Stávkující za klima bych pozval na Hrad

Proč by podle Pavla Fischera neměl být prezidentem bývalý voják? A pokud nepostoupí do druhého kola, podpořil by případně soupeře Andreje Babiše?

Kandidát na hlavu státu Pavel Fischer v podcastu Aréna N prohlásil, že oba vy studentů stávkujících za ochranu klimatu po važuje za autentické a že by je jako prezident pozval na Pražský hrad. Senátor odpovídal také na otázky ohledně zrovnoprávnění LGBTQ li dí a svých plánů pro různé varianty vývoje před prvním i druhým kolem voleb. Nabízíme zkrácený přepis rozhovoru.

Minulý týden jsme . listopa du slavili státní svátek. Prezident Miloš Zeman poslal na Národní třídu v Praze květiny po jednom ze svých zaměstnanců. Co by po dle vás měl příští prezident udělat za rok v toto datum?

Sedmnáctý listopad je důleži té datum v historii naší země, je to zápas za svobodu a za demo kracii a protagonisty toho zápa su byli vždycky studenti. Proto bych na Pražský hrad pozval stu denty a spolu s nimi přemýšlel o světě a o ohroženích, která vidí pro svobodu a demokracii v naší zemi.

Z průzkumů vychází, že možná ani příští rok nebude účast prezi denta na oslavách úplně bez kon troverze, protože dva největší fa vorité si ‡ každý jinak, ale přece jenom ‡ zadali s komunistickým režimem.

Já mám za to, že lidé, kteří si zada li s minulým režimem, nebo dokon ce spolupracovali s represivním apa rátem, že to není nejlepší volba. Já bych si přál, aby na Pražském hradě byl někdo, kdo v komunistické stra ně nebyl.

Mě bude zajímat, v jaké situaci bude Česká republika počátkem ledna , protože může jít také o okolnosti, které budou vážně ohrožovat naši zemi z hlediska bezpečnosti. To úplně překreslí volební kampaň.

Proč jste se v rozhovoru pro Právo ohradil proti uniformě, když jste řekl, že by ji prezident neměl nosit, že ji nosí jen Lu kašenko? To znělo, jako kdybys te někoho podezíral, že chystá vo jenský puč.

Tak to není. Demokratická nebo parlamentní kontrola nad armádou je součástí naší DNA, a i proto vojáci v aktivní službě mají jistá omezení, například z hlediska možnosti kan didovat.

Nicméně váš soupeř je ve vý službě a uniformu by pravděpo dobně na Hradě nenosil, nebo my slíte, že ano?

To já nevím, to se musíte zeptat jeho. Já jenom reprodukuji rozhovo ry, které jsem vedl i s našimi spojen ci v rámci Severoatlantické aliance, které to zaujalo. Jeden z nich doslo va říká: „Generál? Čtyřhvězdičkový generál?“

Byl to člověk, který se zabývá bez pečnostní a zahraniční politikou a byl to člen parlamentu jedné vel mi významné země. To znamená, že si musíme položit tuhle otázku dřív, než bude třeba druhé kolo.

Proč by vojenská profese poz ději někoho měla diskvalifikovat z prezidentské funkce? Oč je hor ší bývalý voják jako prezident než třeba chirurg nebo diplomat?

Jistě. Vy jste řekl „později“. Tam si musíme položit otázku, co ten vo ják mezitím, než vstoupí do politiky, má za sebou nebo co předvedl. Ně kteří srovnávali pana generála Pavla s prezidentem Eisenhowerem nebo de Gaullem.

U každého z nich byla cesta k pre zidentskému úřadu a historické sou vislosti naprosto mimořádné. V pří padě de Gaulla to trvalo mnoho let, mezitím byl předsedou exilové vlády, ministrem, vyhrál ˜™š křesel v par lamentu, protože založil vlastní po litickou stranu › a teprve potom se stává prezidentem.

A tohle mě zajímá. Aby to nebylo tak, že parašutista seskočí na Hrad a řekne: „Teď jsem tady a už nebudu nosit uniformu.“Tady vůbec nejde o kritiku konkrétního generála, kte rý ostatně obstál jako náčelník gene rálního štábu a projevil skvělé veli telské schopnosti, ale politika není udílení rozkazu. Politika je o hledání konsenzu a o naslouchání.

To znamená, že když jde voják do výslužby, uchází se o politic kou funkci, je zvolen a jako civi lista ji vykonává, stále tam vidíte nějaké riziko? Pořád vlastně ne vím jaké.

Co jsem chtěl říct, to jsem řekl. Já k tomu nemám žádné další tajné in formace. Zkrátka když o tom mluví te se spojenci a vidíte to překvapení, je to věc k veřejné debatě. To jsem považoval za svoji povinnost a má me svobodu slova. Mám pocit, že to plnilo svůj účel a že voliči o tom pře mýšlejí, protože jinak by na to ne reagovali.

MÁ PODPORA DRAHOŠE BYLA JEDNOZNAČNÁ Na co budete sázet v závěrečné fázi kampaně, abyste se navzdo ry predikcím dostal do druhé ho kola?

Že mám dostatečnou sílu me zi dobrovolníky, ostatně s jejich po mocí jsme posledně výsledek dotáhli velmi daleko. Také že mám co nabíd nout. Když přicházejí politické deba ty, vidíte, že politická zkušenost ne bo program mohou být výhodou.

Jsem přesvědčen, že ta soutěž je pořád otevřená a že kdybychom si dnes řekli, že už je hotovo, zkracuje me si tím čas pro svobodnou soutěž.

Hotovo určitě není. Všichni kandidáti ale dostávají v každém rozhovoru otázku, zda odstoupí ve prospěch favorita s největšími vyhlídkami proti Babišovi, pokud se situace k tomu „hotovo“bude blížit. Odpovídají většinou vyhý bavě, ale možná mě překvapíte.

Při odpovědi na tuhle otázku bych nedával takový důraz na průzkumy, ale také na celkovou situaci. Nevíme, jak se vyvine bezpečnostní situace České republiky, jaké další okolnosti se ukážou v případě Andreje Babiše nebo jak se kampaň vyvine.

Já se neptám, jestli odstoupíte dnes, ale zda může nastat situace, ve které byste to zvažoval.

Samozřejmě. Ale v politice se říká, že dva dny jsou věčnost, takže bych nedělal dopředu nějaké simulace, za jakých podmínek tuhle otázku řešit.

Mě bude zajímat, v jaké situaci bu de Česká republika počátkem ledna ™š™§, protože může jít také o okol nosti, které budou vážně ohrožovat naši zemi z hlediska bezpečnosti. To úplně překreslí volební kampaň.

Určitě máte pravdu, že začát kem ledna může být situace vel mi nepřehledná kvůli energetice, válce či sociální situaci. Ale co by to tedy znamenalo, kdyby se sku tečně situace zhoršila, pro vás ja ko kandidáta?

Česká republika by neměla mít ve svém čele trestně stíhaného člově ka ve vážném konfliktu zájmů, kte rý nám dělal ostudu v Evropské unii. Mám za to, že pokud by se bezpeč nostní situace v Evropě dál radikál ně zhoršila, musíme to všichni, kte ří jsme přesvědčeni o tom, že Česká republika má svoje místo v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, brát do úvahy. A já to beru už teď.

Ale pořád mi z toho nevychází, jaký by to mělo dopad na vaše roz hodování. Já vaše slova chápu tak, že by tedy měl z volebního boje odstoupit Andrej Babiš. Což by asi měl, ale asi to neudělá.

Andrej Babiš bude soupeřit s ostatními tak dlouho, dokud bude mít peníze › a on jich má dost. Tady je potřeba, aby Česko mělo preziden ta, který bude zvolený v demokratic kých volbách a nebude to Babiš.

Ale jak k tomu dospět?

Vězte, že o tom přemýšlíme a že o tom také budeme jednat.

S kým?

Například s dalšími kandidáty, se kterými se potkáváme.

Podpoříte ve druhém kole sou peře Andreje Babiše, pokud jím nebudete vy, ale bude jím Petr Pa vel nebo Danuše Nerudová?

Samozřejmě.

Po minulém prvním kole jste čelil kritice za jisté váhání. Michal Horáček a Marek Hilšer přišli do štábu Jiřího Drahoše hned po vy hlášení výsledků, vy jste tam ne byl. Později jste Jiřího Drahoše podpořil. Co plánujete tentokrát pro takovouto eventualitu?

Podpora Jiřího Drahoše z mé stra ny byla jednoznačná. To, že jsem k němu nepřišel do štábu, byla vi zuálně vzato významná věc, ale já jsem mu podporu dal okamžitě. Pro blém byl skutečně s tím, že každý z nás byl v živém vysílání v televizi a telefony v tu chvíli nefungovaly.

Já jsem se zapojil do jeho kam paně před druhým kolem, dokonce jsem jezdil i na akce, na které jsem od něj nebyl pozván. Věděl jsem, že moje místo je za Jiřím Drahošem. Tohle budu dělat i v tomto případě.

MANŽELSTVÍ I ADOPCE PRO VŠECHNY Vy jste ubral plyn, pokud jde o vy jádření směrem k LGBTQ lidem. Řekl jste, že byste jako prezident podepsal manželství pro všech ny, kdyby ho Parlament schválil. Byl výrok pro Deník N, že by man želství pro všechny mohlo zvýšit riziko obchodu s dětmi, neuvá žený podobně jako ten z minulé kampaně, za který jste se mnoho krát omlouval, tedy že byste ne jmenoval homosexuála ústavním soudcem?

Ne, já jsem v tom výroku mluvil především o právech dětí. Tam začí nala moje odpověď, kterou citujete, a to bylo jádro mé starosti, niko liv upírání práv komukoliv. Já jsem pro vyrovnávání práv mezi stejno pohlavními páry a těmi, kteří žijí v manželství.

Pro mě manželství zůstává svazek muže a ženy, do kterého patří děti, takže já bych tomu druhému man želství neříkal. Ale zároveň vím, že žiju v parlamentní demokracii a že tady, když se něco odhlasuje, je to z፠kon a je to zákon i pro prezidenta. Je to věc, která se probírá v Parlamentu, a já jako prezident, kdybych ji dostal na stůl, bych ji nevetoval.

Souhlasíte, že by stejnopohlav ní páry v registrovaném partner ství, anebo případně v manželství měly mít právo adoptovat dítě, eventuálně dítě partnera?

Pokud to bude součástí toho záko na, já jako prezident to podepíšu.

Kdyby Parlament rozhodl o ústavním zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, respek toval byste to také?

Teď mě zkoušíte z věcí, které ještě nejsou na stole. Kdybych je dostal ja ko prezident k podpisu, samozřejmě to budu respektovat a podepíšu to.

Kandidátů se novináři běžně ptají na věci, které ještě nejsou na stole, ale možná na stole budou.

Ano, a tento případ bych bral jako bližší mému osobnímu přesvědčení.

Považujete se za konzervativ ce?

Ne, já se pořád vyvíjím.

Co říkáte na to, že za konzer vativce dnes bývá označován tře ba Donald Trump nebo Viktor Or bán? Jsou to podle vás konzer vativci?

Po útoku, který proběhl na Kapi tol, se Trump stal z hlediska demo kratických institucí vlastně niče mou. Ohrozil nejenom demokracii a vládu práva ve Spojených státech, ale protože se jedná o tak význam nou zemi, přispěl ke globálnímu ohrožení. To je strašlivá věc.

V případě Viktora Orbána musím říct, že jeho praktická politika, ve které se stal zástupcem zájmů Rus ka nebo Číny, kdy dnes Maďarsko aktivně vyjednává s Íránem, který je pod mezinárodními sankcemi, je z hlediska zájmů a bezpečnosti obča nů České republiky nepřijatelná.

