Velká prezidentská anketa.
Proč Josef Středula váhá, zda Michala Koudelku povýšit na generála? Proč by Jaroslav Bašta jmenoval
Deník N se sérií dotazů na různé prezidentské pravomoci či postoje oslovil kandidáty na Pražský hrad, kteří mají podle posledních průzkumů nej větší šanci se v lednovém klání vý razněji umístit, případně disponují dostatkem podpisů zákonodárců. Oficiálně registrované uchazeče o Hrad vyhlásí ministerstvo vnitra v pátek . listopadu.
V anketě odpovědělo sedm z os mi oslovených, a to poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fis cher a Marek Hilšer, bývalá rektor ka Danuše Nerudová, bývalý náčel ního Generálního štábu Petr Pa vel, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Expre miér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš navzdory několika urgencím odpo vědi nedodal. s koalicí Pirátů a STAN s tím přímo nesouvisí. „Samostatně kandidují cí strana“není žádný status, který by zakládal jakákoli privilegia. Vítěz je vítěz a kandidující subjekty jsou si rovny.
Danuše Nerudová:
Vítězem vo leb byl Petr Fiala a koalice Spolu. Sestavením vlády bych pověřila pa na Fialu.
Petr Pavel:
Mým cílem by by lo, abychom co nejdříve po vol bách měli stabilní vládu, tedy tako vou, která se bude celé volební ob dobí opírat o většinu ve Sněmovně. Proto bych jejím sestavením pově řil kandidáta, který má reálnou šan ci získat hlasy alespoň poslan ců. Pokud by vítěz voleb takovou schopnost neměl, pověřil bych to ho, kdo takovou šanci má. Zda by šlo o stranu, nebo koalici, by pro mě nehrálo roli, protože volební zákon umožňuje obojí.
Josef Středula:
Obecně ctím pra vidlo, že vítěz voleb by měl dostat první šanci na sestavení vlády. Což se stalo i v případě posledních voleb. Zástupce vítězného uskupení s nej větším koaličním potenciálem byl pověřen a bylo to tak správně.
Jmenoval bych to ho, kdo by měl v rámci politických dohod většinu ve Sněmovně.
Tomáš Zima:
vé kroky bych nikdy nekonal a tako vý vývoj bych nepřipustil.
To skutečně vel mi záleží na kontextu dané situace, rozložení politických sil, možných variantách vládních koalic a pořadí pokusů o sestavení vlády. Dělal bych v každém případě všechno pro to, aby co nejdříve vznikla vláda s důvě rou Sněmovny.
Marek Hilšer: Danuše Nerudová:
V případě prvního pokusu bych pověřila vítě ze voleb, a to za podmínky, že by ne odmítl nabízené pověření. V případě neúspěšného prvního pokusu bych hledala konsenzus a druhým poku sem pověřila toho, kdo by dokázal rychle sestavit novou vládu.
Ne, protože prezident má respektovat ducha ústavy, kte rý počítá s tím, že kabinet se opírá o důvěru Sněmovny.
Zastupitelská de mokracie v České republice má své principy a zákonitosti. Proto na tuto otázku nelze jednoznačně odpově dět. Pokud by se nezměnily okolnos ti, nedává opětovné jmenování smy sl, nicméně existují i situace, kdy to smysl dává, například při změně ko aliční podpory.
Petr Pavel: Josef Středula: Tomáš Zima:
To je zbytečně hy potetická otázka. Opět záleží na šan ci na většinu ve Sněmovně, na poli tickém kontextu a tak dále.
Jaroslav Bašta: Pavel Fischer:
Já tedy rozhodně! Prezident nemůže donekonečna opravovat zadání voli čů. Pouze v případě, že by byla ohro žena suverenita státu nebo naruše na spolupráce se spojenci, musí pre zident konat. Předpokládám, že by zahraničněpolitické a bezpečnostní ukotvení státu mělo v Parlamentu širší podporu. Vláda by proto nutně nemusela být rukojmím SPD. Usilo val bych proto vládě pomoci vytvořit v těchto otázkách širší koalici a po dle toho, zda by se to podařilo, bych se rozhodl.
