Jednotlivec versus klimatická krize: jak žít, co dělat a co ne

Někteří soudí, že se kolem klimatu dělá zbytečná panika. Jiní věří, že s lidstvem je konec, vše je ztraceno. Jedněm, druhým i všem mezi nimi nabízíme několik přízemních rad, jak žít odpovědněji a lépe.

2022-11-18 - PETR KOUBSKÝ redaktor

Věříte, že stačí, když jste vegetariáni, ranní latté si ve své kavárně, která ne ní součástí nadnárodní ho řetězce, dáváte zásad ně ze sójového mléka, volíte Zelené a na Twitteru lajkujete @XRczech? Špatná zpráva: tím nezměníte skoro nic.

Věříte, že klimatická změna je po litická hysterie z Bruselu, že elektro mobil je podfuk, protože jeho výfuk stejně končí v elektrárně, že oteple ní o dva stupně je bezvýznamné, že zastánci opačného názoru jsou ul tralevičáci, kterým jde jen o to, aby vám sebrali auto, steak a dovolenou v Thajsku? Špatná zpráva: mýlíte se ve všech bodech.

Domníváte se, že ekologický styl života je luxus, který si nemůže te dovolit, protože taktak vyjdete, abyste uživili sebe a rodinu? Ukáže me vám, že být šetrní k vlastní kap se a k životnímu prostředí je skoro vždy totéž, a rozebereme těch něko lik výjimek, kdy tomu tak není.

Říkáte, že není v silách jednot livce ovlivnit vývoj planety? To je pravda. Vyvozujete z toho, že na va šem osobním přístupu nezáleží? To pravda není. Tento článek to zkusí zdůvodnit.

KRIZE V DEVÍTI BODECH

Má li člověk čelit nějakému problé mu, musí mu především rozumět. Co se to kolem nás děje? Proč je po časí extrémní a planeta se zahřívá? Jak působí skleníkové plyny? Klima tickou krizi, v níž se svět nachází, lze stručně popsat například takto:

Průměrná globální teplota ne ustále stoupá. Je teď na nejvyšší úrovni za celou dobu, po kterou exi stují přesné záznamy to znamená zhruba od roku ¢££¤ a s pravděpo dobností blízkou jistotě též na nej vyšší úrovni za celou dobu, po kte rou jsme to schopni z nepřímých údajů spolehlivě odhadnout, to zna mená za posledních dvacet tisíc let.

Příčinou nárůstu teploty je růst koncentrace skleníkových plynů v ovzduší. Jejich název není zvolen šťastně, protože princip fungování skleníku na zahradě se zásadně liší od skleníkového efektu v atmosféře. Výsledek je ale podobný: odvod tep la se zpomaluje. Skleníkový efekt je sám o sobě blahodárný, bez něj by na celé planetě neustále mrzlo. Jde však o jeho sílu. Hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý §CO₂¨, metan a oxid dusný. Celkové množství vodní páry v ovzduší je ví ceméně stálé, takže ji z úvah o změ ně klimatu můžeme vynechat, do kud se nechceme pustit do podrob ností. §Pak bychom zjistili, že lokální změny koloběhu vody jak moc kde prší či panuje sucho nejsou příči nou, ale důsledkem globálního otep lování.¨ Množství ostatních skle níkových plynů roste, protože jsou nechtěnými vedlejšími produkty moderní energetiky, průmyslu, ze mědělství a dopravy. Ty se přičítají ke skleníkovým plynům vznikajícím přírodní cestou.

. To by nemusel být velký prob lém, kdyby se skleníkové plyny v at mosféře snadno rozkládaly nebo z ní nějakou přirozenou cestou mizely. Jenže pravdou je opak. S výjimkou vodní páry jsou velmi stabilní, a pro to se hromadí. Životnost CO₂ se pro praktické účely odhaduje na stovky let, u metanu to je asi deset let. Vše, co vypustíme dnes, bude tedy plane tu zahřívat ještě kolem roku ª¢ª¤. I když se povede snížit emise sklení kových plynů §což se už daří někte rým státům, ale celosvětově zatím ne¨, bude jejich množství v atmosfé ře dál růst. Teprve při emisích blíz kých nule by se růst zastavil a pak by po nějaké době začala koncentrace skleníkových plynů klesat.

Teplota tedy roste a nevyhnu telně poroste dál. Existují různé od hady jejího budoucího vývoje. Jsou zatížené velkou nejistotou, protože vědci jednak neznají všechny me chanismy, které v ohromně složitém celoplanetárním systému působí některé z nich se očividně uvádějí do chodu právě až při vyšší teplotě! , jednak není jasné, jak se v budouc nu bude chovat lidstvo, my vši chni. Záměr Pařížské dohody z roku ª¤¢®, jímž bylo nepřekročit do roku ª¢¤¤ teplotu ¢,® °C nad průměrnou úrovní let ¢£®¤¢°¤¤, se téměř jis tě nepovede dodržet. Nejistý je i cíl ª °C. Klimatologové nyní připouště jí až ± °C, v extrémnějších scénářích ještě více. V tuto chvíli jsme ¢,ª °C nad referenční hodnotou.

