Zastropování s otazníky. Hrozí soudy
Dodavatelé energií si stěžují, že dosud nevědí, jak jim bude stát kompenzovat zastropování cen. Jednání s vládou se zatím nijak neposunula.
Domácnosti nebo men ší firmy už mají jasno v tom, že příští rok za elektřinu nezaplatí víc než korun za me gawatthodinu. U plynu je cenový strop za stejné množství energie stanoven na hranici korun. Do davatelé energií si ale stěžují na to, že zatím nevědí, jak jim bude stát za stropování kompenzovat.
Energetické podniky oficiálně věc nechtějí komentovat s tím, že se stá le jedná. V zákulisí jsou ale vůči vlá dě silně kritické.
„Je to pro nás nepříjemné. Obává me se nejistoty, protože pořád neví me, jak to bude nastavené. Jednání se vedou prakticky nonstop, zatím se ale nikam neposunula,“řekl Dení ku N zástupce jednoho z dodavatelů, který si nepřál být jmenován.
„Když stát přijde s nefunkčním řešením, mohli bychom se obrátit na soud, nebo se dokonce stáhnout z českého trhu. A to určitě nikdo ne chce. Konkurenční firmy by musely převzít naše klienty, pro které ale ne mají nakoupené energie. Šlo by o po dobný problém, jaký se řešil po pádu Bohemia Energy,“říká manažer jiné ho dodavatele, který rovněž nechce zveřejnit své jméno.
Nefunkční řešení by podle něj by lo takové, které by jeho společnost znevýhodnilo vůči konkurentům. „Je možné, že se nakonec dohodneme. Vůbec se mi ale nelíbí přístup, kdy stát nejdřív schválí nákladné zastro pování a až zpětně se s námi začne bavit o tom, jak to proplatit,“dodává citovaný manažer.
„NAŠE KNOW HOW NEDÁME Z RUKY“
Novela energetického zákona při pouštějící zastropování cen by la schválena už koncem září. Zákon obecně říká, že stát by měl dodava telům uhradit „prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk“. Detaily má stano vit vládní nařízení, na jehož schvá lení se ovšem stále čeká. Dodavate lé jsou nervózní, protože od Nové ho roku budou muset strop ve svých nabídkách zohlednit, i když stále ne vědí, kolik za to každý z nich dostane od státu peněz.
„Nelze to jednoduše určit jako rozdíl mezi běžnou ceníkovou cenou a stropem. Každý dodavatel má to tiž jinou marži, protože energie na kupuje v jiných objemech a za jiné ceny,“vysvětluje energetický expert z firmy ENA Jiří Gavor.
Teoreticky by bylo možné, aby do davatelé státu předali údaje o tom, kolik elektřiny a plynu v daný mo ment nakoupili a za kolik. „To je ale naše know how, které nedáme z ru ky. Nechceme, aby se to nějakou oklikou dostalo ke konkurenci,“vy světluje druhý z již citovaných ma nažerů. Podle něj by navíc takové ře šení bylo technicky složité.
Dodavatelé v jeden čas nakupují pro různé typy odběratelů. Jen těžko by se přitom rozlišovalo, kolik ener gie z realizovaného nákupu elektřiny či plynu nakonec šlo třeba klientovi s fixovanou cenou, která je nižší než strop, a kolik zákazníkovi s tarifem za cenu vládního stropu. V obou pří padech by se výše kompenzace lišila.
Energetický regulační úřad ERÚ¡ podle webu E¢ přišel s odlišným návrhem řešení. Stát by podle něj stanovil přiměřený zisk za prodanou megawatthodinu energie, který by platil jednotně pro celý trh. Takzva ná „korigovaná hodnota EBITDA“hrubý zisk, pozn. red.¡ by moh la být nižší než průměrný zisk z let ¢¨ až ¢.
Jenže to se nezamlouvá velkým hráčům na trhu.
Velcí dodavatelé typicky nakupu jí větší část energií s předstihem. To znamená, že dříve nakoupili za nízké ceny a dnes slušně vydělávají. Zmí něný mechanismus by jim velkou část zisků ukousl a znevýhodnil by je oproti menším konkurentům. Ti naopak mnohdy sázejí na riskant nější typ obchodování © spekulují na okamžitý pohyb cen na burze, kvů li čemuž se mohou ocitat ve ztrátě. Garantovaný zisk, který by jim při nesl popsaný kompenzační mecha nismus, by je tak fakticky uměle dr žel nad vodou.
