Denik N

Rusové vrhají miliony lidí do tmy a chladu

Sníh v Kyjevě a okolí taje. Lidé se mohou radovat, že možná nezmrznou. Na druhou stranu ale přicházejí o zásobárnu vody. Jak se žije v Œ. století v blackoutu způsobeném Ruskem?

- PETRA PROCHÁZKOV­Á redaktorka

Prší, v noci bylo pod nulou, teď teplota trochu stoupá. Teploměry v tyto dny lidé sledují místo televize. Ta jim nejde, protože nejde elektřina. Zato teploměry patří me zi těch několik málo přístrojů, které fungují nezávisle na tom, do čeho se ruská raketa strefí. Ve středu Rusové raket na Ukrajinu vypálili „…. Dvacet jich Ukrajinci nedokázali sestřelit, a tak napáchaly dost škod. Rusko si za své cíle opět vybralo jejich teplár ny, rozvodny, trafostani­ce…

„V podstatě nic zvláštního, sku tečně nám tady včera ‚vypnuli‘ svět lo, teplo a vodu,“hlásí s bohorovným klidem náš ukrajinský spolupraco­v ník Radomyr Mokryk, který pend luje mezi Kyjevem a Lvovem. Tedy když jede vlak. V době blackoutov­é je to i s vlaky nejisté.

Elektřina aktuálně nejde ani v jed nom z těchto dvou měst. Zdá se ale, že Radomyr je ze situace méně vyko lejený než my, kteří zkázu ukrajin ské energetick­é sítě sledujeme z tep la svých středoevro­pských domovů, a když už na Ukrajinu přijedeme, máme své powerbanky a měniče na pětí, které nám s pomocí automobi lu vyrobí něco, čím si lze nabít počí tače. A máme telefony, teplé bundy a teplé spacáky, peníze na ubytovᏠní v hotelu s generátore­m elektřiny i vědomí, že za pár dnů se vrátíme na území, které Rusové neostřeluj­í.

I my ale potřebujem­e palivo, ne boli benzinové pumpy vybavené ge nerátory, a mobilní signál i internet. S tím vším je teď v Kyjevě i dalších ukrajinský­ch městech problém.

I když se podnikatel­é, majitelé čerpacích stanic, hotelů i obchodů na blackout jako Radomyr připravo vali ™ nakupovali generátory, dělali si zásoby vody ™, dlouhodobě žít tře ba v š›. patře paneláku bez elektřiny i funkční toalety je nadlidský výkon.

„My jsme se na to také chystali: máme dávno koupený takový turis tický plynový sporáček, takže si mů žeme udělat kafe a něco ohřát,“po chvaluje si Radomyr vlastní před vídavost. Ostatně když jsme se nedávno v Kyjevě sešli, oznamoval nám, že si právě zakoupil teplý spa cák. Od š…. října Ÿnejtvrdší ruský ra ketový útok přišel š›. listopadu ™ na Ukrajinu Rusko vypálilo ©… střelª, kdy Rusové poprvé masivně zaúto čili na ukrajinský energetick­ý sys tém, to udělaly miliony Ukrajinců.

„Teplo Ÿrelativníª v domě dělám starým způsobem. Učila mě to ještě v devadesátk­ách moje babička: Dáš si na ten plynový sporáček kámen nebo cihlu a ona pak perfektně drží teplo. Vypadá to sice poněkud legrač ně, ale fakt to funguje,“ujišťuje nás. Celý byt se takto samozřejmě nevy topí, ale v jednom pokoji je možné udržet teplotu nad bodem mrazu.

„Udělali jsme si zásoby vody ™ jak té ‚technické‘, tak na na pití. Stejně tak máme nachystané svíčky, konzervy a tak dále. Samozřejmě spacáky, ale na dnešek jsme ještě spali ‚jen tak‘. Uvidíme…,“dívá se Radomyr na bu doucnost klidně.

O sebe prý obavu nemá. Nebojí se chladu ani toho, že zůstane bez vody. Má jinou starost. Obává se absence spojení se světem.

