Půlka Čechů by si připlatila u lékaře
Lepší pokoj nebo dřívější termín u lékaře? Výzkum zdravotních pojišťoven ukázal, za co jsou lidé ochotni zaplatit.
Téma připojištění ve zdra votnictví znovu ožívá. Ministr Vlastimil Válek TOP v neděli řekl, že by chtěl do tří let zavést systém, ve kterém by si lidé mohli připlácet za lepší zdravotní péči.
„To zavedení by muselo postupně nabíhat a musí tam být totální svo boda. Nesmí tím dojít k žádnému zhoršení péče,“podotkl Válek v Čes ké televizi. Možnost připojištění prý průběžně projednává s některými poslanci a senátory.
Otázku připlácení ve zdravotnic tví řeší i pojišťovny. Deník N má k dispozici výsledky říjnového prů zkumu, který mimo jiné zjišťoval, jak se k těmto plánům staví pacienti.
„Pokud by v ČR bylo možné dostat vyšší úroveň služeb ve zdravotnictví, ale bylo by to za příplatek, zvažoval byste pro pokrytí této úrovně služeb připojištění?“zeptali se výzkumní ci zhruba tisícovky respondentů ze všech krajů v Česku.
Zdravotní pojišťovny položily do taz pouze obecně. Není tak zřejmé, kolik korun by se měsíčně připlácelo.
Ochotu připlatit si za vyšší zdra votní pojištění, které pokryje „lepší“péči, projevila skoro polovina dotáza ných , procenta. Pětina respon dentů by si nadstandardní pojištění spíše nepřiplácela, rezolutně proti je procent oslovených. Zhruba pěti na respondentů neví, jestli by do no vého systému pojištění vstoupila.
„Svaz zdravotních pojišťoven si s odstupem pěti let opět zmapo val vnímání a postoje společnosti u otázek veřejného zdravotnictví. Aktuálně vidíme ještě stále silnou podporu systému více pojišťoven a přání, aby v jejich nabídkách moh ly být výraznější rozdíly. Zároveň je znát, že nemalá část občanů by mě la zájem o lepší než standardní po můcky či služby a měla by i ochotu si za ně připlatit,“hodnotí výsledky prezident svazu Ladislav Friedrich.
Výzkum neukázal propastné roz díly v názorech lidí podle jejich vě ku, vzdělání, příjmu nebo podle mís ta bydliště. Kladný postoj k mož nosti připlácet si za nadstandardní péči odpověděli „určitě ano“ má , procenta respondentů od ¡ do let, u lidí starších let je to , procenta. Odpovědi se výrazně neliší ani podle vzdělání.
„Pro mě osobně je trochu překva pivé toto ‚demokratické‘ rozvržení, ve kterém nejsem schopen vysledo vat v datech očekávané zásadní tren dy napříč vzděláním, bydlištěm nebo příjmem respondentů. Je zřejmé, že se jedná o téma, ke kterému společ nost není zásadně vyhraněná ¥ vidí me zde velké množství respondentů bez silného názoru,“říká právník Jan Zahálka, který se zaměřuje na zdra votnické právo a je členem Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví.
Sociolog Daniel Prokop je k zjiš těným datům trochu skeptický.
„Je velmi těžké zjišťovat postoj lidí k těmto otázkám pomocí podobného výzkumu. Není totiž jasné, jak by ta ková změna ovlivnila standardy zbý vající péče. Například připlácení si na přednost a kratší čekací doby ve de ke zvýšení čekacích dob ostatních a není jen službou navíc pro pojiště ného,“upozorňuje.
ZA CO SI PŘIPLÁCET
Lidé v průzkumu také odpovídali na to, za co konkrétně by si byli ochot ni připlácet. Více než dvě pětiny pa cientů , % by si ze svého finan covaly vyšší komfort, jako je vlastní pokoj v nemocnici nebo chutnější strava. Většina nemocnic přitom tu to možnost nabízí už dnes. Za jedno lůžkový pokoj se platí až korun za noc, „lepší“strava vyjde ob vykle na až korun za den.