Marek Hilšer:
Prezident jme nuje vládu a ta se poté uchází o dů věru Sněmovny. Prezident může předpokládat, o které hlasy se bu de nová vláda opírat, ale nemůže ji proto odmítnout jmenovat. Pre zident má možnost povolební vy jednávání moderovat a vznášet vý hrady. Nemůže si však uzurpovat právo interpretovat vůli voličů po svém. Sledoval bych pečlivě, a to platí obecně, zda podpora jakéko li populistické strany vládě nevede ke zpochybňování demokratických hodnot a principů.
Rusnokova vláda, která vládla bez důvěry šest měsíců, byla vážným porušením ústavy. Prezident selhal, neusiloval o to, aby byla jmenována vláda s důvěrou. Takové kroky bych nikdy nekonal a takový vývoj bych nepřipustil.
Danuše Nerudová:
Pavel Fischer senátor
Upozornila bych předsedu takové vlády na všech na rizika spojená s účastí SPD na vlá dě. Vždy bych hájila naši demokracii, práva všech občanů i naše prozápadní směřování. Všechny zákony, které by proti tomuto směřovaly, bych veto vala. Ctila bych však zákony a ústavu. Takovou vládu bych na základě výkla du ústavy jmenovala.
Ne, protože vláda opřená o hlasy extremistů, navíc bez přímé odpovědnosti, není garancí stabilního fungování státu.
Ústavní povin nosti prezidenta jsou přesně dané a není v jeho pravomoci vsouvat do nich své osobní antipatie, pokud ne byl porušen zákon nebo v principu ohrožena Česká republika.
To je opět „co by kdyby“. Nechci zde podporovat kon spirační teorie.
Petr Pavel: Josef Středula: Tomáš Zima:
Jaroslav Bašta:
Bylo by to auto matické, výsledky voleb je třeba re spektovat. Jedinou výjimkou by bylo odmítnutí šéfa vítězné politické stra ny vládu sestavit.
Pavel Fischer:
Ano, je to hlavní kritérium, ale není to automatické. Prezident není automat. Například když vítězná strana prosazuje ve svém programu takové priority, kte ré by mohly ohrozit suverenitu stá tu nebo naše bezpečnostní ukotvení a závazky vůči spojencům. Pak musí prezident konat.
Marek Hilšer:
Sestavením vlá dy má být pověřen vítěz voleb, te dy předseda či předsedkyně politic ké strany nebo hnutí, případně lídr či lídryně volební koalice. Rozhodu je množství hlasů získaných ve vol bách. Prezident musí respektovat vůli voličů. Teprve v povolebních jednáních o budoucí vládě se uká že koaliční potenciál vítěze a schop nost sestavit vládu, která získá dů věru Sněmovny. Prezident může být samozřejmě účastníkem těch to jednání. Má účast by byla vedena snahou podpořit dohodu takových stran, které ctí demokratické princi py, právní stát a lidská práva.
Byla by to na příklad situace, kdy by vítězem voleb byl někdo, kdo by svými činy a názo ry ohrožoval demokratické zřízení naší země. Například KSČM.
Automatické to roz
Danuše Nerudová: Petr Pavel:
hodně není.
Josef Středula:
Ve výjimečných případech nedává pověření zástup ce vítězného uskupení smysl, zaži
Jaroslav Bašta:
Ve sporu odha du a ústavních zvyklostí by pro mne vždy měly přednost ústavní princi py. Ostatně prezidentská nespráv ně úřednická vláda je v naší zemi součástí řešení ústavních krizí už od dvacátých let minulého století.
Ne, zkušenost s vládou Jiřího Rusnoka stačí. Šlo o postup, jímž prezident atako val základy našeho ústavního sys tému a tlačil ho do prezidentského modelu, což je v rozporu s jeho po vinnostmi.
Pavel Fischer: Marek Hilšer:
Nejsem přízniv cem seznamů podpisů a podobných „inovací“. Vítěze voleb nelze obchá zet, ať je jím strana, hnutí, či volební koalice. Nejsem přesvědčen o tom, že je racionální pracovat s premisou, že prezident může něco „dopředu vědět“. Jiná věc je „udržovat násled ně u moci“vládu, která nemá důvěru Sněmovny. Vláda bez důvěry není le gitimní nad rámec jakéhosi přechod ného období.
