Jak odvalit maďarský balvan?
Českou republiku čeká na konci jejího předsednictví v Radě Evropské unie klíčová zkouška.
Ukrajina měla od začátku roku začít dostávat od Evropské unie pra videlné měsíční půjčky, které by jí pomohly na vzdory válce zajistit základní chod státu. Unie měla v plánu si peníze pro Ukrajinu půjčit na finančních tr zích a za výhodných podmínek je pak svému východnímu partnerovi na bídnout. Návrh z pera Evropské ko mise za krátkou dobu získal podporu
členských států, což je sice úspěch, ale na schválení to nestačí. Přísloveč né vidle do tohoto plánu hodil maďar ský premiér Viktor Orbán.
Půjčku bojkotuje Maďarsko ze mě, jejíž vlastní ekonomika upadá, neboť se stává obětí populistických rozhodnutí vlády Viktora Orbána. Země, která se od svých evropských partnerů čím dál více izoluje. Země, která teď potrápí dosud úspěšné čes ké předsednictví v Radě EU. Země, která byla donedávna jedním z nej bližších partnerů České republiky.
Budapešť přitom Kyjev oficiálně podporuje, a to i finančně, žádnou pomoc dosud nevetovala. Co se tedy podle maďarských diplomatů stalo na úterním jednání Rady EU, kdy zá stupce Maďarska vyjádřil nesouhlas s návrhem Evropské komise, proto že je prý v rozporu s maďarskými ná rodními zájmy?
Jak už to v evropské politice bý vá, finanční pomoc Ukrajině se sta la „rukojmím“jednoho z členských států. Maďarsko se svým vetem sna ží ukázat sílu a zároveň chce přimět EU k tomu, aby mu odblokovala pří stup k evropským fondům. Ve hře je , miliardy eur z kohezních fon dů a výplata peněz z postcovidového fondu, které země zoufale potřebuje.
OD SPUTNIKU PO DOTACE
Maďarsko v časech krizí opakovaně nahlodává jednotu členských zemí Unie. Rozhodně to tedy není jen pro blémem aktuálních debat o sankcích vůči Rusku a pomoci napadené Ukra jině. Proti společnému evropskému postupu se maďarský premiér Viktor Orbán stavěl i během pandemie co vidu . Příkladem je nákup vakcín, kdy se Budapešť rozhodla odklonit od schvalovacích procesů evropské agentury a autorizovala očkování rus kou vakcínou Sputnik.
Do opozice se Maďarsko stavělo také v debatě o víceletém finančním rámci EU pro období až . Společně s Polskem na sklonku ro ku blokovaly přijetí dlouhole tého rozpočtu EU i vznik mimořád ného postcovidového nástroje Next Generation EU, pro který se vžil ná zev „fond obnovy“. Důvodem byl no vý mechanismus, jehož cílem je pro vázat vyplácení evropských fondů s ochranou právního státu. Právě po rušování jeho principů evropští part neři Budapešti opakovaně vyčítají.
Zatímco mechanismus členské země schválily kvalifikovanou větši nou, rozpočet podléhal jednomyslné mu souhlasu a Maďarsko s Polskem jej dlouho držely jako rukojmí po dobně jako se to dnes děje s finanční pomocí pro Ukrajinu ze strany Buda pešti. Tehdy se však rozhodly rozpo čet schválit; obě země totiž patří mezi čisté příjemce z EU a bez evropských dotací by se jim těžko hospodařilo.
Stejný mechanismus se nyní vrátil do hry, opět ke konci roku a opět v ča sech krize. Evropská komise ho na vrhla vůči Maďarsku spustit, rozhod nout teď musí členské státy, a to do . prosince tedy ještě během čes kého předsednictví v Radě EU. Právě ta o případném zmrazení fondů roz hoduje, a to kvalifikovanou většinou.
Premiér Petr Fiala se kritice svého maďarského kolegy po dlouhou dobu bránil. Uvědomuje si, že izolace Ma ďarska nikomu neprospěje. Ve svých projevech v Bruselu vždy zdůrazňo val, že přestože se Budapešť mnoh dy staví na zadní a odmítá přiložit v otázce sankcí vůči Rusku ruku k dí lu, dosud se Unii vždy podařilo něja kým způsobem dohodnout a Ukraji nu podpořit. Někteří čeští diplomaté se mezitím nebáli označovat Maďar sko za trojského koně Ruska v EU.
TĚŽKÝ ÚKOL PRO ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ
Na veškerých dohodách a udržová ní evropské jednoty, byť je to často bolestivé pro většinu členů, má ny ní velký podíl Česko, které řídí jedná ní Rady EU složené ze zástupců jed notlivých zemí. Maďarský „balvan“se českým diplomatům dosud dařilo va lit před sebou, tři týdny před koncem předsednictví se ale zasekl a nelze s ním hnout. Alespoň prozatím.
Maďarsko dnes blokuje nejen po moc Ukrajině, ale i globální korporát ní daň ve výši procent. Na jejím za vedení se shodují země OECD a EU usiluje o její schválení, aby zamezi la velkým korporacím vyvádět zisky a daňové povinnosti do zemí s příliš mírnými podmínkami.
Zatímco Maďarsko tedy „drží pod krkem“finanční injekci pro Ukrajinu a korporátní daň, Unie má zase trumf v podobě výplaty evropských fondů a maďarského národního plánu ob novy. EU touží po hladkém schválení pomoci pro Ukrajinu a korporátní da ni, Orbán zase po dotacích.
Obě dvě strany jsou zatím zako pány ve svých pozicích a české před sednictví se nyní pokouší patovou situaci prolomit. Možností je obejití Maďarska a poskytnutí pomoci Ukra jině na půdorysu členských zemí; to by však bylo administrativně i poli ticky komplikované. Jakýkoliv nesou hlas členských zemí EU totiž nahrává Rusku, jehož dlouhodobým cílem je oslabit evropskou jednotu. Diplomaté proto chtějí napnout veškeré síly k to mu, aby se s Maďarskem dohodli.
Potenciální dohoda s Maďarskem bude bez pochyby obnášet ústupky. Nikdo navíc nemá záruku, že v přípa dě rozmrazení evropských fondů Ma ďarsko skutečně „propustí své rukoj mí“v podobě půjčky pro Ukrajinu.
Maďarský balvan může na konci roku zavalit práci českých diploma tů. Jednání o půjčce i zmrazení ev ropských dotací pro Maďarsko tak představuje zřejmě největší zkouš ku, kterou Češi v rámci předsednictví podstupují.
Potenciální dohoda s Maďarskem bude bez pochyby obnášet ústupky. Nikdo navíc nemá záruku, že v případě rozmrazení evropských fondů skutečně „propustí své rukojmí“v podobě půjčky pro Ukrajinu.