Neúspěšným se podepsali i mrtví
Po kontrole ministerstva vnitra nesplnili povinnou hranici tisíc podpisů Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina. Měli vysokou chybovost.
Ministerstvo vnitra vyřadilo tři výrazné kandidáty na pre zidenta, kteří podle svých slov nasbírali přes tisíc podpisů. Petiční archy podnikatelů Tomáše Březiny, Karla Diviše a Karla Janečka totiž vykazo valy vysoký poměr chyb třeba pod pisy nedohledatelných nebo již ze mřelých lidí. Podle údajů minister stva vnitra byl rozdíl v kvalitě archů, které jednotliví kandidáti odevzdali, markantní.
Všichni tři zmínění kandidáti se při odevzdávání archů pyšnili tím, že se jim podařilo oslovit občanskou společnost a získat mnohem více než požadovaných tisíc podpisů. Janeček hlásil tisíc, Březina ti síc a Diviš tisíc.
Jak se však po kontrole ukázalo, podstatná část těchto podpisů by la neplatných. Vůbec nejtěsněji ne uspěl Karel Diviš, kterému podle mi nisterstva vnitra chyběla podpora zhruba stovky občanů; Janečkovi asi dvou tisíc. Březina jich po provedené kontrole měl necelých tisíc.
Jak vyplývá z rozhodnutí, které vnitro zveřejnilo, poměr neplatných podpisů se u jednotlivých kandidátů značně lišil. U Janečka, Březiny i Di više kontrola ukázala, že u vysokého procenta podepsaných měli chybně vyplněné údaje, našly se ale i pod pisy lidí, kteří nejsou v Česku evido váni. To v překladu znamená, že je úředníci nenašli v žádných databá zích a v řadě případů pravděpodobně ani neexistují.
Vůbec nejvíce nedohledatelných osob měl na svých arších Janeček , procenta. U Březiny vnit ro v žádné z databází nedohledalo , procenta podepsaných, u Divi še , procenta.
Všichni tři neúspěšní kandidáti měli také velmi často u podepsaných uvedeny špatné údaje. U Březiny s Janečkem šlo o procent podpisů, u Diviše o tři procenta. Zároveň měli na svých arších podpisy od lidí, kteří už v době vzniku petice byli po smr ti, takže jejich kandidaturu nemohli nijak podpořit.
AŽ DESETKRÁT VÍC CHYB
Takto vysoký poměr neplatných podpisů kontrastuje s výsledky úspěšných kandidátů; u Danuše Ne rudové i Petra Pavla se poměr nedo hledatelných lidí i chybně vyplně ných údajů pohyboval okolo jednoho až půldruhého procenta. Zemřelého člověka ani jeden z nich na svých ar ších neměl. Zjednodušeně řečeno, kontrola u nich našla až desetkrát méně chyb. Zatímco u Karla Janečka nebyl započítán každý třetí podpis, Nerudová s Pavlem měli celkovou chybovost pouhá tři procenta.
Kontrola podpisů probíhala v ně kolika krocích: Nejprve úředníci vni tra ověřili, zda má daná petice aspoň požadovaných tisíc podpisů.
Šlo o jakousi prvotní hrubou kon trolu, jestli je každý řádek na pe tičním archu vyplněn a má všech ny náležitosti. Zde se výsledky jednotlivých kandidátů zásadně ne lišily. Každému bylo odebráno mezi , a , procenta podpisů většinu z nich už před odevzdáním vyškrtly týmy jednotlivých uchazečů o Hrad.
Pokud si tým například všiml, že některé z jmen je evidentně vymy šlené, rovnou ho škrtl. To zname ná, že s těmito podpisy často nepo čítali ani samotní kandidáti, když je vnitru odevzdávali. Vidět to bylo tře ba u Karla Diviše, který sice přinesl archy s asi podpisy, ale sám mluvil o čísle . Vnitro mu jich nakonec po této první kontrole na počítalo .
Z těchto podpisů ministerstvo ná hodně vybralo , tedy tzv. kont rolní vzorek. Ten pak překontrolova lo důkladně, a to ve dvou krocích.
„V prvním kroku bylo prove deno automatizované ztotožnění všech záznamů z kontrolního vzor ku, které probíhalo tak, že na zákla dě vstupních údajů záznamu jmé no, příjmení, datum narození, druh a číslo dokladu¡ byl pomocí hromad ného vyhledávání v Základním re gistru obyvatel hledán seznam rele vantních záznamů. Pokud nalezený seznam obsahoval jeden nebo více záznamů, prověřila se shoda adresy a v případě shody byla osoba ztotož něna,“vysvětluje ministerstvo.
V druhém kroku nastoupili úřed níci, kteří kontrolovali výsledky počí tačového zpracování. Když se u pod pisu objevila chyba, daný záznam si rozklikli a snažili se dohledat, kde je problém a jestli skutečně člověk, kte rý arch podepsal, nejde dohledat.
„Operátor mohl upravit vstupní údaje záznamu např. jméno ‚Honza‘ přepsat na ‚Jan‘, nebo pokud např. ze záznamu u data narození nebylo jed noznačně čitelné číslo, zkusit zadat jiné; obdobně u čísla dokladu¡,“vy světluje ministerstvo.
Pokud se ani tak nepodařilo úda je ověřit, vnitro daný podpis neza počítalo. Příčiny mohly být dvě. Za prvé že člověk, který petiční arch po depsal, uvedl nesprávné údaje tedy například adresu, číslo dokladu nebo jméno. Druhým důvodem mohlo být to, že se daného člověka nepodařilo najít, protože není v žádné databázi. „Občan v evidenci nenalezen: neexis tuje nikdo se zapsanými údaji,“kon statovalo vnitro u takových podpisů. Takové podpisy ministerstvo ozna čilo tak, že mají neověřené údaje.
Jiné lidi ministerstvo našlo, přes to je ovšem nemohlo započítat z evidence obyvatel vyšlo najevo, že daný člověk ještě nebyl plnoletý, že doklad, jehož číslo uvedl do archu, není platný nebo že ještě před vzni kem petice zemřel. Mezi neplatné se počítaly i podpisy, které se ve vzor ku objevily vícekrát. S tím měl velký problém Tomáš Březina, u kterého bylo duplicitních celkem , pro centa zkoumaných podpisů.
Všichni tři kandidáti navíc pro šli dvojitou kontrolou. Pravidla jsou totiž nastavena tak, že když systém v kontrolním vzorku odhalí chybu vyšší než tři procenta, automatic ky vybere ještě druhý kontrolní vzo rek, který také zkontroluje. Celkově tak vnitro u neúspěšných kandidátů zkontrolovalo tisíc podpisů.
Z těch pak vypočítalo tzv. chybo vost, tedy podíl neplatných podpisů na petičních arších. A právě o tento podíl nakonec snížilo celkový počet odevzdaných podpisů.
Janeček tak kvůli vysoké chybo vosti přišel o podpisů, Březi na o téměř tisíc, Diviš o , tisí ce. Všichni tři kandidáti už uvedli, že chtějí své kandidatury řešit u soudu.
Poměr neplatných podpisů se u jednotlivých kandidátů značně lišil. U Janečka, Březiny i Diviše kontrola ukázala, že u vysokého procenta podepsaných měli chybně vyplněné údaje.