Zdánlivě to pořád je malé zvýše ní teploty, nezapomeňme ale, že jde o celosvětový průměr. Lokální výky vy mohou být mnohem větší §Česko se například otepluje skoro dvakrát rychleji než světový průměr¨.

Teplota neškodí jen sama o so bě. Je spouštěčem mnoha dalších ne gativních jevů. Rovnováha klimatu a biosféry je velice citlivá, malá od chylka teploty vede k velkým násled kům. Patří k nim častější výskyt ex trémního počasí §sucho, záplavy, vl ny veder¨, a to i na místech, kde dřív byly takové jevy neznámé. Dalším důsledkem je tání polárních ledov ců, což vede jednak ke zvýšení hla diny oceánů, jednak k lokálním změ nám teploty a slanosti mořské vody; tím se mohou změnit některé důle žité mořské proudy včetně Golfské ho, což by zásadně ovlivnilo pod nebí v Evropě §paradoxně směrem k chladnějšímu¨. Více CO₂ v atmo sféře okyseluje ve velkém mořskou vodu, což vede k vymírání mnoha vodních živočichů a rostlin. Sníže ní druhové pestrosti kdekoli na pla netě se přes potravní řetězce přená ší na vymírání dalších druhů. Vyšší teploty znamenají větší životní pro stor pro přenašeče infekčních nemo cí dosud typických pro tropy, jako je malárie, cholera či horečka den gue. Vedra a sucho činí rozsáhlá úze mí neobyvatelnými a vyvolávají hla domory. To vede k rozsáhlé migraci a ta zase ke strádání, mezinárodní mu napětí a ozbrojeným konfliktům.

Ke klimatické krizi významně přispívá odlesňování a průmyslo vé zemědělství nejen proto, že se při těchto činnostech vypustí hod ně skleníkových plynů, ale přede vším proto, že se jimi trvale snižu je schopnost životního prostředí ab sorbovat CO₂ přirozenou cestou.

Existenci globálního oteplová ní dnes už tváří v tvář faktům nelze čestně popírat. Spor o to, zda je způ sobeno činností člověka, je také v zá sadě u konce existují exaktní dů kazy na základě izotopového slože ní atmosférického uhlíku, ne tedy jen korelace mezi rozsahem průmy slových aktivit, množstvím sklení kových plynů a růstem teploty. Na prosto však nepanuje shoda v tom, co by se mělo s nastalou situací dě lat. Ve hře je mnoho různých dílčích zájmů. Mnoha průmyslovým a poli tickým skupinám včetně některých celých států vyhovuje současný stav, aspoň prozatím.

Na úrovni mezinárodních do hod se postupně prosazuje názor, že bohaté země, které v minulos ti nejvíce těžily z rozvoje průmyslu a energetiky, a tím pádem také vy pustily nejvíce skleníkových plynů, by měly nést větší tíhu klimatických opatření než ostatní že by napří klad měly finančně přispívat chudší části světa. Nejde jen o morální zá vazek, ale především o uznání sku tečnosti, že bez takové pomoci se klimatická krize řešit nedá. Uvnitř těchto bohatých zemí, mezi něž pa tří i Česko, je takový závazek politic ky citlivou otázkou rozdělující veřej né mínění.

PROČ NÁM TO NEJDE DO HLAVY

Takový pochmurný výčet jste nej spíš nečetli poprvé. Dal by se na psat mnohem dramatičtějšími slo vy a pořád by byl věcně správný. Lidí, kteří přijali vědomí klimatické kri ze za součást svého vidění světa, je stále více. Pořád je však hodně těch, kteří ho odmítají. Mohou tak činit z různých důvodů.

Někdy jde o neinformovanost. V některých částech světa můžete vi dět klimatickou krizi denně na vlast ní oči v podobě vymírání živočichů, mizejících ledovců, stoupající hladi ny moře, rozmrzlého permafrostu, pravidelných velkých požárů, vy schlých polí, kde už nic nevyroste. Evropa je pořád ještě výjimkou: jed nak patří ke klimaticky nejvlídněj

V části Evropy včetně Česka se před klimatickou krizí dají zavírat oči úspěšněji než kdekoli jinde na světě.

ším částem světa, jednak je tak bo hatá a industrializovaná, že lokální krize ustojí. V části Evropy včetně Česka se před klimatickou krizí da jí zavírat oči úspěšněji než kdekoli jinde na světě. Lidé, kteří jsou v den ním kontaktu s přírodou zeměděl ci, lesníci, ochranáři to vidí jinak, ale těch je v Evropě málo.

