Sá­mi álbmot­beaiv­vi áv­vude­a­p­mi sá­me­gie­la gud­nin

Avvir - - FORSIDE - Alek­san­der Paul ja Jev­genij Ki­ril­lov

Ruošša bea­le ás­san­báik­ki­in lev­ge­jed­je sá­me­le­avggain Sá­mi álbmot­beaiv­vi áv­vudea­mi gud­nin. Ár­be­vieru miel­de stuorá­mus doaluid čađa­hed­je Lu­jávrris.

Sá­me álbmot­beaiv­vi áv­vudea­mi ku­li­mi­našuvd­nan Lu­jávrris lea šad­dan teáh­ter­laš čájál­mas Lu­jávrri če­ard­da­laš kul­tur­gu­ovd­dážis «Mjan­daš bi­el­lu», mas mui­tal­uv­vui sá­me­gie­la vuorbbi bir­ra. Do­loš cuk­casa miel­de jus­te Mjan­dašis lea vuolgán sá­me so­hka. Mjan­daš – nis­son­noaid­di ja boa­zu bárd­ni , gii sáhtii nup­pástuv­vat si­h­ke olm­možin ja boa­zun, lea ad­dán sápme­laččai­de gie­la ja gád­ja­lii iežas álbmoga ba­hás vuoiŋŋain ja olbmuin, geat há­li­i­ded­je god­dit sá­me­gie­la.

– Sá­me­gi­el­la jáv­ká beaiv­válaš ealli­mis

35 minuhta­saš čájál­ma­sas Lu­jávrri kul­tur­gu­ovd­dáža bar­git ja se­am­más ar­tist­tat, gu­ovd­dáža sá­me dán­sun- ja láv­lun­jo­av­kk­ut, čáje­hed­je sá­me álbmoga his­tor­jjá ja gie­la vuorbbi do­loš áig­gis git­ta ot­ná beiv­vii­de. Hui duos­ti­lit ja ieškri­ti­hkalaččat čáje­hed­je áiggi­id, go sá­mi oa­h­pa­head­djit led­je gi­el­di­min sámemánáid sámás­teames skuvllas, be­roške­aht­tá das, ah­te ea­naš sámemánát eai oba máht­tán ge ruošša­gie­la.

Mjan­daša bi­el­lu – sá­me­gie­la gova­s­tat lei cuv­ke­juv­von ja sápme­laččat dan bi­el­lu bihtážii­guin eai na­got šat čo­hk­ket dan ru­ovttu­lot­ta.

– Sá­me­gi­el­la jáv­ká beaiv­válaš ealli­mis ja mii há­li­ideim­met čáje­hit dan. Mii do­al­lat ja čađa­hit ieš­guđet­lá­gan čoa­hk­kimi­id, se­miná­raid, hál­lat ja di­gaštal­lat sá­mi gir­jjálašvuođa, al­fa­behta ja čáll­inn­juolg­ga­du­said bir­ra, muhto ii le­at mi­hkke­ge bohto­si­id. Vuost­tažetti­in fer­te mánáid oa­h­pa­hit, ov­dal go šad­dá mend­do maŋŋit vai Mjan­daša bi­el­lu fas gul­lo­goahtá duod­da­ris. Čájáhus dol­lui si­h­ke sá­me- ja ruošša­gil­lii ja da­sa ču­o­vui čálalaš jor­ga­lus goab­bat gil­lii, sá­me­gie­las ruošša­gil­lii ja nup­pe láhkai ču­ov­gag­ovai­guin, mui­tala kul­tur­gu­ovd­dáža dáid­da­laš jođi­head­dji, Tatja­na Sa­pel­ni­ko­va.

Gu­verne­v­ra lo­hpi­da doar­jut sápme­laččaid

Bu­o­ri ár­be­vieru miel­de doa­lus gudne­jaht­te sápme­laččaid, geat le­at áv­vu­d­an «jor­ba» riegá­dan­beaiv­vi, ođđanáitto­spá­raid ja váhnemi­id, geaid mánážat riegá­ded­je man­nan jagi. Bu­ot dat olbmot le­at ožžon ske­aŋk­kaid si­h­ke Mur­mánsk­ka gu­ovllu eise­válddi­in ja sá­mi kul­tur­gu­ovd­dážis. De­arv­va­hit ja gei­get ske­aŋk­kaid Lu­jávrri sápme­laččai­de Sá­mi álbmot­beaiv­vi áv­vude­a­p­mái bođii Mur­mánsk­ka gu­ovllu gu­verne­v­ra Ma­ri­na Kov­tun. Gu­ovllu gu­verne­v­ra maid lea gea­hččan teáh­ter­laš čájál­ma­sa ja iežas sát­nevuorus mui­ta­lii, ah­te son doar­ju ja ái­gu doar­jut boaht­tevuođas doaimmaid, mat ve­ah­ke­hit se­ail­lu­hit sá­me­gie­la ja kul­tuvrra, muhto dán doar­ja­gis ii boađe áv­ki, jus ii sáme­olbmot ii álg­ge oa­h­pa­hit ieža­set mánáid sámástit ru­ovt­tus.

