Příliš mnoho mrtvých opic s čipem v hlavě
Neuralink, Muskova firma na mozkové implantáty, čelí obvinění z krutosti ke zvířatům. Může to zpozdit chystané pokusy na lidech.
Když si projdete seznam podnikatelských aktivit Elona Muska, těžko se ubránit představě, že je všechny opsal ze scifi knížek a komiksů ne však těch, které vycházely během jeho dětství a mládí Muskovi je let, ale star ších. Jako kdyby doma na půdě našel štos časopisů z padesátých let dva cátého století a ty ho uhranuly na celý život. Auta, která se řídí sama. Lesklé ocelové rakety. Osidlování Marsu. Superrychlé vlaky. A také lid ská mysl propojená se strojem, hlava plná drátů.
Takový projekt Musk skutečně vlastní a řídí. Jde o firmu, která se jmenuje Neuralink a v posledních dnech se jí dostává pozornosti, o kte rou není co stát. Americké úřady ji vyšetřují pro podezření z krutého zacházení s pokusnými zvířaty. Je to větší nepříjemnost, než by se moh lo zdát, protože Neuralink se právě chystá požádat americký Úřad pro kontrolu léčiv FDA o povolení po kusů na lidech. Vyjdeli najevo, že se testy na zvířatech prováděly nedbale a v příliš velkém spěchu, jak nazna čují výpovědi bývalých i současných zaměstnanců, pak se Musk souhlasu FDA hned tak brzy nedočká.
Agentura Reuters uvádí, že Neuralink od roku usmrtil asi zvířat, z toho více něž ovcí, prasat a opic což ale samo o sobě nic neříká. Pokusy na zvířatech v lé kařském výzkumu jsou občas nevy hnutelné. Zájem veřejnosti přispěl k tomu, že se k nim přistupuje zdr ženlivěji než dříve, ale pořád jsou nutnou fází například při testování nového léku či zdravotní pomůcky. Jde však o to, aby netrpělo více zví řat, než je nezbytně nutné. Ve větši ně zemí včetně USA upravuje pří slušná pravidla zákon. Tím se prý Neuralink neřídil ve snaze maxi málně zrychlit testy. Obvinění se prošetřuje.
Ještě horší pro Muska bude, po kud se potvrdí jiný závažný fakt, který v této souvislosti předkládá Lékařská komise pro odpovědnou medicínu navzdory názvu nejde o žádný úřad, ale o jednu z americ kých skupin prosazujících práva zví řat: že z opic, kterým byl do moz ku vložen testovaný implantát, pře žilo jen osm. To by opravdu nebyl dobrý krok směrem k pokusům na lidech.
MYSLETE JEN NA KURZOR
Neuralink se zabývá oblastí výzku mu nazývanou BCI, braincomputer interface, česky tedy rozhraní mezi mozkem a počítačem. Ovládání po čítače myšlenkou vypadá jako čistá scifi, ve skutečnosti se však na tako vých zařízeních pracuje už skoro pa desát let a jejich základní princip je prostý.
Na hlavu vám nasadí elektrody stejné, jakými se v lékařské ordinaci snímá EEG. Posadí vás před počítač a dají vám za úkol snažit se jen silou myšlenky pohnout kurzorem na ob razovce. Většina lidí to zvládne skoro okamžitě. Nejde ani o duchařinu, ani o žádnou úžasně pokročilou techno logii, jen o jednoduchý chytrý nápad.
Vy si představujete pohyb kur zoru, dejme tomu do pravého hor ního rohu. Vedlejším produktem té představy je elektrický signál slo žitá sinusová vlna , který elektro dy sejmou, digitalizují a pošlou do počítače. Ten ho převede na pohyb kurzorem. Zpočátku jím pohne ná hodným směrem, protože neexis tuje žádný způsob, jak z mozkové vl ny poznat zamýšlený směr. Poprav dě řečeno, nelze z ní ani poznat, že myslíte na pohyb kurzorem. Když budete experiment sabotovat a mys let na sex nebo na nezaplacené slo ženky, kurzor se nejspíš také pohne.
Teď se ale zapojí zpětná vazba ve vašem mozku. Pokud jste skuteč ně mysleli na pohyb kurzoru a on se pohne jinam než očekávaným smě rem, okamžitě svou myšlenku při způsobíte: „Tam ne, tamhle!“Sní maná vlna se změní, software ji po rovná s tou předešlou a upraví směr pohybu. Po chvíli se většinou mozek naučí ovládat kurzor docela kvalit ně za předpokladu, že spolupra cujete a snažíte se. V opačném pří padě bude jeho pohyb chaotický, ne bo žádný. Na vědomé úrovni přitom vůbec nebudete vědět, jak to děláte, takže celá věc na pozorovatele i po kusné osoby působí jako magie.