Často jde o běžný psychologický mechanismus popírání a vytěsňová ní špatných zpráv. Klimatická krize je tak velká a tak špatná zpráva, že je nemožné ji prostě bez mrknutí oka přijmout. Každý si o to musí svést boj sám v sobě.

Častěji, než by se zdálo, jde o účin ky propagandy. Těch, kdo chtě jí, abyste si mysleli, že se nic nedě je a všechno je v pořádku, je mnoho: průmysl těžby nerostných surovin, velká část energetiky, část automobi lového průmyslu, celá letecká dopra va a k tomu samozřejmě ti politici, kteří zájmy těchto skupin hájí.

Stejně škodlivá je propaganda opačné strany, hlas proroků klima tické apokalypsy. Když uvěříte těm, kdo říkají, že tak jako tak je vše ztra ceno a lidstvo brzy vyhyne proč byste se pak namáhali s nějakou ak tivitou?

UHLÍKOVÁ STOPA

Jak tedy má obyčejný člověk přispět k tomu, aby lidstvo v takovém testu uspělo? Jedním ze způsobů, jak uva žovat o dopadu svého každodenního života na klima, je koncept uhlíkové stopy. Není dokonalý, může však být užitečný, když s ním umíte zacházet.

Když jedete autem z Prahy do Br na, když si koupíte kilo jablek nebo nový počítač, když si dáte sprchu ne bo vezmete hypotéku na byt každá z těch činností generuje nějaké množství skleníkových plynů. Vět šinou se dá spočítat, kolik to je. Ně kdy celkem přesně, někdy jen velice zhruba. Součet vašich životních kro ků přepočtený na množství sklení kových plynů je vaše uhlíková stopa.

Měrnou jednotkou, ve které se uhlíková stopa eviduje, jsou kilogra my nebo tuny tzv. CO₂ ekvivalentu kg CO₂eq. Různé plyny mají růz nou sílu skleníkového efektu a růz nou životnost. Přepočet na CO₂eq to vše převádí na jedno společné číslo.

Výpočty uhlíkové stopy jsou čas to chaotické, nesystematické. Údaje z různých zdrojů se navzájem obtíž ně porovnávají. Běžně se stává, že se táž položka započte vícekrát: převoz potravin z místa na místo někdy na jdete v samostatné kategorii „dopra va“, jindy započtený do uhlíkové sto py každého jablka a bochníku chleba. Takových nesrovnalostí je mnoho.

Stejně tomu je s mezinárodním rozlišením. Má se uhlíková stopa přenosného počítače započíst čínské továrně, která ho vyrobila, českému spotřebiteli, který si ho koupil, nebo americké firmě, které patří patenty a inkasovala největší část peněz? Ne ní na to jednoznačná odpověď.

Celosvětově se na zeměkou li vypustí ročně do vzduchu něco přes ¡ miliard tun CO₂eq, tedy asi ¢,£ tuny na osobu. V Česku připadá na osobu ¤¥,¤¦ tuny údaj webu Fak ta o klimatu za rok ¥¡¤©, tedy skoro dvojnásobek celosvětového průmě ru. Česko patří v Evropě i celosvěto vě k zemím s nejvyšším množstvím CO₂eq na obyvatele, v rámci EU má víc jen Irsko a Lucembursko. Nověj ší údaje Eurostatu ukazují v Česku snížení pod ¤¤ tun, ale období covi dové pandemie bylo atypické.

Důvod nespočívá v tom, že by chom jako jednotlivci žili mimořád ně neekologicky. Za vysoké emise v Česku může především to, že je na še země velkým producentem elek třiny, jejíž značná část pochází z uh lí. V tuto chvílí stále ještě platí záměr, že uhelné elektrárny by v Česku mě ly skončit v roce ¥¡¯¯, což je v soula du s celoevropským trendem a s me zinárodními závazky, které Česko přijalo. Není ale jasné, jestli válka na Ukrajině tento proces nezdrží.

Sedm konkrétních elektráren Po čerady, Prunéřov, Tušimice, Chvale tice, Mělník, Kladno a Dětmarovice nyní produkuje dohromady ¥¥,¦ % českých emisí, teplárny dalších ¦,¢ %, průmyslové procesy hlav ně ocelárny a cementárny dalších ¥¡,¯ %. Pak je tady významný podíl nákladní dopravy, zemědělství a od padového hospodářství ze skládek se uvolňuje metan.