Ve sporu odhadu a ústavních zvyklostí by pro mne vždy měly přednost ústavní principy. Ostatně prezidentská nesprávně úřednická vláda je v naší zemi součástí řešení ústavních krizí už od dvacátých let minulého století.
Jaroslav Bašta poslanec SPD
Danuše Nerudová:
Hlava stá tu má výkonem svého úřadu přispí vat k politické stabilitě. Hledala bych
Jaroslav Bašta:
Při současném stavu české justice bych při zvážení všech okolností mohl sáhnout i k to muto kroku.
Pavel Fischer:
Musíme ctít pre sumpci neviny a svobodu každého kandidovat a být zvolen. Ale jako prezident bych dvakrát musel vy hodnotit, zda neexistuje nějaká al ternativa pro jeho jmenování.
Pokud voliči zvo lí subjekt, který vede trestně stíha ná osoba, je to velmi delikátní si tuace. Usiloval bych všemi prostřed ky v rámci ústavy o to, aby k takové situaci nedošlo.
Marek Hilšer: Danuše
Žijeme v právním státě, kde je třeba ctít pre sumpci neviny. Moc bych si ale přála zase žít v zemi, kde by trestní stíhání politika bylo důvodem, proč politik odchází z politiky až do případného očištění svého jména osvobozujícím rozsudkem soudu.
Snažil bych se všemi cestami, které prezidentova funkce
Petr Pavel: Nerudová: Jaroslav Bašta:
Určitě bych tu žádost zvažoval případ od případu. Ostatně jako to činili všichni na ši prezidenti. Své případné výhrady bych sdělil premiérovi.
Pouze ve výjimeč ných situacích, kdy by mohlo jít na příklad o spolupracovníka spjaté ho s působením cizí moci proti zá jmům naší země. Jinak považuji za slušnost, že se prezident s kandidá ty osobně seznámí, a považuji za sa mozřejmost, že mu premiér nepřed loží někoho, kdo by ohrozil bezpeč nost státu.
Pavel Fischer: Marek Hilšer:
Na návrh pre miéra bych jmenoval všechny kan didáty, kteří by splňovali kritéria a požadavky kladené na členy vlá dy. V případě pochybností bych dis kutoval s předsedou vlády. Zejména v případě trestního stíhání či pode zření na střet zájmů designované ho ministra bych požadoval princi piální přístup.
Danuše Nerudová:
Jako hlava státu bych svými činy chtěla přispí vat k politické stabilitě. Krize chci ře
Jaroslav Bašta:
o osvědčený postup.
Ano.
Ano, tento způsob bych v principu ponechal. Kromě zdravotních důvodů jsou relevant ní i důvody humanitární. Zároveň milost zůstává institutem trestní ho práva, o kterém samostatně roz hoduje prezident. V aktuálně disku tovaném případě manželů Kordy sových bych o milosti uvažoval bez ohledu na stanovisko ministra spra vedlnosti.
Pavel Fischer: Marek Hilšer: Danuše Nerudová:
Ano, milosti mají být odůvodněné a řádně zkon zultované s odborníky. Obnovila bych i to, jak exprezident Klaus ne chal rozsudky číst třemi různými lidmi a po každém čtení bylo o mi losti hlasováno. Prošly pouze ty, kte ré měly všechna tři hlasování kladná.
Ano, nevidím důvod tuto praxi měnit.
Petr Pavel: Josef Středula:
S praxí minister stva spravedlnosti nemám v tom to ohledu žádný problém. Pro mě je ale naprosto zásadní, že milost pre zidenta musí být vždy spojená s hu manitárními okolnostmi.
Ano.
Tomáš Zima:
snažit rozpoznávat spojitost s původní krajinou jakožto podložkou měst a měl by ji obnovovat tak, aby život v nich byl co nej přirozenější a nejpříjemnější.
Co tomu nejvíc brání?
