Když se pragmatici potřebují. Jak se vyvíjel vztah mezi Zemanem a Babišem
První díl seriálu Zemanovo finále se věnuje rozporuplnému vztahu mezi dvěma pragmatickými hráči, kteří uzavřeli spojenectví z rozumu a téměř deset let ovlivňovali Česko. A nyní se po roční pauze potřebují znovu.
Miloš Zeman a Andrej Babiš v posledních letech působili jako nejbližší političtí spojenci, ale nebylo tomu tak vždy. Znají se už celá desetiletí, kvůli dávnému sporu z 90. let byl jejich vztah dlouho na bodu mrazu, nakonec k sobě ale našli cestu – čistě z pragmatických důvodů. Zeman dokázal Babiše v klíčových okamžicích podržet, ale nebylo to zadarmo: umožnilo mu to protlačit své lidi na vládní posty i do čela klíčových úřadů.
Bývalý premiér zároveň nikdy nedokázal překonat odpor k lidem, kteří hlavu státu obklopují.
Toto napětí kulminovalo v době, kdy byl prezident ve vážném zdravotním stavu dlouhé týdny v nemocnici. Kupící se neshody dosáhly vrcholu po loňských sněmovních volbách, kdy Babiš odmítl hrát se Zemanem jeho poslední velkou hru a vzdal se nabídky, aby znovu sestavoval vládu. Trvalo rok, než spolu oba politici znovu začali mluvit. Impulzem byla Babišova kandidatura na Hrad.
ZLÁ KREV
Cesty obou mužů se protnuly už na konci 90. let. Babiš tehdy šéfoval Agrofertu a Zeman jednobarevné menšinové vládě, kterou na základě opoziční smlouvy tolerovala ODS Václava Klause. „Seznámili jsme se v té době, je to ale dávno, detaily už si nepamatuju,“řekl Deníku N šéf hnutí ANO.
Bylo to podle něj zhruba tři roky předtím, než Zemanův kabinet rozhodl o privatizaci státního podílu v podniku Unipetrol. A přestože meziresortní privatizační komise doporučila jako vítěze britskou společnost Rotch Energy, která také nabídla víc peněz, kabinet koncem roku 2001 rozhodl podíl prodat za 11,7 miliardy Agrofertu.
Agrofert však nezaplatil a marně žádal o snížení ceny. Další vláda, kterou už vedl Vladimír Špidla, nakonec vypsala novou soutěž.
Zeman tehdy Babišovo vycouvání ze smlouvy nesl nelibě – jako premiér ostatně musel vysvětlovat, proč vláda souhlasila s prodejem Agrofertu, když jiný zájemce nabízel víc. Jedním z jeho argumentů bylo právě to, že britská společnost by mohla ex post požadovat snížení ceny, což ale nakonec udělal právě Babiš. Zeman mu kvůli tomu i po letech nemohl přijít na jméno. Například v roce 2011 majitele Agrofertu, který tehdy zakládal své hnutí ANO, označil za nevěrohodného a zmínil se o jakýchsi dalších podezřeních, které, jak doufal, se teprve prošetří.
Babiš však zpětně tvrdí, že privatizační kontrakt pro něj nebyl výhodný a že se pak snažil se Zemanem udobřit. „Napsal jsem mu proto dopis, ve kterém jsem všechno vysvětlil,“říká. To ale nepomohlo.
Když však Babišův politický projekt začal růst, Zeman jej po letech vzal na milost. Okolí hlavy státu vysvětluje, že i osobní averze jde u prezidenta stranou, pokud je patrné, že se mu jeho protivník bude hodit.
„Zeman je absolutní pragmatik a egoista, vztah nemá téměř k nikomu, jen sám k sobě,“popisuje jeden z jeho spolupracovníků. Další dodává, že prezident je zvyklý s lidmi pracovat pomocí metody cukru a biče. „Je to prostě hráč,“hodnotí ho Babiš – i on je však podle svých spolupracovníků velmi pragmatický.
„I když Zeman neměl Babiše příliš rád, věděl, že po roce 2013 začal mít dobré politické karty a že musí otočit a snažit se s ním vyjít,“hodnotí obrat ve vzájemných vztazích zdroj z Babišova okolí.
Klíčový byl i faktor společného nepřítele – prezident totiž choval až nepřátelský vztah k tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD).
Bylo to dané především tím, že ho Sobotka v roce 2003 nepodpořil v prezidentské volbě. Zeman mu to ani po deseti letech nezapomněl a po předčasných volbách v roce 2013 se jej spolu se svými spojenci v ČSSD pokusil z čela strany odstranit. Nepovedlo se. Sobotka složil koalici s ANO a lidovci, stal se premiérem a Zeman s ním musel – ač nerad – spolupracovat. Vřelé vztahy se Sobotkou však neměl ani tehdejší vicepremiér a ministr financí Babiš. „Tehdy spojenectví mezi Babišem a Zemanem začalo. Před sněmovními volbami v roce 2017 totiž hledali cestu, jak sociální demokracii oslabit,“říká zdroj z prezidentova okolí. Sobotka sice před koncem svého vládnutí i navzdory Zemanovi dosáhl toho, aby Babiš kvůli svým kauzám odstoupil z funkce, jeho ČSSD ale ze střetu vyšla oslabená a sněmovní volby v roce 2017 už vyhrálo ANO.
