Lockdowny neměly smysl, tvrdí Válek
Ministr zdravotnictví se při negativním hodnocení protiepidemických opatření odkazuje na novou německou studii. Ta ale nic takového neříká.
Podzimní vlna covidu se blíží. Ministerstvo zdravotnictví včera odstartovalo registraci ke čtvrté dávce vakcíny i kampaň na podporu očkování. Šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09) zároveň dodal, že je na nárůst covidových pacientů připravený. Ministerstvo prý do podzimu zajistí dodávky antivirotika Paxlovid, k dispozici by také měly být antigenní testy na covid zdarma.
„Rozhodně ale nebudeme zavádět žádná drakonická opatření, protože se ukázalo, a jasně to potvrdily odborné týmy výzkumníků z Německa a z dalších zemí, že všechna drakonická opatření neměla žádný větší efekt. Znamenala pouze obrovské ztráty pro hospodářství,“řekl včera Vlastimil Válek novinářům. Neuvažuje ani o tom, že by se během podzimu obnovila povinnost nošení roušek v některých vnitřních prostorách, která již nyní platí v řadě jiných evropských států.
„V Česku byla covidová opatření jedna z nejbrutálnějších, vzpomeňme si na dva roky zavřené školy, poměrně dlouhé období, kdy byly zavřené okresy. Tedy opatření, která ostatní země buď vůbec nedělaly, nebo je dělaly jen krátkodobě,“dodal Válek pro Českou televizi a odkázal se znovu na německou studii, která prý jednoznačně prokázala, že podobná opatření neměla žádný smysl.
„ÚČINEK OPATŘENÍ LZE TĚŽKO HODNOTIT“
Studie, jejíž vypracování zadal skupině osmnácti nezávislých odborníků německý Spolkový sněm, ale účinek protipandemických opatření nezpochybnila. Rozsáhlý materiál pouze opakovaně konstatoval, že je těžké ho přesně kvantifikovat a doložit, protože opatření působila současně a tudíž nelze spolehlivě určit, které v daný moment pomáhalo víc a které méně.
„Účinek jednotlivých opatření lze těžko hodnotit, protože většinou platila současně s dalšími opatřeními,“shrnuje německá zpráva, v čem spočívá hlavní problém zpětného pohledu.
Podrobně pak rozebírá jednotlivá omezení. Například lockdowny podle německých expertů mají smysl zejména zpočátku a nesmějí být příliš dlouhé. „Právě na začátku pandemie má smysl přenos v populaci maximálně omezit a zajistit zdravotnickému systému čas, který nutně potřebuje,“píšou autoři. Podobně vyhodnotili také trasování kontaktů.
Problematičtější bylo podle studie omezení vstupu na veřejné akce na základě očkování, a to kvůli nejasným účinkům vakcín na nové varianty viru. „Pokud nastane nutnost kvůli vysokým počtům nakažených a hrozícímu přetížení zdravotnictví omezovat vstup, doporučujeme při současných variantách viru a vakcínách jako podmínku testování nezávisle na očkovacím statusu,“píšou němečtí odborníci.
Přesný účinek uzavření škol podle studie nelze stanovit, doporučuje ale další zkoumání kvůli prokázaným negativním dopadům na děti. Pokud jde o roušky a respirátory, materiál radí omezit jejich nošení napříště jen na uzavřené prostory a místa s vysokým rizikem nákazy, a soustředit se v krizové komunikaci na správné nošení.
V Německu na rozdíl od České republiky platí i nyní povinné nošení roušek a respirátorů ve zdravotnických zařízeních i ve veřejné dopravě.
„OPATŘENÍ BYLA TEHDY VELMI ÚČINNÁ“
Ani někteří čeští odborníci nesouhlasí s tvrzením, že by lockdowny v době na začátku epidemie byly neúčinné. „To se vůbec nedá říci. Samozřejmě že uzávěry dávaly smysl. V době, kdy svět ještě neměl k dispozici vakcíny nebo když byla očkovaná jen menší část populace, byla tato opatření účinným opatřením. Problém byl v tom, že trvala příliš dlouho a lidé je nedodržovali. Rozhodně se ale nedá souhlasit s tvrzením, že tehdy neměla žádný větší smysl,“řekla viroložka Ruth Tachezy Deníku N.
