S lékařem Pavlem Kubů o legalizaci konopí

Lékař Pavel Kubů se dlouhodobě zabývá léčebnými účinky marihuany a poslední tři roky vede mezinárodní institut pro konopí a kanabinoidy, který radí lékařům i vládám po celém světě. a myslí si, že česká republika v téhle oblasti propásla jedinečnou příleži

Respekt - - Obsah - Petr Třešňák

Užíváte konopí?

Ano.

A proč?

Na ztišení chronické bolesti. Operovali mi asi před deseti lety kýlu a lékař mi byl nucen navrtat kost. Mám ale zřejmě atypický průběh nervu, který mi senzitivně inervuje celou vnější polovinu stehna. Holt všichni nevypadáme jako v anatomickém atlasu. Ten vrut nerv zasáhl, a když jsem se probral z narkózy, pociťoval jsem každý pátý krok bolest, jako by mi někdo zapíchl vidličku do stehna.

A to vám ten vrut zase nevyndali?

Vyndali, po třech měsících jsem mohl jít na druhou operaci. Po ní zmizely bodavé bolesti, ale ten nerv už zůstane navždy narušen, tudíž vysílá neuropatické signály. Mám setrvalé bolesti, při změnách počasí mi různě trne noha. Měl jsem tehdy volbu začít v nějakých třiatřiceti letech užívat vysoké dávky analgetik. Vzhledem k tomu, že se už přes dvě dekády věnuji možnostem využití konopí v léčbě a prevenci nemocí, byla to logická volba. A stále mi pomáhá.

V tu dobu nebylo ještě léčebné konopí legální. Jak jste si ho sháněl?

Je to složité, protože v Česku žijeme v klimatickém pásu, kde je jenom jedno vegetační období, a žádný pacient se nechce dostávat do problémů se zákonem, aby byl zapojen do sítí organizovaného zločinu.

Nechtěl jste nakupovat na černém trhu?

Dobře jsem si byl vědom, že to, co se prodává na ulici, obsahuje neznámé kontaminace vším možným, protože na kvalitu ilegální trh nehledí. Při dlouhodobém a častém užívání vám jakákoli kontaminace těžkými kovy, pesticidy nebo herbicidy může velmi poškodit zdraví. Takže jsem si pěstoval sám. Snažil jsem se držet v limitu pěti rostlin, které zákon hodnotí jako přestupek. Ale nejsem žádný zkušený pěstitel, takže ne vždycky se zadařilo. Občas rostliny zahynuly nebo byla malá sklizeň, a musel jsem nějaký čas s bolestí vydržet. Anebo vypomohli přátelé, v Česku díky dekriminalizaci vznikla určitá kultura sdílení mezi lidmi, kteří užívají konopí ze zdravotních důvodů. Ukazuje se, že stárnoucí společnosti, která trpí řadou chronických potíží, má konopí velký potenciál nabídnout řešení. Nevím, co jim mám říkat

Když jste před třemi lety otevírali Mezinárodní institut pro konopí a kanabinoidy, který řídíte, byla to docela velká sláva. Půl miliardy od soukromých zahraničních investorů dlouho nikdo v medicínském výzkumu nedostal. Co se vám za ně podařilo udělat?

Především rozběhnout několik typů služeb, které jsou pro konopný průmysl podstatné. Konopí je specifická rostlina tím, že obsahuje složitý bioaktivní komplex látek v pryskyřici okvětních lístků. Těch látek je hodně a rostlina má navíc tu vlastnost, že koncentruje i chemikálie ze svého okolí, například zmiňované těžké kovy nebo pesticidy. Patří mezi nejsilnější bioakumulátory vůbec. Donedávna neexistovaly žádné spolehlivé metody laboratorních analýz. Bylo tedy potřeba zavést určitý systém certifikace kvality, který pracuje se všemi specifiky, a na to jsme se zaměřili.