Zeman v tu chvíli věděl, že právě šéf ANO bude vládnout. Jenže sestavování vlády bylo pro Babiše oříškem. Většina stran totiž jasně řekla, že s hnutím ANO do koalice nepůjde – hlavně kvůli kauze Čapí hnízdo. Kromě ČSSD tak byli s Babišem ochotní jednat jen komunisté a SPD. S těmi však nechtěl vládnout Babiš, přišel proto s menšinovou vládou složenou ze členů jeho hnutí a odborníků.
Prezident jej v první polovině prosince roku 2017 jmenoval premiérem, i když bylo zřejmé, že kabinet důvěru nezíská. To se také stalo a vláda pak půl roku vládla v demisi. Už v tu dobu Babiš poznal, že Hrad má také své zájmy a umí je tvrdě prosazovat.
Prvním z větších střetů byl boj o ruského hackera Jevgenije Nikulina, o jehož vydání usilovaly Spojené státy i Rusko. Babiš preferoval vydání do USA. Prezident i jeho okolí chtěli opak, za což několik měsíců lobbovali u tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (dříve ANO). Zeman dokonce tento případ v Soči osobně řešil s Vladimirem Putinem.
Poslední slovo ale měl Pelikán, který se rozhodl hackera vydat Američanům. Tím však také v podstatě ukončil svou politickou kariéru – bylo zřejmé, že do druhé Babišovy vlády už přes Zemana neprojde. Další šrám obdržel vztah mezi Zemanem a Babišem na jaře roku 2018 – a opět šlo o Rusko. Zeman tehdy v souladu s Moskvou tvrdil, že se v Česku vyráběl nervový jed novičok, kterým byl v Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Tím také odstartovala Zemanova snaha o sesazení Michala Koudelky z čela Bezpečnostní informační služby, která prezidentovo tvrzení nepodpořila.
ZEMAN ANO, NEJEDLÝ NE
Kromě zmíněných kauz, které na začátku Babišovy vlády v roce 2018 ovlivnily jeho vztah k Hradu, byl důležitý ještě jeden moment: prezidentské volby.
Zeman se v nich utkal s Jiřím Drahošem, kterého v prvním kole porazil jen těsně. A proto ve druhém kole
Babiš Zemanovi pomohl, když vyzval své voliče, aby dali hlas jemu. Prezident za to Babišovi několikrát osobně poděkoval. I podle bývalého premiéra to byl důležitý moment, který utužil jejich spojenectví – navzdory tomu, že se před druhým kolem Babiš nezvykle otevřeně vymezil vůči Zemanovu okolí.
„Panu prezidentovi by pomohlo, kdyby se distancoval od některých svých nejbližších spolupracovníků, kteří mu nedělají dobrou pověst,“prohlásil tehdy. Koho tím konkrétně myslel, neřekl. „Všichni je známe, v médiích byli dlouhodobě kritizováni,“doplnil. Šlo pochopitelně o kancléře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého.
Babiš si od nich udržoval důsledný odstup už od doby, kdy byl ministrem financí. Důvodů bylo několik – kromě jiného byl Babiš ještě jako podnikatel zvyklý komunikovat s lobbistou Miroslavem Šloufem, který později k Zemanovi Nejedlého s Mynářem přivedl. „Pro něj to tedy byli do určité míry noví lidé, se kterými nekomunikoval a kterým nevěřil,“popisuje zdroj z Babišova okolí.
V počátcích byl Babiš schopný svou averzi vůči Mynářovi překonat a ještě jako ministr financí byl ochotný s ním a mluvčím Jiřím Ovčáčkem komunikovat. V případě Nejedlého to nepřipadalo v úvahu. „S Nejedlým ale vůbec,“říká k tomu Babišův spolupracovník.
Proč měl Babiš k Nejedlému tak negativní vztah, není jasné. Expremiér to nechtěl komentovat. Podle jednoho z Babišových spolupracovníků na Nejedlého adresu poznamenával, že pro něj v žádném případě není „partner pro jakoukoliv debatu“. „A proto se s ním bavit nechtěl, a to i kvůli jeho nadstandardním kontaktům v Rusku,“dodal zdroj. Nejedlý ke svým vztahům s Babišem nechtěl říct nic.
