TŘI PLYNOVÉ SCÉNÁŘE PRO ČESKOU ZIMU
Odborníci na plynárenství se shodují, že Česko čekají těžké roky. Závislost na ruském plynu nás staví do situace, kdy sice zemní plyn od Vladimira Putina nechceme, ale též nutně potřebujeme. Jaké jsou možné scénáře pro tuto zimu?
Scénář 1: Dorazí LNG
Česko si rezervovalo kapacitu tří miliard kubíků zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském plovoucím terminálu. To pokryje zhruba třetinu roční spotřeby plynu Česka, která činí devět miliard kubíků. Jde však jen o rezervovaný prostor, nikoliv již nakoupený plyn.
„Zkapalněný plyn z Norska zatím neexistuje, tedy ne pro nás, nemáme žádnou smlouvu. Pronajat je jen terminál, plyn do něj ještě nemáme a ani trasy do Česka,“varuje Vladimír Štěpán, energetický expert, analytik společnosti ENA.
Štěpán navrhuje, aby se český stát s ruským Gazpromem dohodl sám na dalších dodávkách zemního plynu. Skupina „Energie není luxusní zboží“, jíž je členem, dokonce vládě navrhla, že jednání zprostředkují. Politici tuto možnost odmítli.
„Víra těchto lidí v jejich vyjednávací schopnosti je pozoruhodná. Když někdo celý život věří tomu, že ten správný plyn teče jen z Ruska, tak ho asi ničím nepřesvědčíte, že se mýlí,“odmítá ale Štěpánovy návrhy Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti.
Podle Bartušky je nezbytné, aby stát zvýšil dodávky zemního plynu od stávajících dodavatelů, například Norska, Alžírska a Ázerbájdžánu. A paralelně s tím se snažit nakoupit LNG.
„Cíl je zbavit se ruského plynu. Jenom jeho vysoké ceny tuto komoditu v Evropě zabíjejí, při současných cenách ho ani nemá smysl používat,“uvedl Bartuška.
Scénář 2: Budeme šetřit
Pokud zkapalněný plyn nebude, čeká Česko snížení spotřeby a šetření (což bude v menší míře platit i ve scénáři 1). Domácnosti se na celkové spotřebě ČR podílejí 27 procenty, proto bude třeba omezit průmyslové podniky a jiné provozy. „Například odstavení elektrárny Počerady. To je plynová elektrárna ČEZ a spotřebuje 800 milionů kubíků plynu. Nejde říkat lidem, aby šetřili plynem, a zároveň plyn pálit na výrobu elektřiny,“popisuje možný scénář Václav Bartuška.
Omezit se budou muset i lidé topící plynem. Snížením teploty v bytě o jeden stupeň se rovná zhruba šesti procentům úspory na spotřebě plynu.
„Lidé se dopouštějí dvou extrémů. Buď místnosti v zimě přetápějí, klidně i na 26 stupňů, popřípadě topí na 17 stupňů, což neumožňuje komfortní bydlení nikomu,“zmiňuje expert na energetiku Arsen Lazarevič, šéfredaktor serveru Elektřina.cz. Podle něj je vhodné byt vytápět na 19–21 stupňů, ložnice nevytápět, větrat krátce a sprchovat se vlažnější vodou. „Vany s horkou vodou se stanou opět luxusem,“varuje Lazarevič.
Úsporu zajistí i přechod k jiným zdrojům, jako je třeba dřevo nebo uhlí.
Uvedený scénář vychází z předpokladu, že plyn bude z Ruska i nadále, byť v omezené míře, proudit. Experti se shodují, že Putin kohouty plynovodu Nord Stream 1 nevypne. „Cíle Ruska jsou evidentní – využít plyn jako politickou zbraň k rozkolu Evropy a maximalizovat svůj zisk. To znamená dovážet tolik plynu, aby se ceny samotné komodity držely kolem 100 až 200 eur za MWh, aby dovoz zkapalněného plynu představoval dražší variantu. Rusko si tak nadále udrží evropský trh, který je pro něj zásadní,“předpovídá Arsen Lazarevič.
Podle srovnávacího portálu Ušetřeno.cz může cena silové elektřiny vystoupat z nynějších 5 000–7 000 korun bez DPH až na 9 000–10 000 korun.
U plynu bude pokračovat zdražování směrem k úrovním 4 000 až 4 500 korun za MWh. Kubík plynu pak vyjde až na 45 korun. „Vytápění plynem tak bude stát domácnosti více než čtyřnásobek oproti situaci na počátku roku 2021,“vypočetl Arsen Lazarevič.
Scénář 3: Plyn z Ruska nebude
Evropa předpokládá, že Putin financuje prodejem plynu válku a jeho dodávky nezastaví. Kdyby se tak stalo, plyn v zásobnících v Česku by vystačil při průměrné spotřebě do konce tohoto roku. S tímto scénářem se ale nepočítá.