Laicky řečeno – vyvíjíte postupy, jak poznat, co v rostlině je a jak se ty látky budou chovat?

Tak nějak. A zároveň postupy, jak s konopím pracovat v klinické praxi. Aby lékaři měli nějakou oporu třeba pro stanovení dávkování. Jsou zvyklí pracovat s přesným množstvím aktivních látek a konopí je pro ně v tomhle ohledu nejasné.

Léčebné studie přímo s pacienty neděláte?

To je další směr naší činnosti. V tuhle chvíli máme navržené čtyři studie, jedna je v posledním stadiu schvalování. Ten proces trvá velmi dlouho. Jde o studie využití konopí v paliativní péči, dermatologii či při léčbě chronické bolesti. V poslední době se ukazuje, že kanabinoidy, tedy látky obsažené v rostlině, dokážou velmi výrazně tišit bolest, takže mohou snížit potřebu opiátů. Některé vážně nemocné pacienty se dokonce podařilo z opiátů úplně převést na konopí.

Tedy i v případě silných bolestí, které se jinak tlumí morfiem?

Ano, známe takové případy z klinické praxe, ale potřebujeme tuhle oblast víc prozkoumat. Nechceme vyvolávat nějaké falešné naděje, těch se kolem konopí v léčbě za poslední dekádu vyrojilo až moc. Potřebujeme průkazná data.

Mnoho lidí do konopí vkládá naděje v případě onkologického onemocnění. Z doslechu nebo z internetu známe různé příběhy o tom, jak silné extrakty dokázaly rakovinu zastavit a člověka vyléčit. Má medicína pro něco takového důkazy?

Máme dostatek důkazů, že konopí je skvělou podpůrnou léčbou při nevolnosti a nechutenství, které jsou způsobeny onkologickou léčbou. Kolega ale teď zpracovával metaanalýzu, která ukázala, že zatím nemáme důkazy o tom, že by konopí léčilo příčinu onkologických onemocnění. Byť existuje celá řada velmi nadějných údajů z preklinického testování, závěr, že konopí léčí rakovinu, v tuto chvíli udělat nelze.

Věříte tomu, že se účinnost ještě prokáže, nebo šlo o falešnou stopu?

Častou chybou laické veřejnosti je, že uvažuje o rakovině jako o jedné diagnóze. Jde ve skutečnosti o mnoho diagnóz, které vyžadují různou léčbu i v různých stadiích nemoci. A existují velmi nadějné informace z observačních studií, že u některých typů nádoru a v některých stadiích nemoci by konopí mohlo mít onen kauzální léčebný efekt.

Jaké typy nádorů to jsou?

Já bych raději zůstal v obecné rovině, právě kvůli těm falešným nadějím. Vzpomeňte si, jak to dopadlo s homeopatií, která svého času začala příliš přeceňovat svůj význam, a pak nebyla schopná očekáváním dostát.

Česko legalizovalo léčebné konopí už před pěti lety. Každou chvíli ale čteme, že v lékárnách zrovna není dostupné, musí se dovážet nebo že ho užívá jen pár desítek

pacientů. Proč ten systém stále funguje tak špatně?

První dva roky to blokoval tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger s tehdejším ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. A to tak silně, že dokonce informovali veřejnost o tom, že o léčebné konopí nikdo nemá zájem, protože ho dosud nikdo nepředepsal. Přitom věděli, že ho předepsat nejde, protože pro ně zatím nefungují elektronické recepty. S další vládou se odpor zmenšil a systém začal konečně trochu fungovat. Ale co zůstalo, je dodnes trvající obstrukce dostupnosti v Česku pěstovaného konopí; je rozdíl mezi schválenou legislativou, slovy politiků a skutky úředníků. V současnosti vítězí právě nečinnost úředníků.

Co tím myslíte?