Jednoznačně stanovit, jakou část z oněch ¤¥,¤¦ tuny na osobu může svými činy skutečně ovlivnit jednot livec, není možné, odborníci odha dují, že zhruba jednu čtvrtinu, tedy tři tuny. To platí z krátkodobého hle diska a v průměru. Uhlíkové stopy jednotlivců se mezi sebou liší ve vět ší míře než například jejich příjmy. Hodně také záleží na tom, jak velký vliv na ostatní kdo má. Jednotlivec, který je právě předsedou vlády, mů že například zrychlením či naopak zpomalením útlumu uhelné ener getiky změnit emise nás všech velmi zásadně.

Svou uhlíkovou stopu ovlivňuje me v několika rolích. Jako spotřebi telé rozhodujeme o tom, co naku pujeme a používáme. Jako občané si vybíráme, koho volíme, jaké spo lečenské aktivity podporujeme a sa mi se jich účastníme. Jako rodiče jsme li jimi formujeme představy dětí o tom, co je normální a správné. A konečně jako zaměstnanci a pod nikatelé aktivně přetváříme svět ko lem sebe.

Úvahy a výpočty se často ome zují jen na spotřebitelské hledis ko, protože jako jediné z těch čtyř se dá aspoň trochu vyčíslit i když také s velkou dávkou nejistoty. Zby lé tři složky stopy se většinou kvan tifikovat nedají, jsou ale významné mnohdy významnější než ta první.

Talentovaný reklamní textař, kte rý pomůže přesvědčit tisíce lidí, aby si koupili luxusní zboží, o které by jinak neprojevili zájem, význam ně přispěje k emisím skleníkových plynů i když jinak žije skromně a „ekologicky uvědoměle“. Vědec, kte rý objeví nové metody ukládání CO₂, pomůže planetě, i když neustále létá mezi kontinenty z jedné konferen ce na druhou. Což neznamená, že by neměl zvážit, kdy je jeho osobní přítomnost nutná, a kdy postačí vi deohovor. To ale neznamená, že na spotřebitelské hledisko máme re zignovat.

Velká část rad, jak snížit uhlíko vou stopu do značné míry to pla tí i o článku, který právě čtete se týká životního stylu střední a vyšší třídy, což může působit jako arogan ce a přehlížení chudších. Radu jako „nekupujte v zimě jahody a chřest“nebo „nelétejte tak často za oceán“většina lidí nepotřebuje; tak jako tak to nedělají. Jde ale o to, že z hlediska generovaných emisí si nejsme rov ni a míra nerovnosti je veliká. Malé množství osob může za velkou část emisí. Na ně má proto smysl apelo vat přednostně.

MALIČKOST PRO ZAČÁTEK

Svou uhlíkovou stopu ovlivňujeme v několika rolích. Jako spotřebitelé rozhodujeme o tom, co nakupujeme a používáme. Jako občané si vybíráme, koho volíme, jaké společenské aktivity podporujeme a sami se jich účastníme. Jako rodiče jsme li jimi formujeme představy dětí o tom, co je normální a správné. A konečně jako zaměstnanci a podnikatelé aktivně přetváříme svět kolem sebe.

První a nejjednodušší tip, jak sní žit svou uhlíkovou stopu: nekupujte balenou vodu. Litr vody z vodovodu odpovídá emisím asi ¡,£ g CO₂eq. Li tr balené vody v průměru asi £¡¡ g, tedy tisíckrát více. Pokud není uve deno jinak, uhlíkové stopy zboží a služeb uvádíme podle knihy How Bad Are Bananas?: The Carbon Foot print of Everything, jejímž autorem je Mike Berners Lee. V některých případech jsme hodnoty přepočíta li s ohledem na české reálie. Rozdíl spočívá ve výrobě obalu a v dopra vě. Záleží samozřejmě na tom, z ja ké dálky se voda dováží. Zahraniční minerálky mají větší uhlíkovou sto pu než domácí.

Když nepoužitou vodu vylejete do dřezu, vzroste její uhlíková sto pa asi na trojnásobek, protože zpra cování odpadních vod je z hlediska emisí náročnější než výroba pitné vody. Když vodu vypijete, poté vy čůráte a spláchnete dalšími pěti litry, což je její nejpravděpodobnější osud, vzroste její uhlíková stopa úměr ně tomu, tedy na ¡,£ × ¯ × + ¤ = ¸ g. Jde o nepatrné číslo, se kterým si nemusíte lámat hlavu, ale dobře ukazuje, co všechno musíme při vý počtu uhlíkové stopy brát v úvahu.

CO JÍST A NEJÍST

Z hlediska emisní náročnosti si mů žeme potraviny a suroviny k jejich přípravě rozdělit do pěti skupin:

1 Rostlinné produkty kromě rýže a kromě těch, které patří do skupi ny tedy obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina.

2 Živočišné produkty kromě ma sa tedy mléčné výrobky a vejce a spolu s nimi rýže.