Setrvačnost a zvyk. Člověk si zvykne na všechno, i na nenormální způsob pohybu a nenormální organizaci života. Ale když se pak udá proměna, řekne si: „Jak je možné, že jsem to mohl dopustit a zvyknout si na nepřirozenost?“
Mohl byste to ilustrovat na nějakém konkrétním příkladu?
Stačí vyjít na ulici a najdeme jich desít ky. Třeba nelogické trasování ulic, všemož né těžko překonatelné bariéry nebo vztah k vodoteči, k řece. Například i tady v hole šovickém meandru kde má Josef Pleskot ateliér, pozn. red. můžeme vnímat, že není všechno úplně v pořádku. Třeba řeka nedá vá, co by dávat mohla, neposkytuje své bře hy. Holešovický meandr má obrovský po tenciál, který by měl být využit.
Když už jste to vztáhl k Holešovicím, můžeme se zastavit u budovy Vltavské filharmonie, která by měla proměnit ráz celé čtvrti. Byl jste členem poroty
V Praze a Ostravě máte rozdělané hned dva další velké projekty Kavčí hory a futuristický Městopark. V jaké jsou fázi?
Kavčí hory jsou pochopitelně dál, ma jí za sebou už deset let projednávání. Na rážejí ale pořád na překážky občanských iniciativ a památkářů. Občanské iniciativy nechtějí připustit stavění a památkáři ne chtějí, aby na Pankráci vznikaly vysoké do my přestože tyto tak vysoké nejsou. Má me stavební povolení na první etapu a če káme, že právní cestou dojde k vypořádání protestů, k vysvětlení a k legitimizaci sta vebního povolení.
A v Ostravě?
Tam by pravděpodobně žádná nenávist vůči projektu být nemusela, je to ale zatím taková ideová studie. Má ohromný poten ciál v tom, že se snaží propojit Dolní Vít kovice s centrem Ostravy pomocí dvou městských částí dolnovítkovického Měs toparku, na nějž navazuje zástavba Pod Žofinkou, kterou zpracovává Roman Kouc ký. Vzácně krásně spolupracujeme a doká žeme se domlouvat na úspěšném završení, ale to je zatím v nedohlednu.
Který ze všech projektů, jež máte právě na stole, je nejblíž realizaci?
Nejblíž realizaci je asi okolí Českoslo venské obchodní banky v Radlicích. Jde o projekt, který se zabývá úpravou celého prostranství a vznikem radlického centra v návaznosti na dobré spojení s hromad nou dopravou, také propojením s krajinou na Dívčích hradech, se sousedícím spor
je vysvětlitelná. Ale když se o ní mluví ja ko o uměleckém produktu, který má záko nitosti proporcí, estetických norem a umě leckých kréd, tak si myslím, že se dostává ze zorného pole pochopitelnosti širší spo lečnosti. A není možné jí to zazlívat. Člo věk se o architekturu stará jen potud, po kud je mu médiem k tomu, aby se jejím prostřednictvím mohlo dobře žít.
V dokumentu, který běží na výsta vě, se mi líbila věta, kterou vám ve ško le říkala Alena Šrámková: „Seď na prde li a dělej.“Jaké rady dáváte naopak vy svýn studentům nebo kolegům v práci?
Předávám to dál, i touto anekdotickou formou. Je to taková ta rada přísné mamin ky dětem „Když to nevysedíš, tak to ne dostaneš zadarmo.“Často si od Šrámkové vzpomenu taky na radu „Zabývej se věcmi podstatnými a na nepodstatné se vyprdni.“Byla to velmi zemitá a moudrá dáma. Teh dy jako mladý jsem si ale neuvědomoval, jak strašně těžké je rozpoznat, co je a co není podstatné. Mladý člověk se někdy do stává na scestí tím, že se věnuje nepodstat nostem a podstatnosti mu unikají… Mým vůbec nejlepším učitelem byl ale bezpo chyby Jiří Ševčík. Ten mi dal nejvíc.
V jakém směru?
Měl jsem možnost s ním už jako mla dý spolupracovat na výzkumu, který se jmenoval Obraz města Vinohrady, měs to . století. Vychází z amerického socio logického průzkumu, který vytvořil Kevin Lynch a my jsme jej aplikovali v našich po měrech. Tuto práci jsme dokončili v roce