„Největší problém je komunikace. Když vypadne elektřina, většinou ne jde ani internet a mobilní data, nikam se nedovoláš. Proto máme takové obyčejné rádio na baterie, kvůli zprᏠvám. Aspoň víme, co se děje…“

Radomyr potvrzuje to, čeho jsme byli svědky: Ukrajinci Ruskem po škozenou energetick­ou infrastruk turu rychle opravují. „Občas se dnes ráno ve Lvově mihlo světlo,“sděluje nám nadšeně. „Takže vám teď můžu i psát, i když tuším, že do půl hodiny asi budeme bez elektřiny. Žádné dra ma, lidé jsou už připravení,“uklid ňuje on nás, nikoliv my jeho. „Samo zřejmě že to není moc pohodlné, ale určitě to není něco, co by člověka po těch devíti měsících rozhodilo…“

Máme deky, spacáky. Ale voda je jiný problém. A problémem jsou toalety. Shromáždil­i jsme asi  litrů vody. I na balkoně je sníh. Je to překvapivě velká zásoba vody.

NA ZÁCHOD S KBELÍKEM

Výpadek elektřiny a vody nerozhodil ani majitelku kavárny naproti hotelu Hyatt Regency v Kyjevě. Jakmile tam jde někdo na toaletu, podá obsluha kbelík s vodou.

Stejně tak nás ujišťovali obyvatelé kyjevských sídlišť, že si zvykli nepo užívat výtah, i když elektřina zrovna funguje. Co kdyby přestala.

Na většině výtahů v zemi je va rovný nápis, který lenochy nabádá,

Radomyr Mokryk obyvatel Kyjeva

aby nepokoušel­i štěstí a raději cho dili i do vyšších pater pěšky. Horší to je se staršími a invalidním­i lidmi. Mnozí jsou uvězněni v chladných bytech, odkázáni na pomoc pří buzných a sousedů. Nosit vodu do . patra je ale fuška i pro atleta.

Poradce prezidenta, exministr hospodářst­ví v letech ‚ƒ„…‚ƒ‚ƒ, dnes docent na University of Pitts burgh Tymofij Mylovanov si na Twitteru pochvalova­l, že v bytě má stále teplo, které se tam drží z před chozích dnů, kdy ještě fungovala elektřina, tekla voda a topení topilo.

„Máme deky, spacáky,“chválí svou připraveno­st a stejně jako Radomyr Mokryk nemá z chladu obavy do chvíle, než rtuť teploměrů sešplhá pod minus deset stupňů Celsia.

„Ale voda je jiný problém,“píše. „A problémem jsou toalety. Shro máždili jsme asi ƒƒ litrů vody. I na balkoně je sníh. Je to překvapivě vel ká zásoba vody.“Ta mu ale nejspíš roztaje a odteče. Bez užitku.

Jídlo se zatím zdá být nejmenším problémem. Zaprvé ještě v obcho dech je a zadruhé se lidé předzáso bili. Když nejde elektřina, lze naku povat jen za hotovost, i když obchod má generátor. I bankovkami se ale Ukrajinci vybavili včas.

OHŘÁT LIDI MAJÍ NEZNIČITEL­NÁ CENTRA

Internet žpokud jdeŸ se hemží rada mi, co dělat, když bude hůř. Znalec v oboru energetick­ých úspor Max Bojčuk radí při poklesu teplot k mi nus deseti stupňům zakoupit malý stan a instalovat ho přímo v bytě. Do něj se pak uchýlit s partnerkou nebo partnerem a s dětmi. Víc těl vypro dukuje více tepla.

Ukrajinci ve městech jsou na tom nyní znatelně hůř než jejich spolu občané na venkově. Ti mají většinou vlastní zásobování, vlastní zdroje potravin, kamna na dřevo a vodu ve studni, do které jako za starých časů noří vědro na provaze nebo „moder ní“umělohmotn­ý kbelík na drátě.

Nemusejí se tak jako lidé z pane láků bát mrazů, které mohou roztr hat vodovodní potrubí i radiátory, a k životu nepotřebuj­í výtahy.

Ti obyvatelé měst, kterým je opravdu zima a potřebují „se nabít“, mohou vyhledat místa, která prezi dent Zelenskyj označil za jakési pev nosti, jež lidem umožní přežít. Tzv. „nezničitel­ná centra“poskytnou tep lo, elektřinu, mobilní signál, inter net, vodu i lékařskou pomoc.

Do větších z těchto center by se najednou mělo směstnat až ƒƒ li dí. Jen v Kyjevě bude podle staros ty Vitalije Klička takových záchyt ných bodů pro ty nejzoufale­jší přes tisíc. Podobné služby nabídla i poli cie … i její služebny jsou teď otevře ny občanům.

Rusové po včerejším raketovém útoku neuvrhli v temnotu a zimu jen byty milionů Ukrajinců, ale i školy a nemocnice. Ty mají většinou zálož ní zdroje, které ovšem nevydrží věčně.