3 Maso a masné výrobky kro mě hovězího včetně ryb a rybích konzerv.

4 Hovězí, telecí a případně jeh něčí maso.

5 Cokoli, co přiletělo letadlem anebo bylo vypěstováno lokálně v uměle vyhřívaném skleníku mimo přirozenou vegetační sezonu.

Speciální vysvětlení vyžaduje rý že. Její pěstování provází výrazně více emisí, než tomu je u pšenice či kukuřice. Rýže se většinou pěstuje na zaplavených polích a velmi dů kladně se hnojí dusíkatými hnoji vy. Uhlíkovou stopu rýže pak tvoří jednak samotná výroba hnojiv, jed nak tvorba metanu ve stéblech rýže pod vodou. Existuje velké úsilí pěs tovat rýži neškodněji od změny ze mědělských postupů po genetické úpravy , zatím ale převládá tradič ní přístup.

Problém s hovězím a jehněčím je vlastně týž jako s rýží: metan, který se tvoří v trávicím traktu přežvýkav ců a pak uniká z jejich těla předem i zadem.

Zdaleka největší ekologickou zá těž však představuje snaha vyhovět mlsným jazýčkům bez ohledu na prostor a čas. Doprava sama o sobě nemusí být špatná, pokud jde o pro dukty, které se nekazí, a mohou tu díž cestovat lodí. To se týká napří klad citrusových plodů a banánů. Úplně jiná věc jsou rajčata, jahody nebo chřest. Když si je kupujete teď v listopadu, pocházejí takové plodi ny buď z velké dálky, odkud přiletěly letadlem pomalejší cestu by nepře čkaly, anebo z intenzivně vyhříva ného skleníku v Evropě. Totéž platí o čerstvých mořských rybách a také o většině řezaných květin.

Jakmile vidíte v obchodě něco, co nápadně nepatří do dané roční doby, je téměř jisté, že to je uhlíkově velmi náročné.

Rozumný životní styl z hlediska emisí by měl preferovat potraviny ze skupiny a na úkor těch ze skupin a , a úplně vyškrtnout skupinu . Není nutné stát se vegetariánem či veganem, omezit spotřebu masa však prospěje životnímu prostředí, zdraví i peněžence.

Obecně ale neplatí, že nízkoemis ní je vždy totéž co zdravé či etické. Drastický příklad: chcete li relativ ně nízkoemisní maso, musíte sáh nout po kuřeti z velkochovu. Kuřa ta tam rostou velice rychle, protože jsou přikrmovaná antibiotiky a pro tože neplýtvají energií na zbytečnos ti jako pohyb v klecích jsou nacpa ná tak hustě, že nemohou udělat ani krok. Jateční hmotnosti dosáhnou už po nějakých čtyřiceti dnech od vylíhnutí, což je právě důvod, proč s nimi není spojeno mnoho emisí za tak krátký život to nestihnou. Há jit a podporovat velkochovy na zákla dě tohoto argumentu by však bylo značně krátkozraké.

ČÍM JEZDIT

Jaký způsob přemístění z bodu A do kilometr vzdáleného bodu B je emis ně nejméně náročný? Vlastní no hy, řeknete si, ale není to tak doce la pravda. Tady máme další příleži tost ukázat si, že výpočet uhlíkové stopy může být překvapivý, matou cí, demagogický nebo to všechno do hromady.

Při pěší chůzi po rovině na vzdá lenost jednoho kilometru rychlos tí km/h spálíte asi ¨ kcal mož ná trochu více nebo méně, záleží na věku, pohlaví, kondici a hmotnos ti. Ty kalorie budete muset nahra dit. ¨ kcal ve formě vařených bram bor což je jedna z uhlíkově nejméně náročných potravin zahrnuje ¨ g CO₂eq v tom je vypěstování bram bor, jejich transport a vaření. Když těch ¨ kcal sníte jako kousek tvrdé ho sýra, bude ho gramů a zapo čtete si ©¨ gramů CO₂eq. Když si dáte maso, bude uhlíková stopa ješ tě větší.

Namísto chůze ale můžete jet na kole. Kalorický výdej bude poloviční nebo menší. Úměrně tomu se zmen ší i emise na doplnění energie, jen že zas musíte započítat část emisí spojených s výrobou bicyklu a ta ké možná helmy, cyklistického ob lečení, světel a tak dále odpovídají cí ujetí toho jednoho kilometru, což může být něco mezi deseti a sty gra my CO₂eq.

Ale také můžete jet na elektroko le a tady to začíná být zajímavé. Pokud se k dobití jeho baterie pou žije elektřina z obnovitelných zdro jů, klesne přímá uhlíková stopa sko ro k nule. Zbude těch deset až sto gramů na bicykl jako v předchozím případě plus něco navíc na baterii a motor, ale to jsou vzhledem k je jich životnosti velmi nízké položky.

