Může se Pavel utkat s Nerudovou?

Druhé kolo prezidentských voleb bez Babiše je nepravděpodobný scénář. Popisujeme proč.

Výzkumné agentury Kantar CZ ve spolupráci s Data Collect a Ipsos zveřejnily dva volební modely, které jen pár týdnů před hlasováním v prvním kole ukazují, jak jsou rozloženy síly. Data z obou šetření říkají v zásadě totéž: o postup do druhého kola se utkají Andrej Babiš, Petr Pavel a Danuše Nerudová. Všichni ostatní uchazeči o Hrad mají propastnou ztrátu sahající bezmála k dvaceti procentním bodům. Pohled na oba volební modely – a zejména ten od České televize – logicky otevírá následující otázky: kdo postoupí do druhého kola? A může mezi dvojicí úspěšných Babiš chybět?

Data totiž ukazují, že Pavel s Nerudovou zaostávají za Babišem poměrně těsně. Že by ale šéf hnutí ANO odepsal své prezidentské snažení už o volební sobotě 14. ledna, kdy se budou sčítat hlasy z prvního kola, je spíše nepravděpodobné. Proč? Šance, že by se jeho dva hlavní konkurenti dostali v prvním kole před něj, je podmíněna několika klíčovými faktory. Tři se týkají Babiše, poslední ostatních kandidátů.

JISTOTA VĚRNÝCH

Šéf hnutí ANO po oznámení kandidatury znatelně posílil. Například agentura Ipsos měřila Babišovu podporu krátce před tím, než svůj zájem bojovat o post hlavy státu oficiálně ohlásil – tehdy měl expremiér lehce přes 23 procent. Od té doby do konce listopadu posílil o 6,5 procentního bodu a dostal se na téměř třicet procent – obvyklou hodnotu, kterou hnutí ANO vykazuje v průzkumech k sněmovním volbám.

Zdá se tak, že jeho předchozí nižší prezidentská podpora byla dána zejména jeho lavírováním. Aby měl Babiš dveře do prvního kola zavřené, musel by oslabit, respektive nezískat už ani hlas navíc. Potenciál bývalého premiéra pro první kolo není zase tak vysoký – podle Data Collect je u Babiše rozdíl mezi modelem a potenciálem 6,5 procentního bodu, u agentury Ipsos rovných šest procentních bodů. Jinými slovy – Babišův strop je poměrně blízko hodnoty, na které se pohybuje už nyní. Vedle toho má ale Babiš také jistotu hlasu svých věrných voličů, kteří jej podporují dlouhodobě a může se na ně spolehnout. V prvním kole díky tomu může mířit i k třiceti procentům hlasů, což je meta, kterou oba jeho hlavní protikandidáti překonají jen velmi složitě.

SLABÁ KONKURENCE U POTENCIÁLNÍCH VOLIČŮ

Druhým faktorem je schopnost kandidátů oslovovat podobné voliče jako expremiér Babiš. Mezi devíti registrovanými kandidáty jsou takoví pouze dva – Josef Středula a Jaroslav Bašta, ani jeden z nich není příliš silný.

Odborový předák by díky zacílení své kampaně mohl brát hlasy těch voličů, kteří jsou nespokojeni s ekonomikou a vládou, poslanec SPD Bašta by zase mohl nabrat spíše radikálnější hlasy. Ani jednomu se to ale zatím vůbec nedaří, oba se podle dosavadních průzkumů pohybují na nízkých jednotkách procent.

podpora dosahuje zhruba třetiny toho, co v různých šetřeních dokáže získávat hnutí SPD, které ho do voleb vyslalo. Středula zase do jisté míry kopíruje celostátní zisky sociální demokracie – což by bylo dobré, kdyby kandidoval před deseti lety, aktuálně se nachází na hraně debaklu. Pro Babišův nepostup do druhého kola by ale oba museli velmi výrazně posílit a sebrat šéfovi hnutí ANO několik kriticky důležitých procentních bodů.

Důležité mohou být zejména zisky a neviditelná kampaň poslance Bašty – jak popisuje agentura Ipsos, Babiš totiž nyní sbírá i „velkou část voličů SPD“. Radikálnější voliče bude šéf hnutí ANO nutně potřebovat zejména ve druhém kole. Cesta k nim přitom nemusí být úplně jednoduchá, jak v rozhovoru pro Deník N vysvětlil politolog Roman Chytilek. Nutno také dodat, že příkop mezi radikálnějšími voliči a Babišem prohloubil také sám šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Ten ve vysílání CNN Prima News při srovnání Babiše a Bašty vypočítal řadu oblastí, kvůli kterým je podle něj volba šéfa hnutí ANO nepřijatelná. „Andrej Babiš prosazoval povinné očkování. Andrej Babiš hlasoval pro přijímání migrantů z Afghánistánu, ostatně přijeli do České republiky. Andrej Babiš je zásadně proti referendu o vystoupení z Evropské unie, aby mohli občané sami rozhodnout o své budoucnosti. Spolčil se se stranami Fialovy vládní pětikoalice a hlasovali pro to, aby se na českém území cvičilo 4000 ukrajinských vojáků za miliardu korun z našeho rozpočtu,“hřímal ve vysílání Okamura.

EKONOMIKA

Babišovi a jeho šancím na solidní výsledek může přispět také ekonomicBaštova ká kondice země. Do voleb je již relativně blízko a případné zhoršení finanční situace domácností i firem může být dalším palivem pro Babišovy prezidentské vyhlídky.

Český statistický úřad uvedl, že reálné mzdy se ve 3. kvartále letošního roku propadly o téměř desetinu, přičemž jde o pokles již počtvrté za sebou. Agentura PAQ Research pro Českou televizi zase popsala, že domácností v problémech přibývá.

Před rokem bylo v Česku 19 procent domácností, které po zaplacení svých výdajů nic neušetří. Nyní je jich téměř dvojnásobek, konkrétně 35 procent. U rodin s dětmi s příjmy pod mediánem jsou čísla ještě výrazně horší – u nich je takových domácností dokonce 53 procent.

Přímá úměra „ekonomika jde dolů, preference nahoru“platit nemusí, vytváří ale prostředí, ve kterém může Babiš lépe razit svůj základní narativ, že za jeho vlády „bylo líp“a že se o občany postará i nyní.

Jako prezident na to nebude mít zásadní vliv, komunikačně jde ale o jednu z mála příležitostí pro jeho kampaň.

PŘÍLIŠ PROVLÁDNÍCH KANDIDÁTŮ

Důležitým faktorem, proč by Babiš neměl mít problém proklouznout přes Pavla a Nerudovou do druhého kola, je pak poměrně široké pole ostatních kandidátů, které podporují dominantně voliči vládních stran a hnutí.

Uchazečů, kteří se budou primárně opírat o voliče opozičních a mimosněmovních stran a hnutí, není v pelotonu mnoho, respektive nemají takovou sílu, aby Babiše výrazně oslabovali.

Naopak Pavel s Nerudovou mají kolem sebe další konkurenty, kteří míří na podobné voličské skupiny – zejména senátory Pavla Fischera a Marka Hilšera. Ti sice v průzkumech výrazně zaostávají, i tak ale mají dohromady podporu zhruba deseti procent voličů. Navíc pokud by se oba senátoři rozhodli své kandidatury vzdát ve prospěch silnějších kandidátů, prostým součtem by mohli zapříčinit jejich postup do dalšího kola. A naopak – pokud v klání o Hrad zůstanou, je druhé kolo ve formátu Pavel–Nerudová v podstatě vyloučené.

Ani jeden z nich tento krok zatím nijak zásadně nezvažuje, soudě alespoň podle jejich dosavadních veřejných prohlášení. Navíc není jisté ani to, zda by se jejich hlasy skutečně rozprostřely mezi Pavla a Nerudovou.

Zmenšení pole provládních kandidátů by každopádně oběma v druhém kole pomohlo. Kdyby již nyní získali některé hlasy od Fischera a/nebo Hilšera, spíše by je dokázali získat i pro druhé kolo voleb. V opačném případě by se mezi podobnými kandidáty mohly vytvořit ještě hlubší příkopy, které by následně mohly části voličů znemožnit jít k volbám, což může být jeden z dílků Babišovy strategie.

Je spíše málo pravděpodobné, že by se v druhém kole mohl utkat Pavel s Nerudovou, a to navzdory jejich dobrým výsledkům z průzkumů.