Jagi olm­moš

Dakkár doaim­ma ovd­das dovd­dus juoi­gi Dom­na Homjuk lea áns­sášan go­hčo­duv­vot «jagi olm­možin». Juo­hke jagi sá­me­ser­vo­da­gas vállje­juv­vo olm­moš, gii da­hká sá­me­ser­vo­da­ga ov­dáne­ap­mái stuor­ra bidjo­sa. Dan ja­gis dakkár olm­možin šat­tai Dom­na Homjuk. Son ieš nuvttá lea ord­nen iežas ru­ovt­tus nu go­hčo­duv­von gi­el­la­beasi, gos oa­h­pa­ha mánáid gi­el­dasá­me­gie­la.

– Dat gal lei oal­le vuord­deke­ah­tes dáh­páhus. Mun han jurddašin ah­te le­at olu eará olbmot, geat le­at buk­tán stuor­ra áv­kki min ser­vo­da­hkii, muhto lean hui ilus go olbmuid mie­las jus­te mun lean áns­sášan dakkár dovd­dastu­sa dán jagi, lo­hká Dom­na Homjuk.

Šilt­tat sá­me­gil­lii ja ruošša­gil­lii

Sá­mi álbmot­beaiv­vi áv­vudoaluin Guolá­da­ga sápme­laččat čađa­hed­je maid čoa­hk­kima gi­eld­da ja gu­ovllu eise­válddi­id ovd­das­ted­djii­guin. Čoa­hk­ki­mis sá­gas­tal­le olu sá­mi ášši­id ja dakkár sa­gas­tal­la­mat sáht­tet buktit kon­krehtalaš bohto­si­id.

– Vuost­taš ola­hus­san mii sáht­tit lo­hkat dan, ah­te oačču­i­met doar­jaga min fálal­da­hkii čal­lit Lu­jávrris gáhtaid na­maid, gea­inn­uid, or­ga­ni­sašuvn­naid ja ása­hus­aid šilt­tain si­h­ke sá­me­gil­lii ja ruošša­gil­lii, mui­tala čoa­hk­kima bohto­si­id bir­ra Mur­máns­ka gu­ovllu sámi­id se­arv­vi Lu­jávrri osso­da­ga jođi­head­dji, Ja­k­ov Juškov. Dakkár Lu­jávrris ii le­at leam­aš goasse­ge ja jus dat mene­stuv­vo, ja mii gávd­nat rivt­tes ovt­tas­tal­la­ma eise­válddii­guin, de mii be­as­sat ollašuht­tit eará proše­avt­taid maid.

Duo­jári­id se­ar­vi devddii 25 jagi

Sá­mi álbmot­beaiv­vi Sá­me duo­jári­id se­ar­vi maid áv­vud­ii 25 jagi beaiv­vi. Sá­mi duo­járat or­rot ja bar­get masá vi­sot ás­san­báik­ki­in Guolá­da­gas ja se­arv­vis le­at dál 87 lahtu.

– 25 ja­gis mii le­at na­go­dan ealá­skaht­tit du­ji­id, mat led­je masá jáv­kán min gu­ovl­lus, ov­dame­ark­ka dihtii le­at oa­hp­pan fas bar­gat guol­lečuo­main, mui­tala se­arv­vi jođi­head­dji La­ri­sa Avde­eva.

Teáh­ter­laš há­mis kul­tur­gu­ovd­dáža ar­tist­tat čáje­he­ed­je sá­me­gie­la vuorbbi do­loš áig­gis ot­ná beaivái.

Lev­gen dol­lui Sá­mi álbmot­beaiv­vi gud­nin lu­jávri­laččat ja guos­sit Mur­mánsk­kas bohte be­roške­aht­tá das, ah­te lei bar­gobe­ai­vi ja buo­laš.

Teáh­ter­laš čájál­mas Lu­jávrri če­ard­da­laš kul­tur­gu­ovd­dážis «Mjan­daš bi­el­lu». Čájál­mas lei si­h­ke sá­me­gil­lii ja ruošša­gil­lii, muhto lei ve­jo­laš oaid­nit jor­galusa sein­ni­in.

De­arv­va­hit sápme­laččaid ja gei­get ske­aŋk­kaid bođii gu­ovllu gu­verne­v­ra Ma­ri­na Kov­tun. Ieš gu­verne­v­ra fas lo­hpi­da doar­jut sápme­laččaid si­h­ke se­ail­lu­hit gie­la ja kul­tuvrra, ja ve­ah­stuor­ra ke­hit čađa­hit Guolá­da­ga sámi­id sčoa­hk­kima dán jagi.

Lev­get sá­me­le­avggain dán jagi bea­sai Va­len­ti­na Ki­ril­lova. Lu­jávrris Va­len­ti­na dov­det nu go vis­sa buore­mus sá­me­gi­el­hál­lin.

Newspapers in Northern Sami

Newspapers from Norway

© PressReader. All rights reserved.