Jízda na elektrickém kole je z hle diska emisí šetrnější než přemis ťování vlastními silami! Důvod je v podstatě ten, že moderní solární panely přeměňují sluneční energii na elektrickou velmi účinně, kdež to v řetězci „slunce fotosyntéza rostlina, případně pak ještě živočich, který ji sní výroba potravin trá vení vaše svaly“se efektivita rych le vytrácí.

Úvaha platí samozřejmě jen za předpokladu, že po jízdě na elektro kole si ty brambory, sýr či čokolá dovou tyčinku nedáte. Sami zvažte, jestli to ve vašem případě platí.

Na větší vzdálenost potřebujeme výkonnější dopravní prostředky. Au to se spalovacím motorem produku je asi ¨¨ gramů CO₂eq na kilome tr. Polovina z toho připadá na výfu kové plyny, druhá polovina je podíl toho kilometru na emisích spoje ných s výrobou auta něco kolem ¨ tun CO₂eq, které se rozpočítají na celou jeho životnost a paliva až kg CO₂eq na litr, ať jde o naftu, či benzin.

¨ kilometrů z Prahy do Brna a zpět tedy zatíží váš klimatický účet kilogramy CO₂eq. Podnikáte li tuhle cestu jednou týdně po celý rok, je to skoro sedm tun. Když ne jedete sami, vydělte emise počtem cestujících. Když uvíznete v zácpě a popojíždíte, jdou emise rychle na horu náš výpočet platí jen pro ply nulou jízdu.

Elektromobil situaci poněkud vy lepší, zatím ale ne tolik, kolik by mo hl. Emise zabudované v něm jsou obvykle větší než u vozidla s klasic kým spalovacím motorem záleží sa mozřejmě na velikosti auta, na mo delu a tak dále. Emise spojené s jíz dou tedy elektřina potřebná na dobití baterie se odvozují od typu elektrárny. Na ¨ km jízdy potře bujete u dnešních elektromobilů pl ně nabitou baterii o kapacitě alespoň °¨ kWh. Průměrné emise na výrobu elektřiny v Česku jsou dnes kolem ¨¨ gramů CO₂eq na kWh, nabití baterie auta tedy obnáší ³ kg.

Zdvojnásobte to a trochu k tomu přidejte, jste dejme tomu na °¨ kg CO₂eq, tedy na polovině emisí nor

Elektrické kolo je z hlediska emisí šetrnější než doprava vlastními silami.

málního auta. Výpočet pro konkrét ní model, jinou vzdálenost apod. se může značně lišit.

Jedete li vlakem či autobusem, za počtěte si na stejnou okružní trasu asi kg CO₂eq. Dá se to ale počí tat mnoha různými způsoby. Může te například rozlišovat, jak je doprav ní prostředek obsazený: je li cestují cích více, rozpočítají se emise mezi ně a podíl každého jednotlivce bude nižší, kdežto když jedete v nočním autobuse sami, připadá všechno jen na vás. To ale očividně není spra vedlivé: autobus má jízdní řád a jel

by tak jako tak, i prázdný. Je tedy váš podíl vlastně nulový? Nejrozumněj ší hledisko je patrně vycházet při vý počtu z průměrně obsazeného vlaku či autobusu a předpokládat, že do pravce čas od času ruší spoje, o které zjevně není zájem.

Nejnáročnější je z hlediska emi sí letecká doprava. Má dvě důležitá specifika: zaprvé, emise vypouštěné ve výšce jsou škodlivější než při ze mi, zadruhé, na rozdíl od pozemní dopravy zatím nelze letecké spalova cí motory ničím nahradit.

Let z Prahy do Bruselu a zpět od povídá asi kg CO₂eq, zpáteč ní cesta do Los Angeles obnáší asi , tuny CO₂eq. U cesty do Bruselu je autobus ekologičtější asi desetiná sobně, vlak asi šestinásobně a běž né auto se spalovacím motorem jen o něco málo. Jestli ale máte velké SUV a pojedete v něm sami, pak ra ději leťte, emisí bude méně u těch to aut může vzhledem k jejich spo třebě a k množství použitého kovu, plastu atd. připadat na kilometr jíz dy přes g CO₂eq. Zpáteční cesta do Bruselu měří po silnici km, takže vaše emise v SUV budou téměř jedna tuna.

JAK BYDLET

Emise domácnosti minimalizujete nejúčinněji tím, že spotřebujete co nejméně elektřiny a plynu. K tomu je dobrý důvod vždy, a letos ještě ví ce než jindy. Znamená to zvážit, kte ré spotřebiče používáte a jak často.