Předpokládalo se, že Česko udělí minimálně tři licence zdejším pěstitelům, aby se zajistilo dostatečné množství v lékárnách a předešlo se výpadkům, když jeden z nich nebude schopen zrovna zásobovat trh. Zkrátka, aby se riziko rozložilo. Dopadlo to ale tak, že ve výběrovém řízení byl vybrán pouze jeden pěstitel, který navíc smí podle pravidel vypěstovat jen čtyřicet kilogramů konopí ve dvou různých chemotypech za čtyři roky. To je důvod, proč české konopí v lékárnách často není a musí se dovážet mnohem dražší ze zahraničí. A pro onoho pěstitele navíc taková zakázka není vůbec ekonomicky udržitelná. Náklady na to, abyste vypěstoval pár kil, jsou totiž v podstatě úplně stejné, jako když chcete vypěstovat pár set kil. Musíte nastavit základní procesy, dodržet určité postupy, zaměstnat profesionály. Ale vyděláte mnohem méně.

Takže pěstovat konopí do lékáren v Česku není výhodné?

Vůbec to není výhodné. Například Německo tendr na dodavatelské licence pojalo otevřeně, slíbilo udělit víc licencí. A hlásili se jim pěstitelé z celého světa. My jsme měli v tu samou dobu otevřené výběrové řízení a nikdo o něj nestál. Vlastně i stávající držitel licence se přihlásil především proto, že to chvíli vypadalo, že Česká republika pochopí rostoucí poptávku v Evropské unii a umožní vývoz. To se ale nestalo, vyvážet léčebné konopí stát neumožňuje. Byli jsme přitom třetí země na světě, která měla přijatou příslušnou legislativu. Znamenalo to obrovskou konkurenční výhodu. A přišli jsme o ni. Dneska do světa vyváží Nizozemsko nebo Kanada.

A proč vlastně Česko udílí jen jednu licenci a takhle omezuje maximální vypěstované množství?

To je skvělá otázka na špatného člověka. Zodpovědní úředníci na ni většinou odpovídají, že jim zákon nic jiného neumožňuje. Já nejsem expert na výběrová řízení, ale moc tomu nevěřím. Výsledkem je, že pro české pacienty bývá často konopí i několik měsíců nedostupné. Anebo se dějí takové paradoxy jako právě teď, že v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny, kde se prodá víc než polovina léčebného konopí u nás, nabízejí dovezené konopí z Vancouveru o čtyřicet korun za gram levněji než to vypěstované kousek od Slušovic.

Protože Kanada pěstuje ve velkém a má nižší ceny?

Pochopitelně. Kanaďané pochopili, že v téhle oblasti mohou získat konkurenční výhodu, takže jejich ministr zdravotnictví objíždí západoevropské země, nabízí jim dovoz, odbornou výpomoc, investice. Náš institut poskytuje konzultace různým vládám a všude na světě se mě ptají, proč vlastně Češi nezásobují německý nebo polský trh. Nevím, co jim na to mám říkat.

Jak si tyhle podivné komplikace vysvětlujete? Je to ideologický odpor vůči léta démonizované droze, nebo prostě byrokracie?

Asi od každého kousek. Místy to připomíná Hlavu XXII. Viděli jsme několikrát, že celý proces skutečně blokovali úředníci ministerstva zdravotnictví na nejnižší úrovni, třeba proti snahám ministra Svatopluka Němečka, který byl konopí hodně příznivě nakloněn. Určitě v tom hrálo roli také ideologické uvažování. Mají jakousi hrůzu, aby se z toho nestal byznys, což je pro ně dopředu něco špatného. Tak se snaží léčebné konopí různě omezovat. Jeden vysoce postavený úředník se mě smrtelně vážně zeptal, jestli vím, že pacienti pak konopí z lékárny prodávají na černém trhu. Tou dobou ovšem na ulici stálo o třetinu méně než v lékárně. Pro pacienty i lékaře je to pochopitelně nešťastná situace. Nedostupnost se stala bariérou rozšíření léčebného konopí. Pokud si lékař není jistý, jestli lék pro jeho pacienta bude dlouhodobě dostupný, prostě se zdráhá mu ho s klidným svědomím předepisovat.

