Bašta? Interaktivní billboard pro SPD
Hnutí SPD do prezidentských voleb vyšle svého poslance Jaroslava Baštu. Ten nebude favoritem, jeho kandidatura však může klání zajímavě ovlivnit.
Podzimní část prezidentské kampaně probíhá poměrně v poklidu; řada oznámených jmen tráví dny v ulicích a snaží se sesbírat podpisy pro svou občanskou kandidaturu. Nově ohlášený kandidát SPD Jaroslav Bašta jde jinou cestou. Do voleb jej vyšle dvacítka poslanců (včetně jeho samotného), kterými v dolní komoře hnutí Tomio Okamury disponuje.
Je to legitimní cesta k nominaci. Baštovi navíc dává na rozdíl od řady konkurentů prakticky jistotu, že se klání v polovině ledna zúčastní.
Víkendové oznámení tak otevřelo otázku, jak si Bašta povede a jak jeho nominace zahýbe kampaní i možnými výsledky.
Jméno kandidáta hnutí SPD nebylo doposud s prezidentskou volbou přímo spojováno. Výzkumné agentury tak nesledovaly jeho podporu mezi voliči. Lze ovšem předpokládat, že by Bašta neměl mít potenciál výrazně promlouvat do reálného boje o místo po Miloši Zemanovi.
Červnový výzkum agentury STEM/MARK ukázal, že pro Baštu by mohl být problém oslovit voliče samotného hnutí SPD. Podle Jana Buriance ze STEM/MARK totiž pouze pětina voličů hnutí deklarovala, že by dala na doporučení SPD, koho volit. A vzhledem k tomu, že Bašta nepatří mezi klíčové osobnosti hnutí, nemusí pro něj být snadné strhnout na svou stranu statisíce voličů v tomto typu voleb.
„V červnu 2022 nám 56 % voličů SPD řeklo, že již mají mezi dosavadními adepty na post příštího prezidenta svého favorita. To je oproti ostatním stranám či hnutím spíše podprůměr. Dalo by se tak říci, že voliči SPD stále svého kandidáta hledají,“popisuje Burianec.
„Z červnových čísel se zdálo, že by měli za kandidáta raději předsedu SPD Tomia Okamuru, Andreje Babiše či Alenu Vitáskovou. U této skupiny voličů si nadprůměrně vedl i Karel Janeček,“říká výzkumník.
Odstup před další konkurencí je u prvních dvou jmenovaných propastný. Okamura by byl přijatelný pro 82 procent voličů SPD, Babiš pro zhruba 54 procent. Až daleko za nimi se umístili Petr Pavel, Josef Středula nebo právě Alena Vitásková, které by shodně mohla zvažovat čtvrtina podporovatelů SPD.
DVOJÍ VÝHRA PRO BABIŠE?
Tomio Okamura ale do voleb nyní již jistě nepůjde, když jeho hnutí nominovalo Baštu. Pro Andreje Babiše a jeho uvažování o kandidatuře je spíš než Baštova kandidatura klíčová Okamurova absence. Pokud by šéf SPD kandidoval, bezpochyby by v prvním kole získal nezanedbatelná procenta radikálních voličů.
Do druhého kola by pravděpodobně postoupit nedokázal, komplikoval by ovšem Babišovu pozici. Ten totiž ve své výsledné rovnici, pokud by se chtěl stát prezidentem, voliče SPD naprosto nezbytně potřebuje. Podporovatele vládních stran nepřesvědčí a pouze s voliči ANO a částí mimoparlamentní opozice nevystačí.
V tomto scénáři by tak měl Babiš mezi prvním a druhým kolem dva týdny, aby Okamurovy věrné dokázal přitáhnout na svou stranu. Což nemusí být snadný úkol. Přítomnost nevýrazného kandidáta SPD by pro něj mohla být dokonce dvojí výhrou.
Podle politologa Romana Chytilka z Fakulty sociálních studií a Institutu SYRI Masarykovy univerzity totiž vedle motivu, že Babišovi odpadá těžký soupeř, může platit, že by se expremiér a šéf hnutí ANO mohl vedle Bašty snáze profilovat. A to jako „rozumný, kompetentní a pracovitý opoziční kandidát, což může zvyšovat jeho volitelnost i ve druhém kole“.
CO ZÍSKÁ SPD?
Proč Bašta? Okamurovou motivací je podle něj nejspíš čistý politický realismus. „Řekl bych, že Okamura realisticky hodnotí své šance vyhrát jako malé a formát prezidentské kampaně, kde si nemůže příliš vybírat obsah, pro něj není moc komfortní,“popisuje politolog.
„Tradičně se probírá i soukromí kandidátů; ti musí procházet různými vědomostními testy, zkouší se jejich jazykové dovednosti a musí se vyjadřovat i k politickým tématům, která nejsou pro SPD příliš palčivá,“připomíná Chytilek. „Nejspíš si tyto volby vyhodnotil jako ‚medium risk – low gain‘ (střední riziko – nízký zisk) a případné zisky stranických preferencí pro SPD jako příliš velkou osobní oběť,“doplňuje politolog.
Sám Okamura po oznámení Baštovy nominace vysvětloval, proč do voleb nešel on osobně. Popsal, že se chce „věnovat práci pro občany“, nebo také podotkl, že „chce sloužit našim voličům k tomu, abychom mohli realizovat náš program“.
Baštova nominace tak pro SPD znamená, že bude mít svého „koně“v závodě, nerezignuje na volby a díky jeho přítomnosti se mohou šířit postoje hnutí k aktuální agendě. Což mohou být pozitivní faktory, navzdory prakticky nulové šanci na vítězství.
„Účast v prezidentských volbách má i jiný význam než jen vyhrát, a to hlasitě artikulovat názory, v tomto případě SPD, konfrontovat jiné kandidáty, a získávat tím straně nové voliče například ve velmi sledovaných debatách. Vlastní kandidát tak minimálně pro SPD bude něčím jako interaktivním billboardem s velkým dosahem,“říká Roman Chytilek.
Jistým rizikem ale může být částečný nesoulad Baštových postojů s oficiální linií SPD. Jako jediný poslanec tohoto hnutí například hlasoval pro přijetí Finska i Švédska do NATO.
BLAŠKO A PROBLÉM PRO „VLASTENCE“
Hnutí SPD se také krátce po oficiální nominaci Bašty dočkalo i negativní reakce zevnitř. Europoslanec Hynek Blaško, který byl zvolen z nevolitelného místa díky masivnímu zisku preferenčních hlasů, hnutí opustil. Okamurovi Blaško vzkázal, že postupuje nedemokraticky.
Podle svých vlastních slov přímo nominace Bašty s jeho koncem v SPD nesouvisí. „To s tím nemá vůbec nic společného,“řekl Deníku N. Vadí mu prý dlouhodobé chování některých lidí z SPD vůči němu. „Vyjádření některých po nominaci pana Bašty mě dohnala k tomu, že jsem udělal, co jsem udělal. Já se nenechám pořád vláčet nějakým bahnem. Myslím si, že jsem pro SPD udělal opravdu hodně,“říká Blaško.
„Už jsem toho měl dost. Klíďo brďo mohli podpořit mě i jeho. To je jejich rozhodnutí. Není to ale na popud, že dali podporu Baštovi. Ne. Všechno se sečetlo, podtrhlo a tohle je výsledek,“doplňuje europoslanec.
Šéf hnutí SPD Tomio Okamura ale Baštovu nominaci s Blaškovým odchodem přímo spojuje. Europoslanec se podle něj urazil „jen proto, že chtěl být prezidentem“. Podle něj se chová jako „malé dítě, kterému rozkopali bábovičky“.
Nominace stranického kandidáta od hnutí SPD každopádně může utlumit chuť podpořit kandidáty z tohoto spektra. Pro občanskou nominaci je přitom zapotřebí sesbírat alespoň 50 tisíc podpisů, což bez organizačního zázemí, týmu dobrovolníků nebo agentury a peněz není zrovna snadné.
Baštova nominace tak může reálně vést k problémům pro další „vlastenecké“kandidáty. SPD totiž nyní nemá žádný valný zájem, aby pole kandidátů s podobným zaměřením bylo příliš široké.
Sám Bašta na dotazy Deníku N do uzávěrky nereagoval. Při oznámení kandidatury si kromě dalšího za své poslání dal „prosazení obrany svobody a demokracie, sociální stability a bezpečnosti České republiky“.
Okamura realisticky hodnotí své šance vyhrát jako malé a formát prezidentské kampaně, kde si nemůže příliš vybírat obsah, pro něj není moc komfortní.
Roman Chytilek politolog FSS Masarykovy univerzity