Rozšíření tohoto principu umož ňuje ovládat nejen kurzor, ale napří klad také protetickou ruku osazenou potřebnou elektronikou a motor ky. Naučit se ji ovládat trvá déle, ale jde to. Mozek si najde cestu. Taková zařízení už existují, zatím většinou v experimentálním stadiu. Neura link ale není jediným výrobcem, kte rý je chce začít dodávat komerčně.
ZÁCHRANA PRO POSTIŽENÉ
V případě Neuralinku se nepřikláda jí elektrody na hlavu. Zařízení sestá vá z čipu v pouzdru velikosti mince, který se vkládá přímo do lebky, a ti sícovky nepředstavitelně jemných drátků, které z něj vedou do různých míst mozkové kůry. Každý z nich te dy může snímat elektrický signál v jiné části mozku, a to daleko citli věji než EEG. Zachycené a upravené signály pak čip bezdrátově vysílá do počítače.
Samo vložení čipu do mozku není úplně novou záležitostí. Dvě zásadní vylepšení, které Neuralink přináší, spočívají v počtu snímaných signálů ¥ oproti desítkám a v bezdráto vém připojení všechny dosavadní experimenty totiž připojují testova ný subjekt k počítači kabelem, který vede doslova do díry v hlavě, takže propojení nemůže být dlouhodobé a navíc hrozí infekce.
Musk při předvádění Neuralin ku několikrát uvedl, že signály mo hou putovat oběma směry. Čip mů že snímat činnost mozku, ale může do něj také vysílat signály. To vede k představě člověka spojeného s po čítačem: lze ho aspoň do jisté míry dálkově ovládat, lze uložit jeho před stavy a vzpomínky na disk a později je odtamtud zas nahrát, lze do počí tače uložit celou funkční kopii jeho mozku. Všechny tyto možnosti Elon Musk při různých příležitostech vy jmenoval jako možné cíle výzkumu. A šel ještě dál, když mluvil o strojově podporované telepatii, o přímém za sílání myšlenek.
Tohle už však scifi je. Snímat mozkové vlny dovedeme, ovládat ji mi jednoduché zařízení také, tady ale možnosti neurovědy prozatím kon čí. Mozek není digitální. Vztah mezi jeho elektrickými aktivitami a myš lením je nejasný, jisté je jen to, že je nesmírně složitý. Těžko se dá tvrdit, že lidé nebudou vůbec nikdy schop ni uložit myšlenky či celou osobnost do stroje pomocí slova „nikdy“se už zesměšnili mnozí. Rozhodně to ale není nic, co by bylo na spadnutí.
Bezprostřední cíle Neuralinku a jeho četných konkurentů, mezi nimiž je teď na prvním místě spo lečnost Synchron, jsou skromnější, přesto převratné. Patří k nim ovlá dání protetických náhrad končetin, stejně jako náprava časté situace, kdy po úrazu páteře ochrnou dolní končetiny, protože poškozená mícha k nim nepřenáší signály z mozku. Dalším velkým cílem je přímý vstup vizuálních signálů ať už na sítni ci, jeli nepoškozená, nebo přímo do mozkové kůry. To by mohlo vrátit zrak některým z těch, kteří teď nevi dí. Ještě nadějněji a schůdněji vypa dají kochleární implantáty navrace jící sluch.
Elon Musk je poslední dobou čas tým terčem posměchu a antipatií. Vysloužil si je hlavně chaotickým převzetím Twitteru, ale námitek vů či němu je více. Chová se neurvale v pracovním i osobním životě, sli buje víc, než je schopen zařídit te lepatie, kolonie na Marsu, politicky se hlásí k populistům, má vroubky u mnoha důležitých úřadů od ame rické Komise pro cenné papíry po vedení Evropské unie. Na druhou stranu je jedním z mála technologic kých podnikatelů, kteří vyrábějí ně co hmatatelného a často užitečného. Nepřesouvá jen sem a tam jedničky a nuly. Reprezentuje vývojovou vě tev, kterou dnešní Silicon Valley vět šinou opustilo. Je pozoruhodným spojením minulosti a budoucnosti. Jeho Neuralink možná stojí na za čátku převratné cesty ke kyborgizaci člověka. Napřed ale bude muset vy světlit všechny ty mrtvé opice.
Zařízení sestává z čipu v pouzdru velikosti mince, který se vkládá přímo do lebky, a tisícovky nepřed stavitelně jemných drátků, které z něj vedou do různých míst mozkové kůry.