Jeden běh myčky nádobí je spojen s emisemi asi g CO₂eq, přičemž rozdíl mezi úsporným a běžným re žimem je minimální. Umýt nádobí v teplé vodě ve dřezu je trochu šetr nější ¢ekologicky i finančně£ než po užít myčku, ale jen za předpokladu, že umíte vodou neplýtvat.

Plně naložená osmikilová prač ka vydá během pracího cyklu emise asi g při teplotě °C, dvakrát tolik při teplotě °C. Větší emise jsou spojeny s chodem sušičky su šit prádlo na šňůře je rozhodně še trnější k planetě, na sušení prádla z jednoho cyklu praní tak ušetříte , kg CO₂eq.

Přivést k varu litr vody v rychlo varné konvici znamená vypustit asi g emisí, na plynovém sporáku je to o maličko více. Podstatné úspory elektřiny i skleníkových plynů mů žete dosáhnout, když budete dávat pozor, abyste vařili jen tolik vody, ko lik skutečně potřebujete, a ne od oka o trochu víc, jak se to často dělá.

Pětiminutová teplá sprcha před stavuje emise asi g, pokud vo du ohříváte plynem, a § g, máte li elektrický bojler. Zkrátit dobu pod sprchou má smysl hlavně pro finan ční úsporu, ale protože jde o opako vanou činnost, dává to smysl i z hle diska emisí. Jste li zvyklí trávit tam denně čtvrt hodiny, zkuste se omezit na těch pět minut.

Podstatným zdrojem skleníko vých plynů je odpadové hospodář ství a skládky. Jeden kuchyňský koš netříděného odpadu představuje asi g CO₂eq.

Zhasínat zbytečně rozsvícená světla je samozřejmě dobrý zvyk, ale nečekejte od toho velké úspory finančně ani ekologicky. Moderní nízkoenergetická LED „žárovka“vy produkuje za celý den nepřetržitého svícení asi g skleníkových plynů. Halogenové výbojky jsou trochu mé ně šetrné, pořád ale ještě dost na to, abyste na ně nemuseli příliš myslet.

Máte li svůj dům, kde můžete rozhodovat o stavebních úpravách, stojí za zvážení důkladná tepelná izolace, instalace solárních panelů, tepelného čerpadla, výměna kotle za pokročilejší a mnoho dalších věcí, které vás mohou posunout až k uh líkově neutrálnímu bydlení, ovšem za cenu citelné počáteční investice. Je nad možnosti novinového článku poskytnout v této věci přímo použi telnou radu. Určitě se budete muset poradit se spolehlivým odborníkem.

PIVO, LATTÉ, POČÍTAČE

Půllitr piva obnáší asi g CO₂eq a točené pivo v hospodě je trochu ekologičtější než lahvové z obcho du. Bavlněné kalhoty představují asi § kg CO₂eq. Pokud jde o oblečení, umělá vlákna jsou méně náročná na emise než přírodní materiály.

Nový přenosný počítač zname ná asi kg skleníkových plynů. Veškerá elektronika je ekologicky poměrně náročná, pokud obsahu je výkonné čipy, jejichž výroba před stavuje pro životní prostředí znač nou zátěž.

Používání smartphonu se vším všudy elektřina, data, ekologická zátěž způsobená jeho výrobou vy chází na až ¡ kg CO₂eq ročně a je skoro jedno, jestli ho prakticky neodkládáte, nebo zda s ním trávíte jen hodinu denně ¢což se dnes po kládá za velmi umírněné£.

Průměrná brožovaná knížka představuje asi kg emisí, lahev vína asi , kg, přičemž skoro nezáleží na tom, z jak velké vzdálenosti se dopra vuje hlavní problém je výroba skle něné lahve a emise spojené s provo zem obchodu. ¢Pijte víno z krabice, chráníte tím životní prostředí!£ Aus tralské nebo chilské víno v českém obchodě tedy není známkou deka dence a zkázy planety. ¢Čerstvé jaho dy v zimě jí ale jsou.£

Káva je z hlediska emisí asi čty řikrát náročnější než čaj, ale pořád ještě celkem šetrná. Šálek čaje před stavuje asi § g, šálek kávy asi g CO₂eq bez ohledu na způsob přípra vy, instantní káva je kupodivu tro chu ekologičtější než zrnková, pro tože průmyslové zpracování vede k dokonalejšímu využití suroviny. Sójové či ovesné latté včetně použi té kávy obnáší asi g emisí, latté z kravského mléka asi g, kelímek na jedno použití k tomu přidá asi g CO₂eq.