Lidé, kteří mají štěstí, že jsou je jich byty připojeny na stejný roz vod elektřiny jako nemocnice nebo místní lékárna, by měli mít dodávky elektřiny obnovené jako první. Na druhou stranu se z tohoto privilegia příliš těšit nemohou … bojí se totiž, že Rusové si právě takové „svítící“objekty vyberou jako svůj příští cíl.

Volodymyr je lékař anesteziol­og. Zatelefono­val do televize Natojašče je vremja a vysvětlil, co nastane při výpadku elektřiny: „Vypne se sys tém plicní ventilace, bez níž děti ne mohou samostatně dýchat. Vypne se zdroj sálavého tepla, bez kterého dě ti prostě zmrznou. Vypnou se infuz ní pumpy, díky nimž jsou děti vyži vovány nitrožilně. Tímto způsobem dostávají i léky nezbytné k udržení tělesných funkcí. Celá tahle aparatu ra je pro pacienty kriticky důležitá.“

I tato nemocnice byla zvyklá na vypínání elektřiny podle předem oznámeného plánu. A vždy včas za pnula generátor. To se doposud dě lo pravidelně, cílem bylo snížit zátěž té části rozvodné sítě, která zůstala v provozu. Po včerejšku se situace zásadně mění … vypnuto je téměř vše a nikdo neví, na jak dlouho.

DESET MILIONŮ BEZ PROUDU

Ukrajinská média se snaží lidi spíš povzbudit než děsit. A tak píšou, že plán Kremlu zdeptat Ukrajince, sra zit je na kolena a donutit vyjít do ulic před prezidents­ké sídlo a dožadovat se okamžitého míru s Ruskem se nepovedlo realizovat. Naopak, mno ho obyvatel Ukrajiny si na sociálních sítích předává rady, jak třeba vařit jen za pomoci svíček. A ukrajinská vláda žádá svět už nejen o děla a mu nici, ale také o náhradní díly nutné k opravě energetick­é sítě. Těch má teď dramatický nedostatek.

Prosí také krajany v zahraničí, aby se zatím nevraceli a nezatěžova­li už tak k prasknutí napjatou situaci v logi stice zajišťujíc­í zemi základní životní funkce. Naopak obyvatele sídlišť úřady nabádají, aby se poohlédli po známých nebo příbuzných na venkově.

Podle prezidenta Zelenského po posledním ruském útoku zůstalo bez elektřiny přes deset milionů lidí.

Od začátku války Rusové zničili ¨ƒƒ důležitých objektů infrastruk­tu ry. Zatímco doposud si vařili na ohni pouze obyvatelé obcí blízko fronty a některých zničených severozápa­d ních předměstí Kyjeva, teď se ohně učí rozdělávat lidé na obřích kyjev ských sídlištích.

Vedení země se ale také snaží ob čany uklidnit slovy, že oni i energe tický systém Ukrajiny, který patří žvzhledem k sovětskému dědictvíŸ k nejrobustn­ějším v Evropě, vydrží víc, než si Kreml myslí.

Od včerejšího rána se v mnoha městech a oblastech začala některá okna rozsvěcova­t. Ukrajinští energe tici pracují ve čtyřiadvac­etihodino vém režimu. Opravují to, co se jim za pár dnů, možná hodin ruské ra kety opět pokusí zničit. Je to kromě války zákopové i válka o to, co všech no Ukrajinec vydrží.

Vypne se plicní ventilace, bez níž děti nemohou samostatně dýchat, zdroj sálavého tepla, bez nejž zmrznou, infuzní pumpy, díky nimž jsou vyživovány nitrožilně.

Volodymyr lékař; popisuje situaci, kdy Rusové zničí přívod elektřiny pro nemocniční oddělení pro děti s extrémně nízkou porodní hmotností

 ?? ?? Lidé na vesnici mají teď oproti městským obyvatelům mnoho výhod. Třeba studně a vědra.
Lidé na vesnici mají teď oproti městským obyvatelům mnoho výhod. Třeba studně a vědra.
 ?? ?? Tma není největší problém Ukrajinců.
Tma není největší problém Ukrajinců.
 ?? ??
 ?? FOTO: GABRIEL KUCHTA, DENÍK N ?? Na odbyt jdou vedle například spacáků i nejrůznějš­í svítidla.
FOTO: GABRIEL KUCHTA, DENÍK N Na odbyt jdou vedle například spacáků i nejrůznějš­í svítidla.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia