Groteskní boja rivalita v samotném centru EU
Vyhýbají se jeden druhému, předbíhají se v cestách do ciziny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel se nemajírádi a jejich vztahy nikdy nebyly tak špatné.
Kráčejí sice vedle sebe, ale pohledy si vyměňují jen pro kamery. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a před seda Evropské rady Charles Michel na summitech vystupují společ ně, ale raději se jeden druhému vyhýbají.
Bruselský web Politico píše o tom, že jejich vztahy nebyly nikdy tak špatné, časopis Der Spiegel mluví o groteskním boji mezi oběma lídry.
Za téměř tři roky prošly vzta hy Michela a von der Leyenové kri zí i totálním krachem. Zaměstnanci obou institucí měli být odrazováni od vzájemné komunikace, oba lídři se navzájem blokovali při setkáních se zahraničními lídry a zároveň tak prohlubovali rivalitu mezi Komisí a Radou.
Zatímco Komise je výkonnou složkou, která může navrhovat le gislativu, je tedy středobodem mno hých iniciativ EU, Rada je místem, kde se setkávají lídři států a evrop ských vlád, aby přijali důležitá roz hodnutí.
Politico píše, že nedobré vztahy mezi předsedkyní Komise a předse dou Rady ovlivňují nejen legislativ ní a politický program Unie, ale také vyvolávají zmatek mezi oběma orgá ny a mohou podkopávat postavení EU na světové scéně.
Programy von der Leyenové a Mi chela jsou přísně nastavené tak, aby se nepřekrývaly. Společně se nese tkávají ani v období před evropským summitem, jeden druhému se vyhý bali i na Bali při summitu G.
Michel se tam setkal s čínským prezidentem Si Ťinpchingem, ale von der Leyenovou na toto setkání nepozval. Politico vysvětluje, že za to může červnové setkání G v Němec ku, kde předsedkyně Komise odmítla Michelovu účast na setkání s indic kým premiérem Nárendrou Módím.
„To, že se předseda Evropské ra dy a předsedkyně Evropské komise dvakrát ‚nemusejí‘, je v zásadě běžná věc, jsou to rivalové. Podle mých in formací ale von der Leyenová a Mi chel spolu nevycházejí dobře hlavně proto, že šéfové jejich týmů se ne snášejí a nekomunikují, což vrhá na Unii negativní světlo,“řekl Denní ku N novinář Hospodářských novin Ondřej Houska, který pět let působil jako bruselský zpravodaj.
„Bývalý předseda Evropské ko mise José Manuel Barroso a bý valý předseda Evropské rady Her man Van Rompuy také nebyli ka marádi. Donald Tusk o svém vztahu s JeanemClaudem Junckerem píše zcela otevřeně, ale nikdy to nepře rostlo do toho, co je mezi von der Leyenovou a Michelem. Obě přede šlé dvojice měly alespoň každé pon dělí snídani vždy v úřadě jednoho z nich a nějak koordinovaly své po stoje,“popisuje Houska, který vzpo míná na to, jak Michel předjel von der Leyenovou na cestě do Prahy.
„Předsedové na začátku předsed nictví přijíždějí vždy spolu. I Tusk a Juncker přijeli do Bratislavy na za čátku slovenského předsednictví v roce ¤¥ spolu. Von der Leyeno vá a Michel do Prahy dorazili každý zvlášť. Von der Leyenová přiletěla ¤. července, zatímco Michel už večer předtím. Jediným smyslem tohoto činu bylo ji předjet. Bylo to velmi dě tinské, protože v Praze to zajímá tak pět lidí,“říká Houska.
PROČ PRÁVĚ S NÍM?
Oba jsou velmi odlišní. Von der Leyenová jako bývalá lékařka a mat ka sedmi dětí přemýšlí analyticky a má ráda věci pod kontrolou. O Mi chelovi se mluví jako o lídrovi v rolá ku, který má rád poezii.
Politico píše, že Michel neumí zvládat konflikty a von der Leyeno vá upřednostňuje udržení kontroly ve svých rukách před možným při způsobováním se někomu při spo lupráci.
„Oba mají snahu, aby navenek ztělesňovali Evropskou unii. Každý z nich chce zastínit toho druhého, aby právě on byl ‚předsedou‘. Jejich vztah vystihuje jeden obrázek na twi tterovém humoristickém účtu pro bruselskou bublinu @meme__ec. Nad von der Leyenovou vedle Mi chela je nápis: Osm miliard lidí a já musím pracovat zrovna s ním,“ří ká o vztahu obou politiků novinář Houska.
Podle časopisu Der Spiegel Mi chel velmi touží po uznání, údajně je tato jeho vlastnost dokonce tak silná, že nad ním mnozí už kroutí hlavou.
„Předseda Evropské rady je před sedou Evropské rady, nikoli prezi dentem Evropy,“píše Michelův bý valý vedoucí kanceláře François Roux v analýze, která vyznívá jako zúčtování s bývalým šéfem.
Podle Spiegelu jsou mnohé vlády, včetně německé, s Michelem nespo kojené. Říká se, že příliš mnoho ces tuje a příliš málo se stará o přípravu summitů EU.
Politolog Jozef Bátora z Univerzi ty Komenského však podobnou kriti ku nezaregistroval. „Michel dokázal zkoordinovat členské státy při šesti sankčních balíčcích proti Rusku po invazi na Ukrajinu, což je výrazný úspěch,“říká politolog a odborník na EU. Stejně tak neregistruje ani kriti ku práce von der Leyenové.
PROVOKACE ZA PROVOKACÍ
Napětí mezi Michelem a von der Leyenovou vyplývá i z jejich pře dešlých politických kariér. Von der Leyenová byla ministryní obrany ve vládě německé kancléřky Angely Merkelové a většinou se pohybovala v domácí politice. Michel v rámci EU nasbíral mnohem více zkušeností.
Jako belgický premiér se účastnil zasedání Evropské rady.
Michel i von der Leyenová pochá zejí z prominentních rodin, kde se politika řešila denně. Michelův otec byl ministrem zahraničních věcí, ko misařem EU a poslancem Evropské ho parlamentu. Otec von der Leyeno vé byl ředitelem divize EU pro hos podářskou soutěž a úspěšným ně meckým politikem Křesťanskode mokratické unie.
Lidé, kteří Michela znají, řek li Spiegelu, že právě kvůli odlišným politickým trajektoriím si předseda Rady myslí, že von der Leyenová je na jiné úrovni než on. Než se dosta la do čela Komise, byla podle něj na konci politické kariéry.
„Jediný problém z Michelova po hledu je, že Ursula von der Leyenová je nejmocnější političkou v Bruselu a tuto roli si pěstuje,“píše Spiegel. „Ne nadarmo byla jedinou členkou kabinetu, která doprovázela Angelu Merkelovou od začátku její kancléř ské funkce. Má smysl pro moc a pro její udržení. A je schopna Michelo vým provokacím čelit vlastními pro vokacemi.“
Ve stejném duchu píše i Politico. „V souboji mezi těmito dvěma lídry je von der Leyenová vnímána jako ta, která má navrch. Ačkoli Michel for málně zastupuje EU na akcích, před sedkyně Komise se ukázala jako nej významnější lídr EU, zejména po kud jde o vztahy s Washingtonem.“
Od války na Ukrajině Bideno va administrativa úzce spolupracu je právě s týmem von der Leyenové, především v otázce sankcí.
Postavení von der Leyenové na mezinárodní scéně potvrzuje i břez nová návštěva kanadského premiéra Justina Trudeaua. Podle protoko lu se měl Trudeau setkat s předse dou Rady, kanadská delegace ale tr vala na tom, že se setká i s von der Leyenovou. Podle Bátory z Univer zity Komenského však setkání Tru deaua a von der Leyenové mohlo zá viset na agendě, o které chtěli disku tovat. „Pokud se jejich setkání týkalo obchodních vztahů Kanady s Unií, tam má Komise výlučné pravomo ci, a proto bylo setkání s její před sedkyní správným přístupem,“říká Bátora.
Mezi evropskými úředníky, na které se odvolávají Politico i Spiegel, panuje názor, že Michel ve své roli zklamal a von der Leyenová překo nala očekávání.
Podle Housky ale přímo v Bruselu není jako úspěšný předseda vnímán ani jeden z těchto lídrů. Michelovy cesty do Ázerbájdžánu a Arménie
Podle zdrojů z Komise i Rady, na které se odvolává Politico, začal jejich nefunkční vztah zasahovat i do řízení EU.
během války v roce byly v za hraničí vnímány pozitivně, ale podle Housky se ozývaly hlasy, jestli by se raději neměl starat o Evropskou ra du, která podle bruselských úřední ků není dobře připravená.
AFÉRA SOFAGATE
Zatímco vztahy a fungování jejich předchůdců Jeana Clauda Junckera a Donalda Tuska byly dobré, mezi von der Leyenovou a Michelem by lo podle serveru Politico napětí hned od začátku.
Nejdříve se scházeli pravidelně každé pondělí, ale postupně od toho upustili. Často si jeden z nich našel důvod ke zrušení zažitého pondělní ho setkání.
Podle zdrojů, na které se odvolává bruselský web, v současnosti upřed nostňují společná setkání se třetími stranami, tedy aby se nemuseli se tkávat jen oni a jejich týmy. Dialog mezi nimi a jejich blízkými zaměst nanci téměř neexistuje.
Krach v jejich vztahu přišel vloni v dubnu během zahraniční cesty do Turecka, kam přijeli na pozvání tu reckého prezidenta Erdogana. To, co následovalo, je označováno jako Sofagate.
Turecký prezident připravil pro oba lídry ve své kanceláři jen jednu židli, na kterou se rychle posadil Mi chel. Kamery tehdy zachytily von der Leyenovou v šoku, když nevěděla, co má dělat. Nakonec si sedla na gauč proto označení sofa, který byl ale dál od tureckého prezidenta a před sedy Rady.
Von der Leyenová, která je první ženou v pozici předsedkyně Komise, později řekla, že se tímto incidentem cítila zraněná, přičemž v Evropském parlamentu připomněla vzhledem k tomu, co se odehrálo u Erdogana, i sexismus.
Michel a von der Leyenová se pak vzájemně obviňovali a jejich vztah se jen zhoršoval.
Podobná situace, která nechala von der Leyenovou v němém šoku, nastala i při setkání s africkými líd ry letos v únoru, kdy ugandský mi nistr zahraničních věcí předsedkyni Komise minul a podal ruku jen Mi chelovi a francouzskému preziden tu Macronovi. Ten mu po nějaké do bě naznačil, že je tam i předsedkyně Komise.
„Tato diplomatická faux pas sou visejí spíše se strukturálním problé mem Unie jako nestátní entity se stávající ze států. Při bilaterálních setkáních to dělá problém. Podle di plomatického protokolu má v EU právě Michel roli hlavy státu, z to ho vyplývalo i nabídnutí židle jemu, a nikoli Ursule von der Leyenové. Samozřejmě, kdyby byl Erdogan po někud flexibilnější a otevřenější, po stavil by tam tři židle,“přibližuje in cident Bátora.
Podle Housky byly obě situace do jisté míry ovlivněny vzájemnou za ujatostí lídrů, ale velkou roli sehrá lo i nevhodné chování samotných hostitelů.
„Erdogan se choval velmi arogant ně a nepřijatelně i tehdy, když u něj byli Tusk a Juncker. Sofagate byla čistě jeho práce. Tusk a Juncker se však vůči jeho chování ohradili. Mi chel se měl zachovat podobně jako oni a požádat ho, aby donesli židli i pro von der Leyenovou. Tusk by to udělal, protože by to bral jako poní žení Evropské unie a jejích dvou rov nocenných lídrů, ne jednoho,“hod notí situaci Houska.
PŘES ČÁRU
Podle zdrojů z Komise i Rady, na které se odvolává Politico, začal je jich nefunkční vztah zasahovat i do řízení EU.
Časopis Spiegel zmiňuje rozhovo ry s tehdejším britským premiérem Borisem Johnsonem o budoucích vztazích po brexitu.
Michel trval na tom, aby byl na tyto konzultace pozván, ačkoliv bylo předem jasné, že rozhovory by mě la vést Komise. Michel ale oznámil videokonferenci prostřednictvím Twitteru a krátce poté rozeslal údaje pro připojení.
Komise, která byla tím, kdo byl za akci zodpovědný, zaslala oficiální pozvánku. Nakonec měl Johnson na stole dvě pozvánky a EU se tvářila rozpačitě. Krátce nato dal vedoucí Michelovy kanceláře výpověď.
Německý časopis také tvrdí, že předseda Rady ztěžoval předsedkyni Komise život svými hádkami. On ale oponuje, že žádný konflikt neexis tuje a vládne mezi nimi otevřená ko munikace plná respektu.