Za kvalitnější zdravotní pomůcky například ortézu, hůl nebo umělou končetinu by si připlatilo zhruba © % dotázaných. Až třetina respon dentů přitom odpověděla, že není ochotná si připlácet za nic z toho.
Výzkum také zjišťoval, kolik lidí by si bylo ochotno připlatit za včas nější nebo přednostní lékařskou pé či. Takovou možnost by přivítala zhruba pětina dotázaných. Dostá vat se za peníze k lékařské péči dří ve je přitom v Česku nelegální, přes to o tom někteří politici mluví jako o možnosti, kterou by nový systém nadstandardů mohl přinést.
„Vzhledem k tomu, že jakékoli če kací lhůty vznikají v principu pře tlakem pacientů nad kapacitou po skytovatelů zdravotní péče, pak by takový systém nutně znamenal, že rychlejší péče pro jednoho znamená nutně pomalejší péči pro druhého, což je z hlediska ústavních princi pů rovného přístupu k péči nepřed stavitelné a nepřípustné. Narážíme zde na limity právní, ale také etické,“upozorňuje Zahálka.
V praxi přitom některá zařízení přednostní ošetření za peníze po skytují. Jak Deník N už dříve zjistil, například pražská Nemocnice Na Homolce nabízí v rámci prémiové ho programu pacientům přednost ní lékařskou péči bez čekání. Peníze za přednostní zdravotní péči vybírá i firma Altoa.
VÝBĚR LÉKAŘE
Výzkum ukázal, že lidé nejsou příliš ochotni platit za výběr konkrétního lékaře nebo zdravotnického zaříze ní. Takovou možnost by přivítalo jen necelých % dotázaných. Ani tato varianta přitom není v Česku v sou časnosti legální.
Dnes má každý pacient zákonem garantované právo svobodné volby lékaře a zdravotnického zařízení. Po dle právníků ale jen na papíře.
„Z pohledu zákona je právem pa cienta z Aše jet do nemocnice třeba v Olomouci a tam požadovat poskyt nutí péče, například i operace endo protézy, ale ať to někdo jede zkusit. Co si asi od poskytovatele vyslech ne? Jsme v prostředí, kde pacient má na papíře právo vlastně na co koliv, ale realita vypadá jinak,“míní právník.
Podle něj by se měla začít vést ši roká diskuse o tom, zda se skuteč ně všichni mohou reálně dostat ke všem lékařům, jestli ošetření od dok tora s velmi dobrou pověstí má být právem, příplatkovou službou, nebo něčím, co naopak nebude možno ni jak ovlivnit.
V praxi velmi záleží na tom, v ja kém regionu pacient bydlí. Deník N nedávno upozornil na to, že v někte rých krajích mají pacienti s rakovi nou mnohem menší šanci dostat se k moderní léčbě.
O žádné konkrétní částce, kterou by si lidé mohli v rámci připojištění připlácet, zatím ministerstvo zdra votnictví nemluví.
V úterý nicméně Válek řekl, že dobrovolné připojištění by moh lo přinést k současným asi mi liardám korun vybraným na pojist ném zhruba tři až pět procent peněz navíc. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek podle ministra odhaduje , až dvě procenta.
Sociolog Prokop vidí klíčový úkol zdravotnictví v jiných oblastech než v zavádění nadstandardů. „Důležité je posílení prevence. A to jak ve zdra votním pojištění, například v něm zohledňovat účast na screeningo vých programech, tak ve spotřebních daních ¥ vyšší spotřební daň a zale pení děr v danění alkoholu, vyšší daň na sladké nápoje, která vede k reduk ci obezity, a podobně,“zmiňuje.
Je velmi těžké zjišťovat postoj lidí k těmto otázkám pomocí podobného výzkumu. Není totiž jasné, jak by taková změna ovlivnila standardy zbývající péče.
Daniel Prokop sociolog