Z Česka musí pryč, doma jim
Desítky běloruských studentů se v Česku dostaly do svízelné situace. Brzy budou muset opustit zemi, v
Rok byl pro mladého Bělorusa Petra přelomový. Účastnil se tehdy demon strací proti zmanipulova ným prezidentským vol bám, po nichž následovalo masivní zatýkání. „Duševní otřes, demonstra ce, jejich rozhánění a strach,“popi suje tehdejší pocity Petrova matka v dopise, který zaslala českému spol ku Běloruské studentstvo a Deník N jej má k dispozici.
Petr se po protestech rozhodl, že po vystudování vysněné medicíny nechce pracovat pro tamní systém. S matkou se proto domluvili, že se pokusí dostat na některou z univer zit v Česku.
Mladý Bělorus se doma pustil do studia češtiny, zvládl maturitu i při jímačky ¢v dopise není uvedeno, na kterou českou vysokou školu byl při jat£. Všechno ale změnil ¤. únor, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
„Do týdne jsem dala výpověď, sba lila zavazadla a odjela i se synem do Polska,“popisuje v dopise Petrova matka. Oběma se jim podařilo získat víza ¥ ona zůstala v Polsku, syn za čal v říjnu studovat v Česku. Tady ale může zůstat pouze devadesát dnů, má tedy před sebou poslední měsíc.
„Nedokážu si představit, co se s mým synem stane, pokud nebu de moct ve studiu pokračovat,“píše v závěru Běloruska a prosí o pomoc.
S podobným problémem se potý ká celkově třicet čtyři běloruských studentů, kteří na podzim nastoupi li do prvních ročníků českých vyso kých škol. Na studium se připravo vali několik měsíců, někdy i let. Na učili se česky, napsali jazykové testy a prošli přijímacím řízením.
Česká vláda však v reakci na rus kou agresi, na níž se podílí i režim Aleksandra Lukašenka, na začátku března zastavila vydávání víz obča nům Běloruska. Tamní studenti, kteří chtěli studovat v Česku, proto zvolili okliku: Zařídili si víza v Pol sku udělovaná z humanitárních dů vodů ¥ ta jim umožňují v zemi zů stat rok, během nějž mohou tři mě síce strávit v jiném státě EU.
Bělorusové proto začali na čes kých vysokých školách studovat s polským vízem a onou možnos tí tříměsíčního pobytu s tím, že se jim poté snad povede zařídit si víza česká. „Většina doufala, že až skon čí nouzový stav ¢vyhlášený krátce po vypuknutí války, pozn. red.£, zákaz bude alespoň pro studenty zrušen. Ale . června bylo přijato nařízení, které zákaz prodloužilo až do března ¨,“líčí Artsem, který se do Čes ka přistěhoval před dvěma lety, kdy . lékařská fakulta Univerzity Karlo vy nabídla Bělorusům po vlně tam ních protestů možnost studia.
Termín, do kterého tady studenti mohou zůstat, se u některých rych le blíží a řešení jejich situace je velmi komplikované.
„Ohrožený je teď opravdu každý. Mohou mít rodiče, kteří protestovali proti vládě, nebo protestovali oni sa mi. Běloruská policie se snaží najít všechny, kteří s vládou nesouhlasí,“popisuje Aliaksandr, který studuje historii v doktorském studijním pro gramu na Filozofické fakultě Uni verzity Karlovy.
Nikdo si podle něj nemůže být jis tý, že neskončí ve vězení. „Stačí mít fotku z protestů a dostanete dva a půl roku. Mně je dvacet tři a mám ve vězení dvanáct přátel,“doplňuje.
„Za to, že tu dáváme rozhovor a že se tu snažíme pomáhat, mohou jít naše rodiny do vězení,“dodává stu dentka medicíny Eleanora.
UTAHOVÁNÍ ŠROUBŮ
Situace v Bělorusku se vyostřila v ro ce , kdy úřady vyhlásily opě tovnou výhru Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách. Reakcí na to byly masové demonstrace v uli cích hlavního města Minsk. Během protestů bylo zhruba sedm tisíc lidí zatčeno, tři sta zraněno, pět lidí ze mřelo a desítky jsou nezvěstné.
Od té doby dochází k častému za týkání. Nejčastěji lze za mřížemi skončit kvůli nactiutrhání a pomlou vání úřední osoby, tedy za jakoukoliv kritiku policie či úřadů.
„Lukašenko už let zvyšoval po čet policistů, protože věděl, že dříve nebo později se lidé budou chtít vze přít. Věděl, že jim dojde, že kvalitní život v Bělorusku s jeho vládou ni kdy nedostanou,“popisuje Aliaksan dr z českého spolku Běloruské stu dentstvo.
„Běloruští policisté musí kvůli povýšení zatýkat hodně lidí. Hleda jí někoho, kdo aspoň trochu splňuje kritéria k tomu, aby ho mohli poslat do vazby,“dodává.
„Momentálně je ve věznicích v místnostech pro šest třeba tři cet lidí, kteří nemají nárok ani na vlastní postel. Celkově jsou podmín ky pro politické vězně velmi špat né,“líčí student. Upozorňuje, že část jich musí vyrábět nábytek pro fir mu IKEA. „Za práci dostávají maxi málně dvě eura měsíčně,“podotýká Aliaksandr.
Jména běloruských studentů, jejichž osud je nyní nejistý, jsme z důvodu jejich ochrany pozměnili. Nebezpečí by mohlo hrozit jejich blízkým nebo jim samotným, kdyby se rozhodli vrátit do Běloruska.
ČASOVÁ TÍSEŇ
Artsem, Aliaksandr i Eleanora jsou členy zmíněného spolku Běloruské studentstvo, který se snaží současný problém řešit. Kontaktovali vyso ké školy i ministerstva školství a za hraničí. První z resortů prý reagoval s tím, že pro studenty nemůže nic