trh a zároveň přestanou platit dohody se třetími zeměmi, jež Británie podepsala jako členský stát EU. Vláda slibuje, že letadla na zemi nezůstanou.

V každém případě Francouzi už teď „zbrojí“. Tamní ministerstvo zemědělství například najímá 250 veterinárních inspektorů, kteří budou nově kontrolovat zdraví a kvalitu převáženého dobytka – živého i již naporcovaného. Ministr financí Gérald Darmanin zase oznámil nutnost sehnat 700 nových celníků. Náklady se zatím odhadují na 35–40 milionů eur ročně, tedy až miliardu korun. V tom ovšem není započítána nutnost nákupu pozemků na nové celnice, parkoviště a další zařízení. Temné vize deníku The Sun jako by visely nad obzorem.

Dopady tvrdého brexitu mohou být zásadní i mimo Británii. Jedna z pochmurněji znějících informací z minulého týdne přišla z české pobočky globální pojišťovací společnosti Coface, podle jejíž čerstvé zprávy může nepřátelský rozvod Británie s Evropou významně zasáhnout i Česko. Hnacím motorem našeho exportu je právě automobilový průmysl, hotová auta i automobilové součástky tvoří 21 procent všeho, co vyvážíme. Na Británii z toho připadá 7,3 procenta, přičemž celý britský trh je nyní považován za „vysoce rizikový“. „Naše výpočty ukazují, že obchodní kolaps plynoucí z tzv. tvrdého brexitu by o 1,4 procenta snížil růst českého HDP a ohrozil by 15 600 pracovních míst,“stojí ve zprávě. Následné dopady plynoucí ze zapojení českých fi-

odcHod BRItů Pocítí I česko. V automoBIloVém PRůmyslu.

rem do tvrdým brexitem otřesených globálních obchodních řetězců by pak způsobily další škody.

Do posledního dechu

Selský rozum říká, že něco takového nemohou politici dopustit. Popisovaná kalamita je nevýhodná pro všechny strany, i když je zároveň nutné připomenout, že například Německo vnímá brexit jako relativně malý problém třeba ve srovnání s tím, jaký rozvrat pro mezinárodní řád a volný obchod hrozí v tuto chvíli z Bílého domu ovládaného Donaldem Trumpem. Na jaře letošního roku tak německá agentura Forsa provedla šetření, z něhož vyplynulo, že zatímco 82 procent Němců má obavy z Trumpa, pouze 39 procent bolí hlava z odchodu Britů z Unie. Jinými slovy, z různých perspektiv se vyjednávání jeví různě naléhavě.

Jisté je, že „rozvodová smlouva“stále neexistuje. Celá věc zdánlivě vázne na otázce pojistky proti vzniku tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, za tímto problémem se však rozprostírá rozsáhlé minové pole domácí britské politiky, na němž se bojuje o moc i o zcela protichůdné představy o budoucím fungování Británie.

Je pravda, že veškerá významná jednání v poválečné Evropě téměř pravidelně vedou ke kompromisům učiněným na poslední chvíli. Úplně stejnou taktiku zřejmě volí i v případě brexitu jak evropští vyjednavači, tak samotná britská premiérka Theresa May, která bojuje zároveň s Bruselem i domácími politickými protivníky. Všeobecně se má za to, že dohodu je možné uzavřít zhruba do Vánoc a pořád ji ještě včas ratifikovat. Nervozita nicméně stoupá. A pro Nebrity je možná dobré mít na paměti, že vše začalo populistickým referendem provázeným kampaní plnou zásadně vylhaných argumentů a rozhodla zhruba čtyři procenta hlasů. Jak ukazují průzkumy, dnes už by Britové zřejmě hlasovali jinak.

VyJednáVání o BReXItu

26

Na začátku byla lež.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.