„Pana Andreje Babiše znám, názor mám, říkat vám ho nebudu a tím to hasne,“podotkl pouze. Přesto měl Nejedlý podle všeho v Babišově okolí určitý vliv: scházel se s jeho blízkým spolupracovníkem Markem
Hančem. Expremiér se to dozvěděl až v létě 2021 od šéfa BIS Michala Koudelky.
„Jejich vztah začal v roce 2020. V červnu si ho Martin Nejedlý našel a ten vztah s ním rozvíjel. Časem se prohluboval a Nejedlý postupně od Hanče získával informace z blízkosti premiéra o tom, co premiér řeší a jak nad některými otázkami přemýšlí,“popsal zdroj informace, které BIS předala Babišovi. Jiný dobře informovaný člověk vykreslil, že vztah mezi Hančem a Nejedlým se prohloubil i díky tomu, že se znají jejich partnerky.
Hanč styky s Nejedlým po počátečním zapírání přiznal, odmítl ale, že by mu předával interní informace. Nejedlý připustil, že s Hančem občas pracovní záležitosti řešil. „V tomto případě bych řekl, že to je o hodně procent víc osobní než pracovní,“dodal k tomu.
Zpráva BIS například uváděla, že Hanč s Nejedlým mluvil i o závažných politických tématech, která Babiš řešil – o odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného nebo o výjimce pro ruskou vakcínu Sputnik. Navíc podle kontrarozvědky existuje vážné podezření, že Nejedlý tyto informace předával do Ruska. To však Nejedlý popírá. „Ne, žádné, žádné. Nulové,“reagoval prezidentův poradce pro Deník N.
S Nejedlým komunikovala také další klíčová postava ANO – někdejší první místopředseda Jaroslav Faltýnek. Není ale jasné, jak intenzivní kontakt udržovali. Nejedlý styky s Faltýnkem potvrdil, jak často se stýkají, ale říci nechtěl.
„Kdo nezná pana Faltýnka?“reagoval se smíchem prezidentův poradce. „Když to vezmete za posledních dvacet let, co jsem nastoupil, za tu dobu jsem poznal opravdu hodně lidí a pana Faltýnka znám, ale znám ho jako ostatní lidi. Není to nic osobnějšího a není to nic, co by vybočovalo,“dodal. Faltýnek Deníku N na konci září řekl, že Nejedlého zná: „Tak viděli jsme se, ale kdo nezná pana Nejedlého? Toho zná tady v Praze snad každý, ne?“Ani on ale neodpověděl na dotaz ohledně četnosti jejich schůzek.
Faltýnkovy styky s Nejedlým Babišovi nevadily tolik jako ty Hančovy – hlavně kvůli tomu, že sám počátkem roku 2020 utnul styky s většinou hradních úředníků.
Ještě když byl Babiš ministrem financí, komunikoval s kancléřem Mynářem nebo s tehdejším hradním protokolářem Jindřichem Forejtem. Hlavním důvodem bylo, že prezident už v té době neměl mobilní telefon. Problém dostat se k prezidentovi měl v tu dobu i premiér Sobotka. „Už v době, kdy začal být premiér, tedy v roce 2014, se nešlo s prezidentem spojit napřímo,“shodují se tři zdroje ze Sobotkovy vlády. „Už tehdy to fungovalo tak, že prezident komunikoval jen přes Mynářův telefon.“
BABIŠOVA SPOJKA K ZEMANOVI
Přes kancléřův mobil probíhala komunikace i v době, kdy už byl v čele vlády Babiš. Formální komunikaci s Hradem nicméně vedla výhradně šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha. „Babiš se s Mynářem stýkat ani vídat nechtěl. Hlavní kanál byla Tünde. Ta s Mynářem zařizovala všechny úřední věci,“dodává další zdroj blízký Babišovi.
Přesto se podle zdrojů Deníku N kancléř nadále snažil spojit i s premiérem, kterého „nenechal v klidu“.
„Často mu volal a chtěl s ním osobně řešit údajné neodkladné záležitosti,“popisuje zdroj z Babišova okolí. Expremiér podle něj trval na tom, aby na takových schůzkách byl i někdo třetí. Babišovo okolí totiž tvrdí, že ze schůzek mezi čtyřma očima někdy prezident dostával od Mynáře jiné informace, než jak jednání prezentoval premiér, a Babišovi se to pak těžko vysvětlovalo, když neměl svědka.
„Babiš proto Mynářovi nevěřil, kladné vztahy k němu rozhodně neměl,“říká zdroj z jeho okolí. Komunikovat s ním však musel i nadále, když se chtěl prezidentovi dovolat. Situace se změnila začátkem léta 2021, kdy o Zemana začaly pečovat tři pracovnice oficiálně začle
Deník N položil Miloši Zemanovi skrze jeho mluvčího několik dotazů ohledně jeho vztahu s expremiérem Andrejem Babišem a jeho vládou. Na SMS zprávy ani e-maily však mluvčí nereagoval.