„NĚMCŮM TO BUDE TRVAT JEŠTĚ TŘI MĚSÍCE“
Na popsaný scénář ale údajně ne dojde. „Kompenzační mechanismus nebude podporovat praktiky doda vatelů, kteří nemají dopředu nakou peno a teď musí draze nakupovat za spotové okamžité, pozn. red.¡ ceny. Pokud by při tom měl dodavatel utr pět ztrátu, utrpí ji tak jako tak bez ohledu na systém kompenzací,“po dotýká Blahoslav Němeček, energe tický expert poradenské firmy EY a poradce premiéra Petra Fialy, kte rý za vládu s energetickými podniky otázku kompenzací vyjednává.
Podle Němečka by mělo naopak platit, že odpovědnější dodavatelé, kteří nakoupili s předstihem, mohou od státu čekat vyšší finanční náhra dy. S tím počítá i jedna z verzí zmi ňovaného plánu ERÚ. Posuzová ní toho, kolik má kdo nakoupených energií, by si ovšem podle úřadu vy žádalo dodatečný reporting dodava telů a kontrolu toho, zda státu posí lají pravdivé údaje.
Právě s tím by mohla být potíž. „Krátký čas pro implementaci bude problematický vzhledem k tomu, že půjde o realizaci zcela nových kom petencí v dosud neregulované a ne dozorované oblasti trhu. Zároveň je potřeba si uvědomit, že ERÚ bude mít ve stejnou chvíli nové kompe tence i při správě odvodu nadměr ných příjmů výrobců elektřiny,“po dotýká mluvčí úřadu Michal Kebort.
Pokud úřad nebude kontroly do davatelů zvládat, hrozí, že si firmy budou klást přemrštěné požadavky a stát na kompenzacích vyplatí více než předpokládaných ¢ miliard. „Neříkám, že bychom to dělali my, ale co když si někdo pohraje s repor tovanými čísly a najednou tu místo požadavku na ¢ miliard bude po žadavek třeba na bilion korun?“ptá se jeden z manažerů.
Premiérův poradce se toho neobá vá. „Základem budou měsíční repor ty ziskovosti, které bude moci ERÚ kontrolovat průběžně a pak nejspíš ještě rok až dva potom, co zastropo vání skončí. Úřad tak bude mít do statek času na to, aby si v případě pochybností od dodavatelů vyžádal dodatečné údaje,“popsal Deníku N Němeček.
Vláda se navíc jistí tím, jak jsou kompenzace pro energetické firmy definované. Podle zákona jde o dota ce, o něž musí daný dodavatel požá dat. „Kdyby se tedy někdo chtěl pus tit do nějakých machinací, dalo by se to posuzovat jako dotační podvod,“vysvětluje zdroj ze státní správy, kte rý si nepřál být jmenován.
Sám úřad nicméně na riziko zne užití upozorňuje. „Podle dokumentu hrozí například situace, kdy dodava tel výhodně vyprodá levně nakoupe nou komoditu ještě před zavedením cenových stropů a kompenzací. Úřad se rovněž obává, že obchodníci budou nabízet produkty pod nákla dovou cenou, aby získali nové zákaz níky, na kterých nemohou prodělat,“cituje z materiálu ERÚ server E¢ .
Potíž může být i s nastavením no vely zákona. Ta předpokládá kontro lu vyplácení ze strany ERÚ, už ale nemluví o tom, jakým způsobem se mohou dodavatelé bránit vůči to mu, když jim výše kompenzace při jde nedostatečná. „V jakémkoliv byz nysu máte možnost obrátit se na soud, když máte pocit, že jsou prá va vaší firmy krácena. Naší snahou je nicméně pravidla nastavit tak, aby byla co nejvíce férová,“kontruje pre miérův poradce Němeček.
Podle něj je přirozené, že si každý dodavatel řešení kompenzací před stavuje jinak a že nalézt kompromis bude složité. Tím obhajuje i fakt, že systém finančních náhrad vláda ještě neschválila. „V Německu taky chystají zastropování a v první fá zi si vystačí s tím, že obchodníkům poskytnou nějaké hrubě vypočtené měsíční zálohy, aby měli zastropo vání z čeho platit. Samotný kompen zační mechanismus přitom budou připravovat ještě další tři měsíce,“podotýká poradce. „Chápu, že ně kdo může být nervózní, ale ono se to prostě nedá vymyslet ze dne na den,“dodává Němeček.
Detaily plánu financování ceno vého stropu nyní podle něj kabi net zasílá jednotlivým dodavatelům. „V příštím týdnu by měl být mate riál ve formě legislativního návrhu. Plán je takový, že ještě před Vánoci vláda příslušné nařízení schválí, aby všichni věděli, jak budou kompenza ce od ledna fungovat,“odhaluje pre miérův poradce.
„Když stát přijde s nefunkčním řešením, mohli bychom se obrátit na soud, nebo se dokonce stáhnout z českého trhu. A to určitě nikdo nechce.“