Takže většina těch, kdo konopí potřebují k léčbě, se stále spoléhá spíše na vlastní zdroje než na legální rostlinu v lékárnách?

Vzniká nerovnost

To rozhodně. Reprezentativní výzkum národního monitorovacího střediska zjistil, že v posledním roce užilo nějaký konopný produkt ve snaze zlepšit svůj zdravotní stav osm set tisíc lidí. A v oficiální databázi vydaných receptů jsou pacientů necelé tři stovky.

Kanada kromě léčebného konopí nyní legalizovala i to rekreační. Je podobný krok žádoucí i v Česku?

Jsem samozřejmě přesvědčen, že jakékoli další snižování kriminalizace lidí za to, že nějakým způsobem nakládají s touto tradiční bylinou, žádoucí je. Zároveň je zřejmé, že pro jednotlivé státy, které zkoušejí legalizovat, je velmi složité najít funkční model v rámci mezinárodních úmluv.Taková je bohužel realita. V Kanadě například federální vláda dala prostor k tomu, aby si to jednotlivé provincie vyřešily po svém. Některé provincie se tak omezily na to, že přestanou postihovat samopěstování, jiné jej naopak nepovolily a udělaly z konopí další položku speciálních distribučních sítí s alkoholem.To se mi zdá do budoucna velmi problematické s ohledem na ochranu veřejného zdraví, protože jde v podstatě o výdejny legálních drog.

Kanada není první země, která konopí legalizuje, a každá si volí trochu jiný model. Ukazuje se už, které z nich jsou bezpečné a mohly by fungovat u nás?

Ty vysloveně komerční modely, jež byly spuštěny v některých státech USA, se bez příslušné kontroly kvality ukazují vlastně životu nebezpečné. Ve Spojených státech se odehrála řada kauz, kdy požití jedlých produktů z konopí vedlo k psychotickým stavům. Konzumace ústy se vůbec jeví problematická, protože aktivní látka THC může metabolizovat způsobem, kdy má o řád vyšší psychoaktivitu. I zkušení konzumenti mají zážitky, kdy snědli nějaký konopný koláček a nestačili se divit. V tom je plošná dostupnost konopí složitá. Ukazuje se totiž, že na stejnou látku reagují konzumenti rozdílně a někdy ten rozdíl v účinné dávce může být až o pět řádů. Prostě vytvoříte produkt, který polovině lidí nestačí a polovinu předávkuje.

Co z toho vyplývá? Mluví se občas o zavedení maximálních limitů na obsah THC, aby nedocházelo právě k oněm psychotickým stavům…

To je určitě možnost. Zároveň si musíme uvědomit, že jakákoli dostupnost dlouhá léta přísně regulovaných látek se neobejde bez významné edukace. Velmi dobře to funguje třeba v Izraeli, kde některé výdejny léčebného konopí zavedly skvělé edukační programy, kdy s pacientem procházejí různé aspekty užívání a hledá se individuálně optimální dávka. Zatím ale není žádný stát, který by to regulatorní prostředí nastavil tak, aby nedocházelo k excesům. Konopný byznys roste posledních pět let tak rychle, že konkuruje bitcoinu v možnostech, jak rychle zhodnotit kapitál. A to prostě láká výrobce, kteří neřeší, zda svými produkty přinesou nějaký benefit spotřebitelům.

Způsob, jak legalizovala Uruguay, tedy povolit samopěstování a státní monopol na výrobu, se ale jeví bezpečný.