Jak byste se tedy jako prezident stavěl k setrvání České republiky ve Visegrádské čtyřce?

Když si přečtete její zakládající lis tiny, jsou úplně skvělé. Můžeme je nechat zarámovat, vyvěsit a hlásit se k nim. Ta spolupráce má pořád smy sl. Je ale potřeba, abychom v rámci V˜ uměli maďarským přátelům říkat i nepříjemné věci. To se děje.

Podpořil byste jako prezident studentskou okupační stávku za klima?

Ano, studenti měli vždycky čuch na to, co je ve vzduchu. A přestože se nám nemusejí líbit některé projevy, jejich obava z budoucnosti je auten tická. Jako prezident bych je pozval na Hrad, protože okupační stávky nebývají úplně nejúčinnější.

Ve vašem programu ohledně klimatu jsem našel jeden krát ký bod, který je pro české politi ky typický. Takové „aby se vlk na žral a koza zůstala celá“. Něco tam napsat musíme, ale ne moc, aby chom někoho nenaštvali. Jak důle žitá je otázka klimatu pro vás?

Každý občan České republiky dneska vidí, že je klima rozštelo vané. Měli jsme tornádo na Mora vě, to tam nikdo nepamatuje, měli jsme obrovské záplavy i sucha. Něco se děje a vidí to nejenom zemědělci. Můžeme a musíme s tím něco dělat.

Novináři se často kandidátů ptají, zda by jako prezidenti jme novali vládu s účastí SPD nebo ji ného protidemokratického usku pení. Předpokládám, že byste se tomu pokusil zabránit, jak byste to ale dělal?

Prezident v krajních případech může vstoupit do kampaně a může vhodným způsobem upozornit na to, co je ve hře. Pokud by se jednalo o suverenitu státu a naše bezpeč nostní ukotvení, je dokonce povin nost prezidenta v tomto smyslu ko nat. A takhle bych jednal.

Na druhou stranu, po volbách má prezident a ostatní ústavní činitelé obrovskou odpovědnost, aby respek tovali zadání od voličů. Kdyby ho ne respektovali, může dojít k velké ra dikalizaci mezi občany. Pokud jim ústava garantuje svobodnou soutěž politických stran, je potřeba, aby tato svobodná soutěž skutečně proběhla, včetně toho závěrečného kroku, kdy ten, kdo získá většinu, je pověřen se stavením vlády.

Takže pokud by vznikla tako váto většina ve Sněmovně, jme noval byste vládu, která by se o ni opírala?

Pokud by byla jednoznačná, tak určitě. Vzpomeňte si na obrovský faul, který Miloš Zeman uštědřil ústavnímu systému České repub liky, kdy v Parlamentu byla většina ’“’ hlasů a on si dovolil tuhle vět šinu poplivat, ignorovat a pověřil Ji řího Rusnoka dočasným vládnutím, které trvalo mnoho měsíců.

Oznámil jste, že prezident ská kancelář by měla sídlit mimo Hrad. Už máte vyhlédnuté něja ké místo?

Mám řadu nápadů, v podhradí je řada budov, které jsou nedostateč ně využívány, takže bych věděl, kde hledat.

Takže by to bylo někde v okolí Hradu?

Bylo by to v podhradí. Hrad by měl zůstat výstavním místem pro přijímání nejvýznamnějších návštěv a významné státní příležitosti. Když ale na hradě úřadujete, někdy se u vás začnou projevovat rysy chov፠ní dvořanů, protože to je přece jen sídlo králů a panovníků. A prezident u nás není panovník, on je jen první mezi rovnými. Měl by být spíš me zi občany.

Celý podcast Aréna N, ve kterém byl hostem Jana Moláčka Pavel Fischer, je k dispozici na webu Deníku N a podcastových platformách.

FOTO: LUDVÍK HRADILEK, DENÍK N „Já bych si přál, aby na Hradě byl někdo, kdo v komunistické straně nebyl,“říká Pavel Fischer.