Ústava je super text

Respekt - - Od Věci - KATEŘINA MÁZDROVÁ

o tom, že je něco ústavní nebo protiústavní, často mluví politici a píší média, ale málokdo základní zákon státu opravdu četl, říká architekt a knihkupec adam Berka. Proto se ji rozhodl zpopularizovat v projektu Ilustrované Ústavy

Slovenské republiky – a nyní zastřešil i obdobné vydání Ilustrované Ústavy České republiky.

Na přebalu Ilustrované Ústavy

Slovenské republiky stojí: „Kniha do každé domácnosti.“Proč by měla být v každé domácnosti?

Protože ústava, a mám na mysli ústavu kterékoli demokratické země, definuje základní pravidla, jak funguje společnost. Když ta pravidla známe, může být náš život lehčí a jednodušší.

Čím znalost ústavy zjednoduší člověku život?

Je to podle mého super text – vyextrahovaný a jasně a stručně formulovaný. Srozumitelně se v něm píše třeba o lidských právech; definuje, jak se lidé chovají k sobě navzájem, jak se chová stát k občanům a naopak.

Proto mi přišlo divné, že sice každý ví, že ústava existuje a kdekdo se jí taky ohání, avšak její obsah zná málokdo; třeba ve škole, co si pamatuju, je ústavě věnována snad jen jedna vyučovací hodina.

Pokud je ústava psána jednoduše a srozumitelně, proč ji ilustrovat?

Když jsem se rozhodl přečíst si ústavu a šel si ji koupit do knihkupectví, musel jsem po ní pátrat; objevil jsem ji až někde v zastrčeném rohu s právnickou literaturou. Obsah mě – jak už jsem říkal – nadchl, ovšem graficky to byla naprostá katastrofa: text jen tak hozený do wordu, primitivně vytištěný...

Určitě je pravda, že ten text ilustrace nepotřebuje. Nicméně my jsme chtěli slovenskou ústavu přiblížit lidem. Chtěli jsme, aby si ji přečetli – a v ten moment jsou kvalitní ilustrace a grafika lákadlem.Ilustrace Andreje Kolenčíka, výborného slovenského výtvarníka, přitom do textu ústavy nikterak nezasahují. Bez národovectví či patosu jej sarkasticky a vtipně doplňují, aniž by zároveň ti různí Jánošíci a soudcovští zombie někoho uráželi.

Provozujete bratislavské knihkupectví a designový obchod 82 a tohle je první kniha, kterou jste – před rokem – vydali. Jak tedy tohle lákadlo zafungovalo?

Je to až kuriózní. Ústavu jsme dostali ze zastrčených rohů v knihkupectvích mezi bestsellery. Docela dlouho se držela na prvních příčkách a první dva tisíce výtisků byly rychle rozprodány, takže jsme museli dělat dotisk. Náš cíl, jímž bylo zpopularizovat slovenskou ústavu, to splnilo. Ovšem v rámci hesla z přebalu, tedy kniha do každé domácnosti, máme ještě co dohánět.

Ke stému výročí Československa byla pokřtěna česká ilustrovaná ústava. V čem se liší?

Ony jsou si česká i slovenská ústava, co se týče obsahové části, dost podobné, vždyť vznikly ze stejného základu. Do českého projektu šlo nakladatelství Take Take Take, tedy české nakladatelství, český ilustrátor a česká grafická designérka. To mi přišlo důležité – aby český „příběh“vznikl u vás. A liší se tak i pojetí ilustrací. Jindřich Janíček , autor těch českých, je pojal jako kontrast mezi oním souborem ušlechtilých hodnot a ideálů, které jsou zároveň zákony – a mezi tím, jak jsou v reálném životě často vzdálené tomu, co se v ústavě píše. Soubor ilustrací je zkrátka takovou procházkou českou zemí.

Mohl by to být projekt do konce života, ilustrovat ústavy různých zemí.

Nejspíš je to díra na trhu a lákalo by mě v tom pokračovat – vzhledem k tomu, co se na politické úrovni v našem regionu děje a že jsou ve střední Evropě demokracie a lidská práva velmi horkým tématem. Myslím si totiž, že takovéhle mikroprojekty jako ten náš by mohly lecčemu pomoci.

X

Ilustrované Ústavy České republiky)

Chtěli jsme, aby si ji lidé přečetli. (adam Berka ve svém bratislavském knihkupectví 82, v pravém rohu ukázka z

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.