To ano. Ona každá země má trochu jiné důvody, proč konopí legalizovat. V Uruguayi to byla velmi složitá bezpečnostní situace. Šlo o tranzitní zemi narkobyznysu a kolem konopí existoval organizovaný zločin se všemi negativy. Rekreační uživatel nebo pacient riskoval život, když si chtěl rostlinu obstarat. Takže když dnes po necelých dvou letech Uruguayci zjišťují, že zhruba čtvrtina obchodu s konopím se přesunula do legálního systému, je to velmi slušný výsledek, který naplňuje očekávání. Ve Spojených státech hrály naopak silnou roli komerční důvody, tam v podnikání neexistuje zdaleka tak silná regulace jako v Evropě. My určitě tímhle směrem nepůjdeme, dá se čekat, že Evropa se vydá cestou povolení samopěstování nebo silné státní regulace a přísné kontroly kvality.

A vydá?

Vzhledem k tomu, jak jsou nastavené mezinárodní protidrogové úmluvy, je v současné době legalizace jejich porušením. Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik při OSN vydala prohlášení, že Kanada porušuje dohody, přesně v den, kdy vstoupila její legislativa v platnost. Nedá se očekávat, že se menší evropský stát jako Česko utrhne a stane se v tomhle ohledu pionýrem. Kdysi udělalo podobný krok Švýcarsko a OSN zareagovala tak tvrdě, že si to Švýcaři rychle rozmysleli. To si může dovolit jen velký stát. Vypadalo to nadějně v Německu, když vznikala po volbách koalice přezdívaná Jamajka. Součástí vyjednávaného programu nebyla legalizace, ale maximální regulovaná míra dekriminalizace konopí. Ale pravděpodobnější je, že Evropská unie najde společné řešení. Tohle téma se docela aktivně řeší a my tam přispíváme odbornými argumenty.

Co říkáte návrhu Pirátů dekriminalizovat domácí pěstování do pěti rostlin? To by z Česka udělalo průkopnickou zemi.

Ten návrh je určitě dobře míněný, ale potřebuje dopracovat. De facto vytváří skupinu lidí, která bude mít automaticky povolení k nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Ve chvíli, kdy někomu dovolíte vypěstovat pět rostlin a mít doma jeden a čtvrt kilogramu sušiny, a univerzita na něco podobného potřebuje komplikované povolení, vznikají disbalance, nerovnosti. Pirátský návrh také předpokládá, že lidé budou mít konopí kde pěstovat. Tenhle rozhovor děláme na Praze 10, což je jedna z nejrychleji stárnoucích částí České republiky. Jedna z částí, kde bude nejvíc potřeba konopí. A když vyhlédnete z okna, uvidíte, že většina bytů nemá ani balkon, natož zahradu. Předpokládat, že senioři investují desítky tisíc korun do pokojových pěstíren, není reálné. I v tom vzniká určitá nerovnost.

Abychom se dostali k spravedlivým a udržitelným procesům, je třeba tohle téma vyřešit na mezinárodní úrovni. Na jaře bude k tématu ve Vídni Komise OSN pro narkotika a přípravné zprávy, které jsem měl možnost číst, nedoporučují, aby konopí nadále zůstalo v té první, nejpřísněji regulované skupině narkotik.

Takže je naděje, že se přesune do nižších kategorií, což umožní další legalizaci?

Ta naděje je malá, protože některé země jako USA, Rusko nebo Čína to dlouhodobě blokují. Ale existuje naděje, že tenhle summit rozvolní pravidla a členské země se nebudou muset striktně držet daných kategorií. Umožní jim zkrátka zařídit se v oblasti konopí víc po svém.To by mohlo vývoj urychlit.

PavEl KuBů (43) Patří k předním expertům v oborech lékařské informatiky a adiktologie. v roce 2001 vystudoval na univerzitě Karlově obor všeobecné lékařství s preventivním zaměřením, od roku 2006 je předsedou Etické komise národního monitorovacího centra pro drogy a závislosti. v roce 2014 spoluzaložil společnost Konomed, která se orientuje na výzkum a vývoj na poli léčebného konopí, od roku 2015 vede mezinárodní institut pro konopí a kanabinoidy.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.