V říjnu v dopise, který získalo Po litico, ale kritizoval von der Leyeno vou za to, že nepřišla s návrhem na cenový strop zemního plynu poté, co ho k tomu na summitu vyzvali lídři zemí EU.
„Michel v jednom rozhovoru kri tizoval Evropskou komisi za to, že nenavrhla strop ceny plynu. Tako vé věci se přes média neříkají a je to důkaz toho, jak komunikační kanály mezi šéfy jejich kabinetů nefungují,“
Von der Leyenová a Michel do Prahy dorazili každý zvlášť. Von der Leyenová přiletěla . července, zatímco Michel už večer předtím. Jediným smyslem tohoto činu bylo ji předjet. Bylo to velmi dětinské, protože v Praze to zajímá tak pět lidí.
Ondřej Houska redaktor Hospodář ských novin
uvádí Houska další z příkladů, kdy Michel ve veřejném projevu překro čil čáru.
Předtím v září von der Leyenová Michela rozzuřila svým projevem o stavu Unie. Ve Štrasburku tehdy řekla, že se připojí k Macronovi a po zve státníky na summit o evropské obraně. Spiegel píše, že to byla vypo čítavá urážka předsedy Evropské ra dy. Pozvání na summity jsou totiž v jeho kompetenci, nikoli v kompe tenci Komise.
Stejně tak i v projevech předsedy Rady je možné najít narážky na von der Leyenovou. Německý časopis si všiml, že vloni v listopadu, kdy si Ně mecko připomínalo pogrom během Křišťálové noci a zároveň pád Ber línské zdi, přednesl Michel projev o stavu Evropy a kromě hesel o jed notném obchodu a síle v jednotě ev ropských států nadhodil otázku fi nancování „hraničního zařízení“me zi Polskem, Lotyšskem a Litvou na jedné straně a Běloruskem na druhé.
Tato slova mířila hlavně na von der Leyenovou, která odmítala uvol nit peníze na výstavbu takového pro jektu a dala to jasně najevo krátce před Michelovým projevem na su mmitu EU.
Nefungující komunikace mezi Komisí a Radou způsobuje, že Komi se neinformuje Michela o připravo vaných návrzích, ačkoli ty bude Rada potřebovat pro národní vlády. Politi co píše, že Michelovi lidé se o návr zích Komise dozvídají ve stejnou do bu jako zástupci členských zemí.
„Von der Leyenovou velmi dob ře vystihl bruselský zpravodaj dení ku Libération Jean Quatremer. Její chování pojmenoval mentalita bun kru. Narážel tím na to, že je uzavřená a má kolem sebe jen pár poradců, kte ré si přivezla z Německa. Oni jsou je diní, kterým věří,“říká Houska.
„Během videokonference o ná vrhu národního plánu obnovy řek la Angela Merkelová na závěr von der Leyenově větu: ‚Nezapomeň to říct ostatním.‘ Bylo to bráno jako vý tka vůči její slabé komunikaci. Zdů raznila tím, aby nezapomněla o ná vrhu říci ostatním ještě před jeho podáním.“
Slabá komunikace podle Housky zpomaluje hledání společných řeše ní, ale nemyslí si, že přímo ohrožuje fungování Unie.
Může mezi Michelem a von der Leyenovou ještě být stabilní pracov ní vztah?
Podle novináře se mezi oběma ev ropskými lídry užší spolupráce už neobnoví. Michel ve funkci skončí v roce ª a další mandát už získat nemůže, stejně tak se uvidí i to, zda bude ve své funkci pokračovat von der Leyenová.
„Nějak už to dobojují. Když je ke stabilnímu pracovnímu vztahu ne přivedly bezpečnostní a energetická krize, tak už to asi neudělá nic jiné ho,“uzavírá Houska.
Ruské útoky vyřadily elektřinu na mnoha místech Ukrajiny
V několika ukrajinských oblastech se včera po poledni ozvala série výbuchů. Ruské rakety zasáhly také Kyjev. Podle starosty Vitalije Klička byly v metropoli přerušeny dodávky vody i elektřiny. Podle místních úřadů byla bez elektřiny celá Kyjevská oblast. Při ruském ostřelování zemřeli v Kyjevě tři lidé včetně sedmnáctileté dívky, zraněno bylo nejméně lidí. Nad celou zemí se rozezněl protiletecký poplach. Dvě jaderné elektrárny musely kvůli výpadkům elektřiny odpojit své bloky od sítě.