Bez mrtvých vos si nepochutnáte

Angolský deník: Populární palmové víno maruvo prý jako první vyrobil otrok. A stálo ho život.

Ngunza, jak jí říkají obyvatelé severní části Angoly, neboli matebeira je druh palmy, díky němuž se severní Angola stala – v nadsázce řečeno – vinařskou oblastí. Roste v omezeném pásu pobřeží, který vede ze severu Angoly (Barra do Kwanza) do Guineje-Bissau.

Dorůstá až dvaceti metrů, kmen má pokrytý sítí starých základů listí, květy jsou vidět jen občas a jsou velmi drobné a plody ve tvaru hrušky dosahují velikosti maximálně sedmi centimetrů. Z nových listů se vyrábí provazy, košíky, tašky, podložky a klobouky. Ale hlavně je tato palma zdrojem suroviny k výrobě palmového vína maruvo.

V Angole má maruvo své místo a neobejde se bez něj ani jedna svatba či pohřeb. Pije se také na oslavách, jako je poděkování komunitnímu dobrovolnictví ve venkovských oblastech, nebo při zapíjení zdárného vyřešení problému.

„Maruvo? Co to je?“nechápavě se ptám manžela, když zastavujeme na kraji cesty, kde stojí několik mladých žen. Každá má před sebou provizorní pultík seskládaný ze starých kusů dřeva. Jsou obklopené pet lahvemi a kanystry, na kterých jsou ještě vidět nálepky s nápisem „óleo de palma“.

„Palmové víno,“odpovídá mi manžel, tuše, že to pro mě bude zážitek. Aby ne, koupit víno není jako koupit víno. Zatímco v normálním obchodě si pročítám etiketu, která mi sdělí, zda je suché, nebo polosuché, tady mi do víčka od petky nalijí na košt, a zda je polosuché, nebo suché, si musím určit sama.

„A není to jedno? Proč to ochutnáváš? Všechny budou stejné,“ptám se, abych pochopila, proč ochutnáváme z každého kanystru. Raději ani nepřemýšlím, kolik lidí takto z toho víčka ochutnávalo před námi a jak bude manžel po ochutnávce řídit. Ale to tady asi nikdo neřeší, alkohol za volantem není žádný problém. A nějakým oparem se kromě mě nikdo netrápí.

„Není, každé je jiné, jinak sladké nebo kyselé, ochutnej!“a strká mi další, nevím už ani kolikáté, víčko do ruky. „Taky musíme ochutnat od všech, aby jim to nebylo líto,“dodává a mrká přitom na jednu z mladých slečen. Všechny se na nás líbezně usmívají a já můžu jen hádat, zda za jejich úsměvem stojí požití maruva, manžel, nebo můj překvapený výraz bělošky, které už víno stoupá do hlavy a v kapse má hromadu peněz. Stejně vím, jak to skončí: koupíme kanystr od každé, aby jim to přece nebylo líto a my byli spravedliví.

Přelévají nám maruvo z kanystru do petky a já sleduji vosy, mravence i drobné kousky palmové kůry, jak plavou v mléčném moku a převalují se v bublinách, které víno díky kvašení má. „To budeme pít i s tím hmyzem?“ptám se trochu otráveně.

„Ten hmyz je nutný ke kvalitnímu kvašení,“uklidňuje mě manžel a s úsměvem vysvětluje nepostradatelnost mravenců a včel v nápoji. Já už raději nic neřeším, spokojená, že zbylých sto padesát kilometrů nebudu mít pod nohama padesát litrů vybuchujícího burčáku, ale jen dva pětilitrové kanystry od těch, které měly maruvo nejsladší, a čtyři petky od těch ostatních, aby jim to nebylo líto.

Když přijedeme na farmu, odvede mě manžel k domu postavenému na okraji džungle. „Albino ti ukáže, jak se dělá maruvo.“Nadšeně následuji malého mužíka s kloboukem na hlavě, který s obrovskou mačetou hbitě šplhá na jednu z palem.

Zkušeně oseká větve, potom do kmene vysekne klín a pod něj pruhem látky připevní kanystr, do kterého už drobným potůčkem vytéká tekutina. „Takto to bude několik dnů, dokud se kanystr nenaplní. Zároveň už začne proces kvašení,“vysvětluje mi manžel. Žádné sudy, hadičky nebo zátky – kanystr od oleje, kus hadru, mačeta a hlavně nzunga. „Je to základ, který musí ovládat každý Angolan,“dodává s úsměvem Albino.

Podle legendy lidí Bakongo byl prvním člověkem, který extrahoval maruvo, otrok krále Konga jménem Lenchá. Od té doby na královském stole maruvo nikdy nechybělo. Lenchá však experimentoval a nechal palmovou mízu kvasit tři dny. Král si nápoj velmi oblíbil a začal ho popíjet ve velkém množství každý den.

Jeho opilství neuniklo jednomu z jeho devíti synovců, kteří s nim žili. Makongo, nejstarší z nich, přesvědčil královy manželky, že za jeho podivné stavy může jed, který mu dal Lenchá. Zavolal svých osm bratrů, vzali otroka a upálili ho. Když král vystřízlivěl, oznámili mu, že jeho milovaného otroka Lenchá zabili.

Král se na své synovce za jejich jednání rozzlobil a vynesl okamžitý rozsudek: upalte je. Než však byl ortel vykonán, devět synovců uprchlo z města, překročili řeku Zaire a vytvořili devět království, z nichž prý vznikla Cabinda, jedna z dnešních angolských provincií.

V Angole má maruvo své místo a neobejde se bez něj ani jedna svatba či pohřeb. Pije se také na oslavách, jako je poděkování komunitnímu dobrovolnictví ve venkovských oblastech, nebo při zapíjení zdárného vyřešení problému.