Hrozí Lukašenkova pomsta
Bělorusku jim přitom hrozí vězení či povolávací rozkaz. Způsob, jak jim pomoci, se zatím nenašel.
udělat. Z Univerzity Karlovy přišla odpověď, že mají požádat o stipen dia, díky nimž by víza dostali. Tato stipendia se ale přidělují až za něko lik měsíců, což už je pro řadu bělo ruských studentů pozdě.
Rusové a Bělorusové také v Čes ku mohou využít program Občanská společnost, který ministerstva vnitra a zahraničí spustila v květnu. Umož ňuje jim tu dlouhodobě pobývat na základě příslušného dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu.
Tato možnost je však určena pou ze pro ty, kteří se angažovali v pro tivládních aktivitách či jinak proje vovali nesouhlas s politickým sys témem. „Ne všichni studenti se ale protivládně projevovali, jiní za se nemají důkazy, že se těchto ak tivit účastnili,“upozorňuje student Aliaksandr.
Vláda v červnu vydala naříze ní o nepřijatelnosti žádostí občanů z Ruska a Běloruska o pobyt v Čes ku, a to „z důvodu ochrany zahranič něpolitických zájmů“v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.
V říjnu doplnila výjimku pro stu denty konkrétně musí jít o stipen dijní pobyt realizovaný na základě mezinárodních smluv prováděných ministerstvem školství, studijní pro gram Evropské unie nebo na základě rozhodnutí vlády. Na tyto možnosti a zmíněný program Občanská spo lečnost odkazuje i náměstek mini stra zahraničí Martin Smolek. „Pro tyto účely uděluje ministerstvo vni tra běloruským studentům schen genská krátkodobá i dlouhodobá víza a povolení k pobytu,“řekl Deníku N.
Ministerstvo vnitra však na dotaz, jestli si mohou tito studenti, kteří tu jsou na základě zmíněného polského víza, podat žádost o pobyt v Česku, odpovědělo záporně. „Pokud studen ti pobývají na území ČR na základě tohoto víza, žádost o dlouhodobé ví zum standardně bez ohledu na stát ní příslušnost na území ČR podat nelze,“reagovala mluvčí resortu Ha na Malá.
Navíc například ministerstvo školství stejně zmíněné stipendijní pobyty pro Bělorusy nenabízí.
Tento resort Deníku N sdělil, že hledá řešení, jak těmto studentům pomoci. „I v tomto akademickém roce byla vypsána výzva na podpo ru studia běloruských studentů, což jsou prostředky poskytované MŠMT veřejným vysokým školám. Ty z to ho mohou hradit také příspěvky na stipendia,“říká mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Tyto peníze jsou ale podle ní určené především pro studenty, kteří zde studují již del ší dobu.
Vysoké školy mají pro udělení sti pendií rozdílné podmínky, běloruští studenti je však často nemohou spl nit. A především je tlačí čas.
Otázkou navíc je, proč je univer zity přijaly, když neměli v Česku vy řízené vízum. „Pokud zde studují na polská víza, studují tady de facto ne legálně,“říká advokátka Jarmila Ka rak Vargová z Organizace na pomoc uprchlíkům. „Z naší činnosti je nám známo, že některé školy dokonce vy bízejí k vybavení polskými vízy s cí lem umožnit studentům vstup na území Česka,“doplňuje.
Univerzity ale tvrdí, že nemají právo kontrolovat víza studentů ze zahraničí. „Nemáme k tomu opráv nění, to je věcí ministerstva zahra ničí nebo cizinecké policie a podob ně. My tedy nemůžeme zjišťovat, na základě jakého dokumentu studenti pobývají v Česku. Ke studiu byli při jati na základě toho, že splnili pod mínky přijímacího řízení, to není podmíněno vízy,“konstatuje mluvčí České zemědělské univerzity v Praze Karla Mráčková.
V podobném duchu odpověděla i brněnská Masarykova univerzita. „Pokud studující pochází ze země, se kterou má Česká republika vízovou povinnost, jde o záležitost studenta k naší zemi. Studující si řeší agen du s cizineckou policií sami ve svém soukromém režimu,“popsal mluvčí vysoké školy Radim Sajbot.
ŽÁDAT O AZYL?
Pokud by studentům skutečně hro zil návrat do Běloruska, krajní mož ností je požádat o azylovou ochranu. Tu je možné dostat z několika dů vodů, v tomto případě by mohla být udělena kvůli riziku perzekucí za je jich politické přesvědčení.
„V kritické situaci jsem vymazala všechny fotky svého syna z protestů, zatím proti němu nebyly podniknu ty žádné represe,“napsala v dopise
Chápu, že z Běloruska létají rakety na Ukrajinu, ale za to přece my nemůžeme.
Artsem běloruský student
zmíněném na začátku textu Petrova matka. To, co v Česku může poslou žit jako důkaz, že jim v zemi původu hrozí nebezpečí, je v Bělorusku mů že dostat do vězení.
„Máš nějakou fotku z protestů? Za to můžeš dostat dva a půl roku,“přibližuje Aliaksandr. „Pokud se za jímáš o veřejné věci, můžeš jít sedět třeba na deset let. Přitom když vyho díš někoho z okna a on zemře, mů žeš jít do vězení třeba jen na dva ro ky,“dokresluje aktuální situaci v Bě lorusku mladý historik.
Požádat o azyl zároveň může zna menat, že se dotyčný už nebude mo ci do Běloruska vrátit. Minimálně do doby, než se v zemi změní poměry. „Bojím se požádat o azyl, protože ne vím, jak to ovlivní moji rodinu,“po pisuje Lena, jedna z třiceti čtyř stu dentek a studentů, jichž se aktuální problém v Česku týká.
„Jde o to, že v cestovním pasu potom můžete mít nějakou meze ru a ten stát si spočítá, co se stalo. Minimálně k vám bude podezřívavý a bude vás třeba víc sledovat,“upo zorňuje Věra Honusková z Katedry mezinárodního práva Právnické fa kulty Univerzity Karlovy.
Studenti mezitím zvažují, jak po stupovat dál. „Přemýšlím o přestě hování do jiné země a studiu tam, jedna z možností je Polsko,“líčí Anna, které tříměsíční vízum rovněž brzy skončí. „Do Běloruska se vrá tím jen v krajním případě, protože se tam necítím bezpečně. Na veřejnost se tam totiž dostaly fotky z jednoho setkání protestujících z roku ¤¥¤¥, na kterých jsem byla i já. Kvůli nim nám pak na dveře klepali policisté, a když jsem neotevřela, šli k mým rodičům do práce. Tam je zastra šovali a kontrolovali jim telefony,“doplňuje.
Student Artsem říká, že už ne ví, co dalšího pro své krajany udělat. „Chtěli jsme jim přerušit studium, ale to také není možné. Je tam pod mínka absolvovat alespoň jeden se mestr. Až jim skončí polská víza, je dou domů. A když pojedou domů, už se pravděpodobně nebudou moct vrátit. Čekáme, že za pár měsíců bu de v Bělorusku mobilizace,“popisuje své obavy.
„Pořád zpracováváme rozpor me zi tím, jak jsme v roce ¤¥¤¥ dostávali velkou podporu, a současnou situací. Chápu, že z Běloruska létají rakety na Ukrajinu, ale za to přece my ne můžeme,“argumentuje třiadvaceti letý medik.