Nyní, kdy je populace z větší části proočkovaná a jsou k dispozici léky proti těžkému průběhu covidu, už plošné uzávěry podle Tachezy nejsou na pořadu dne.
Podobně to vidí i virolog Libor Grubhoffer. „Přísná protiepidemická opatření v prvních dvou letech pandemie určitě smysl měla, mohli bychom se dohadovat pouze o jejich rozsahu v určitých segmentech života společnosti. Celkově však nelze pochybovat o jejich významu v situaci, kdy budování kolektivní imunity na základě prodělaného onemocnění bylo na začátku a příspěvek očkovaných pro kolektivní imunitu se mohl začít počítat až spíše od pozdního jara 2021.“
Grubhoffer nicméně upozorňuje na to, že dlouhé uzavření škol v Česku bylo velkou chybou, což zpětně ukazují aktuální zkušenosti z ostatních evropských zemí, které k tak dlouhé uzávěře škol nesáhly. „Celé to padá na vrub Babišovy vlády, která řídila průchod pandemie covidu-19 po celou dobu nesmírně chaoticky. Tím, že jsme kvůli neschopnosti vlády nezachytili nástup podzimní vlny 2020, byla vláda nucena uchylovat se k drakonickým opatřením, ani ta však již nemohla situaci zachránit,“dodává virolog.
JAK ŠEL ČAS S LOCKDOWNY V ČESKU
V Česku platily plošné uzávěry s přestávkami zhruba rok. Poprvé se země uzavřela v polovině března 2020. Přerušit provoz musely restaurace, galerie, kina a většina obchodů. Žáci a studenti všech škol se učili doma. Až na výjimky byly uzavřeny státní hranice, lidé si museli mimo bydliště zakrývat ústa a nos rouškou, šátkem či jinou pokrývkou.
V dalších týdnech se začala epidemie zlepšovat, Česko patřilo k zemím s nejnižším počtem nakažených a mrtvých. Během května došlo k postupnému uvolnění. Už koncem léta 2020 však začaly počty nakažených výrazně narůstat, epidemiologové doporučovali zavedení roušek a omezení provozu nočních barů. Vláda k opatření ale nesáhla.
Kvůli dalšímu šíření koronaviru a nárůstu pacientů v nemocnicích se ale v říjnu školy opět uzavřely, provoz musely opět přerušit také restaurace, kina, divadla. Nově začal platit limit povolených osob, které se mohou navzájem potkat (šest lidí), zákaz pití alkoholu na veřejnosti a zákaz nočního vycházení.
Koncem listopadu 2020 byly navzdory sílící epidemii školy, obchody i restaurace na několik týdnů před Vánoci otevřeny. V posledních dnech roku 2020 přišly do země první vakcíny proti covidu, ale také britská mutace koronaviru, která způsobovala větší nakažlivost i úmrtnost. Už mezi vánočními svátky tak vláda opět většinu obchodů uzavřela (spolu s tím i restaurace a další veřejná místa), po svátcích zůstala mimo školu na dlouhé měsíce doma i většina dětí. Počty nakažených i mrtvých v Česku se během ledna 2021 dostaly na nejvyšší hodnoty v přepočtu na obyvatele mezi všemi rozvinutými zeměmi světa. Očkování bylo během jara dostupné jen vybraným profesím a seniorům.
V květnu se začala většina plošných opatření rušit, děti se vracely do škol v rámci takzvané rotační výuky. Během června se dostaly k očkování věkové skupiny od 30 let, o prázdninách se očkování otevřelo pro všechny dospělé zájemce v Česku.
Stát od loňského podzimu reguloval přístup na veřejné akce. Letos v únoru pak stát většinu opatření zrušil, skončila také povinnost lidí prokazovat se certifikátem o ukončeném očkování nebo prodělání covidu-19 v restauracích, službách či na hromadných akcích.
Koncem listopadu 2020 navzdory sílící epidemii byly školy, obchody i restaurace otevřeny. Počty nakažených i mrtvých se v Česku během ledna 2021 dostaly na světové maximum.