Aby naše cola byla ještě colovatější!
Střední a východní Evropa bije na poplach: proč mají lidé z bývalého komunistického bloku baštit více éček a barviv, proč mají mít méně masa ve výrobcích se stejným názvem, proč si mají sladit colu izoglukózou místo cukrem? Kvůli rozdílnému složení potravin od stejných výrobců na západě a východě Evropy se včera dokonce sešel visegrádský summit. Čtyřka chce společně tlačit na Brusel, aby okamžitě zasáhl, rozdíly zakázal, prostě hlavně aby už přijal nějakou tu spásnou legislativu.
Premiér Bohuslav Sobotka v tom vycítil značný volební potenciál a už několik dní nemluví o ničem jiném. Češi se sice se skladbou jídelníčku moc nepářou, ve většině domácností se vaří podle slevových akcí v hypermarketech, ale aby nás Němci a Rakušáci podváděli v obchodě, v kuchyni i ve špajzu, to tedy ne! A jak má teď Sobotka před volbami tu masku nesmiřitelného mstitele, vyhlásil: „V celé EU musí být jedna kvalita potravin pro všechny, a to ta nejvyšší!“
Kdo o tom rozhodl? Kdo se koho zeptal, kolik je ochoten si za kvalitu připlatit? Trochu to připomíná onu slavnou pamlskovou vyhlášku, ovšem erár už chce vnutit svou představu dobra nejen dětem, ale i dospělým. A hlavně – proč má stát nebo dokonce celá EU řešit něco, co je čistě věcí soukromého výrobce a spotřebitele? Kdyby výrobce dával do jídla jedy nebo podváděl v údajích o skladbě potravin, pak ano, pak ať stát tvrdě zasáhne. Ale když nabídne lidem legální šunt a oni si ho koupí, co je komu do toho?
Vysvětlení, proč třeba výrobce coly sladí Němcům cukrem a nám kukuřičným škrobem, je přece jednoduché. Buď cítí, že na východě jde o nízkou cenu mnohem více než na západě, a proto na surovinách šetří. Anebo nás prostě jen považuje za divoký východ, který si se šuntem vystačí. Není to radostné zjištění, ale kdyby to Češi považovali za tak velký problém, nákup šuntu by dávno omezili. A dávno by tu vznikla konkurenční nabídka kvalitnějších potravin, z domova či ciziny. Zatím po ní velká poptávka není.
Erár samozřejmě nemusí jen sedět s rukama v klíně. Může třeba rozjet velkou informační ofenzivu, deklarovat, co je a co není kvalitní potravina. A dostat tak výrobce pod tlak. Jinak ale do toho, co soukromé firmy vyrábějí a co svobodní občané kupují, nemá česká vláda ani EU vůbec co strkat svůj nos.