Otazník kolem Janečkova podpisu
Karel Janeček si stěžuje, že mu vnitro neuznalo jeho podpis na petičním archu ke kandidatuře. Podle pravidel úřadu by měl být započítán.
Toto je můj občanský průkaz. Vidíte tam číslo, můj občanský průkaz je platný, vše v pořádku, ukazoval Karel Janeček během rozhovoru s Aktuálně velkou kopii svého dokladu. „A zde máte jednu z listin ministerstva vnitra. Hádejte, čí podpis byl vyřazen? Podle závěrů ministerstva vnitra jsem člověk, který neexistuje. Je překvapení, že tady vůbec jsem,“dodal Janeček. Tvrdí, že mu úřad neuznal jeho vlastní podpis.
Vyřazený kandidát to dokládá kopiemi petičního archu. Problematickým má být jedno z čísel občanského průkazu, které na petičním archu uvedl nezřetelně. Právě kvůli tomu mu ministerstvo jeho vlastní podpis údajně neuznalo.
„Uvedeny nesprávné údaje: doklad,“označilo ministerstvo ve svém rozhodnutí kandidátův podpis. Pokud by Janečkem publikované informace byly pravdivé, ministerstvo by chybovalo.
Kontrola úřadu probíhala nejprve automatizovaně, následně však také skrze vyškolené operátory, kteří dělali takzvané manuální ztotožňování. Všechny chybné záznamy v archu kontroloval zaměstnanec úřadu a hledal chybu, kterou počítač nemusel nalézt.
V případě, že by se skutečně jednalo o pouhou záměnu čísel 1 a 2, Janečkův podpis měl být uznán. Kdyby počítač přečetl kandidátův rukopis špatně, zaměstnanec ministerstva mohl situaci napravit.
„Operátor mohl upravit vstupní údaje záznamu (např. jméno ‚Honza‘ přepsat na ‚Jan‘, nebo pokud např. ze záznamu u data narození nebylo jednoznačně čitelné číslo, tak zkusit zadat jiné; obdobně u čísla dokladu) a zobrazit seznam dohledaných záznamů z Informačního systému evidence obyvatel,“vysvětlilo ministerstvo minulý týden v rozhodnutí o vyřazení Janečka z prezidentského klání.
Operátoři měli totiž vycházet kandidátům vstříc a měli postupovat ve snaze lidi skutečně dohledat, ne hledat formální chyby. Při dohledávání tak mohli využít například zástupných znaků ve jméně, příjmení či dokladu. Zejména pak u špatně čitelných záznamů, kde přicházelo v úvahu více variant, jak je přečíst.
„Byla akceptována i jména uvedená zkratkou nebo iniciálou nebo přepsání se v čísle dokladu; stejná pravidla byla použita i v případě názvu obcí,“konstatovalo ministerstvo. Podnikateli by tedy mělo projít, i kdyby uvedl například K. Janeček, stejně tak by měla projít například zkratka K. Vary v případě člověka z Karlových Varů.
„Každý, kdo provádí manuální ztotožňování, je primárně veden snahou činit zjištění, která by mohla vést ke ztotožnění petenta, a v případě pochybností, zda je možné označit záznam za ztotožněný, či nikoli, bude rozhodováno ve prospěch petenta, resp. kandidáta, a záznam bude uznán za ztotožněný,“podotkl k tomu resort.
JANEČEK BUDE ŘEŠIT SBĚRAČE
Janečkovo vyjádření však nyní komentovat nechtěl. „S ohledem na to, že ministerstvo vnitra je účastníkem řízení v rámci soudního přezkumu u Nejvyššího správního soudu, nebudeme se do ukončení tohoto řízení k rozhodnutím o registraci či odmítnutí kandidátních listin pro prezidentské volby 2023 vyjadřovat,“řekla Deníku N mluvčí úřadu Hana Malá. Úřad Janečkovi uznal zhruba 48 tisíc podpisů, zákonný limit činí 50 tisíc.
Ministerstvo vnitra kromě Karla Janečka vyřadilo i další dva podnikatele Tomáše Březinu a Karla Diviše. Jejich podpisové archy vykazovaly vysoký poměr chyb – například podpisy nedohledatelných nebo již zemřelých lidí.
Podle údajů resortu byl markantní rozdíl v kvalitě archů, které jednotliví kandidáti odevzdali. U všech tří kontrola ukázala, že u vysokého procenta podepsaných měli chybně vyplněné údaje, našly se ale i podpisy lidí, kteří nejsou v Česku evidováni. To znamená, že úředníci je nenašli v žádných databázích, v řadě případů pravděpodobně ani neexistují.
Nejvíce nedohledatelných lidí měl na svých arších právě Janeček – 21,48 procenta. U Březiny vnitro v žádné z databází nedohledalo 11,94 procenta podepsaných, u Diviše 14,42 procenta. Je to ve velkém kontrastu s úspěšnými kandidáty, u Danuše Nerudové i Petra Pavla se poměr nedohledatelných lidí i chybně vyplněných údajů pohyboval okolo jednoho až jednoho a půl procenta.
U Březiny s Janečkem byly velmi často uvedeny špatné údaje u podepsaných, jedná se tedy o stejnou chybu, kterou na modelovém příkladu ukázal druhý ze jmenovaných. U něj se jednalo o deset procent všech podpisů.
Janeček ve středu podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Věří, že se případů podobných tomu jeho najde více. „Fakt, že mezi vyřazenými podpisy jsem našel svůj vlastní i mnohé jiné, které skutečně existují, mě utvrdil v tom, že chybovost na straně ministerstva vnitra může být zásadní,“tvrdí.
Přiznává však také skutečná pochybení. „Mezi odmítnutými podpisy byly samozřejmě i takové, které opravdu nebylo možné ztotožnit. Tuto stránku věci budeme řešit s konkrétními lidmi, kteří nám podpisy dodávali,“vyjádřil se Janeček.
Odvolal se také Diviš, tomu podle údajů ministerstva chybělo do splnění zákonného limitu 116 podpisů. Podle Divišových vlastních propočtů by stačilo, aby se u jednoho z kontrolních vzorků našlo 33 platných podpisů, a mohl by kandidovat.
Diviš Deníku N řekl, že i on našel mezi podpisy nesrovnalosti, proto se obrátil na Nejvyšší správní soud. „Našli jsme tam podpis člověka, který nám podpisy sbíral, a byl označen za neplatný. Našel jsem tam i přátele (jejichž podpisy byly označeny za neplatné, pozn. red.),“dodal. Nejvyšší správní soud by měl rozhodnout do 14. prosince.
Naopak Březina se neodvolal. „Neucházel jsem se o tento post proto, abych byl nenávistně a negativně manipulován. A pak se soudil a vyhrával soudy za neoprávněné manipulace s mými daty, případně podával trestní oznámení na ministerské úředníky,“vysvětlil svůj postup. Soud ve středu přijal celkem 13 podnětů.
Operátoři měli vycházet kandidátům vstříc a měli postupovat ve snaze lidi skutečně dohledat, ne hledat formální chyby. Při dohledávání tak mohli využít například zástupných znaků ve jméně, příjmení či dokladu.