OSMNÁCT BODŮ PRO LEPŠÍ ŽIVOT

Existuje mnoho praktických rad, jak žít v lepším souladu s životním pro středím. Některé z nich jsou hod ně extrémní, čímž odrazují. Někte ré jsou nepříjemné tím, že propojují klimatickou ohleduplnost s konkrét ní politickou agendou. Některé se podobají spíš přípravě na konec ci vilizace a život v kulisách postapo kalyptických filmů. Některé se vzta hují k reáliím života v jiné zemi a do našich podmínek se nehodí. Z těchto důvodů přispíváme vlastním jedno duchým seznamem.

1 Nepropadejte panice. Situace kolem klimatické krize není dobrá, ale konec světa to rozhodně není.

2 Nesnažte se změnit své chová ní úplně a najednou, je to nerealis tický cíl, který časem nejspíš vzdáte. Zaměřte se na několik podstatných věcí. Nemusíte být dokonalí.

3 Osvojte si drobné úsporné zvy ky. Nekupujte balenou vodu, ohřívej te jen tolik vody, kolik opravdu po třebujete na kávu nebo čaj. Finanční i ekologická úspora z nich se kumu luje, ale hlavně vám pomáhají denně si připomenout, že se snažíte žít še trně. Nepropadněte ale obsesi.

4 Nevyhazujte jídlo. Kupujte jen tolik, kolik spotřebujete.

5 Nekupujte potraviny, které vel mi pravděpodobně přiletěly leta dlem nebo byly vypěstovány v umě le vyhřívaných sklenících. ¢Napoví vám nejen zdravý rozum, ale také je jich cena.£

6 V zimním období vytápějte do mácnost jen na § °C. V létě pokud možno nepoužívejte klimatizaci.

7 Nekupujte věci a služby, kte ré nepotřebujete. ¢Předvánoční čas je dobrá příležitost připomenout si to.£

8 Kde je na výběr, volte zboží v jednodušším či žádném obalu.

9 Všechny spotřebiče, elektroni ku, auto a podobně udržujte v dob rém stavu, pečujte o ně. Naučte se, jak se to dělá. Prodloužíte jejich ži votnost a snížíte tak podíl emisí na hodinu jejich použití. Když se něco rozbije, napřed vždy hledejte mož nost opravy.

10 Snažte se sdílet věci a služby. Hledejte možnosti spolujízdy au tem. Oblečení aspoň občas kupujte v second handu, odložené prodejte či věnujte. Knížky si půjčujte v knihov ně nebo přečtené dejte do antikvari átu či knihobudky.

11 Ekologické hledisko je důle žité, ale na světě jsou i jiné důležité věci. Klidně si občas dopřejte malou zcela neekologickou radost. Neudě lejte si ze života trvalé odříkání, byli byste pak protivní a zlí.

12 Hledejte nové životní radosti, které jsou klimaticky nenáročné: pě ší výlety, cyklistika, dovolená v men ší vzdálenosti od domova. Obohacuj te jimi svůj životní styl.

13 Rozhodnutí, zda mít děti, je jedno z nejosobnějších a nejin timnějších. Je jen na vás jako poten ciálních rodičích. Nenechte si do něj mluvit od žádných autorit, nic jim do toho není. Nenechte se v tom ovlivnit žádnou ideologií. Toužíte li po dítěti, ale máte strach o jeho budoucnost v nejistém světě anebo pokládáte za ekologicky neodpověd né přivádět na svět další lidi, zvažte velmi důkladně, jestli je to opravdu dobrý důvod.

14 Vzdělávejte se. Sledujte vývoj klimatické krize, snažte se mu ro zumět, snažte se kriticky hodnotit zprávy v médiích a na sociálních sí tích. Počítejte s tím, že mnohé dneš ní pravdy mohou být zítra vyvráce ny technickým a vědeckým vývojem.

15 Malá změna životního stylu sdílená velkým počtem lidí má vět ší dopad než velká změna u malé ho počtu lidí. Myslete na to, pokud chcete pro šetrnější životní styl zís kat své přátele, a zejména jste li ak tivisté nebo politici.

16 Volte politiky, kteří si uvě domují závažnost klimatické krize. Nemusejí to nutně mít na tričku či v názvu strany. Všímejte si jejich po stoje k otázkám, které jsou nepopu lární a rozdělující: k pomoci uprch líkům, k financování chudších zemí, ke globální odpovědnosti, k široké mu pojetí českých národních zájmů, mezi něž patří udržitelnost života na celé planetě.

17 Nečekejte, že s vaším posto jem budou všichni souhlasit. Počí tejte s polemikami. Mějte připrave né argumenty, ale hlavně se naučte naslouchat a nebýt dogmatičtí.

18 Uvědomte si, že víceméně po dle těchto bodů už dávno spousta li dí žije. Nejste na to sami.

Malá změna životního stylu sdílená velkým počtem lidí má větší dopad než velká změna u malého počtu lidí. Myslete na to, pokud chcete pro šetrnější životní styl získat své přátele, a zejména jsteli aktivisté nebo politici.