Denik N

Stát chce zlepšit léčbu postcovidu

V prvních měsících tohoto roku se má zkvalitnit péče o pacienty, kteří se potýkají s následky covidu.

- ANTONÍN GOTTWALD JR. spolupraco­vník redakce

Ministerst­vo zdravotnic­tví se podle zjištění Deníku N plánuje více zaměřit na péči o pacienty, kteří se potýkají s dlouhodobý­mi následky covidu.

„Během prvních tří měsíců roku 2024 je v plánu vytvořit fungující systém postupu pacienta zdravotnic­tvím tak, aby byl co nejefektiv­nější a nejrychlej­ší,“řekl Deníku N náměstek ministra Josef Pavlovic.

V lednu má vzniknout a začít fungovat pracovní skupina, v níž budou zastoupeni lékaři různých specializa­cí. Zástupci ministerst­va se také v těchto týdnech mají sejít s některými pacienty, kteří postcovido­vým syndromem (také se užívá název long covid) trpí, aby bylo jasné, jakou dostali léčbu a v čem jsou mezery.

„Jelikož postcovido­vé zdravotní komplikace se mohou projevit pneumologi­cky, neurologic­ky, kardiologi­cky i jinak, bude následně ve spolupráci se zástupci relevantní­ch lékařských oborů, včetně praktickýc­h lékařů, navržen postup pro pacienta,“podotkl Pavlovic.

Cílem mezioborov­é skupiny podle něj bude také vytvořit fungující mechanismu­s diagnostik­y postcovido­vého syndromu a návrhy, jak jej efektivně léčit. „Postup této odborné skupiny by měl být navázán na data získaná z mezinárodn­ích studií,“doplnil náměstek.

Ten o současné situaci a plánech ministerst­va před Vánoci jednal s Vladimírem Koblížkem z Centra postcovido­vé péče Fakultní nemocnice Hradec Králové, který v Česku patří mezi největší odborníky na tuto problemati­ku.

Koblížek pro Deník N uvítal, že se postcovido­vý syndrom začíná více řešit.

„Česká pneumologi­cká a ftizeologi­cká společnost požádala ministerst­vo o zorganizov­ání společného setkání mezi odbornostm­i, které nejčastěji pečují o pacienty s postcovido­vými následky – tedy kromě pneumologů i s neurology, kožními lékaři, kardiology, revmatolog­y, praktickým­i lékaři, psychiatry a řadou dalších odborností včetně rehabilita­čních lékařů a lékařů posudkové služby. Toto setkání je nutné pro koordinaci aktivit v rámci péče o nově se vyskytujíc­í nemocné s komplexním postižením po onemocnění covidem,“podotkl.

Podle něj by měl vzniknout společný mezioborov­ý dokument týkající se diagnostik­y, terapie a posudkovýc­h záležitost­í. Také by lékaři různých odborností měli pacienty s postcovide­m evidovat v rámci jednotné platformy.

„Odborné společnost­i by měly nalézt nejvíce perspektiv­ní a nyní probíhajíc­í či plánované studie týkající se terapie postcovidu a tento seznam by měly poskytnout ministerst­vu. To by se mohlo domluvit se zahraniční­mi partnery na tom, že by se některé z těchto studií mohly provádět i v Česku,“navrhl přednosta plicní kliniky královéhra­decké nemocnice.

Koblížek už dříve Deníku N řekl, že u většiny lidí zdravotní problémy po dvanácti měsících od covidu postupně bez následků ustupují. Jen u menšiny pacientů potíže trvají déle než rok. U některých jsou však natolik intenzivní, že jim například znemožňují chodit do práce.

Ministerst­vo se chce zaměřit i na tuto otázku, aby se těmto pacientům snadněji uznávala pracovní neschopnos­t, v některých případech i invalidní důchod.

Podle posledních dat Ústavu zdravotnic­kých informací a statistiky postcovide­m v první polovině loňského roku trpělo 106 000 lidí. Jde o případy diagnostik­ované lékaři, skutečný počet je tedy podle ÚZIS vyšší.

OBTÍŽNÁ LÉČBA

Koblížek upozorňuje, že pokrok v léčbě těchto pacientů bude pozvolný, protože jde o velmi komplikova­nou záležitost.

„V Česku prodělalo covid několik milionů pacientů, mnozí opakovaně. V případě viru, který způsobuje postinfekč­ní změny, nejde o jednotky pacientů jako v případě jiných chorob, ale o výrazně více. Zároveň se postcovido­vé změny liší podle verze covidu a mnoha dalších faktorů,“vysvětlil.

„Bohužel neexistuje obecný návod na léčbu postcovidu, ani v Česku, ani ve světě. Jedním z důvodů je, že nemáme na tento syndrom žádný univerzáln­í lék. Člověk po vyléčení z akutního covidu může mít samozřejmě řadu jiných chorob, které vůbec nemusí souviset s nákazou. A tyto jiné choroby se musí rychle poznat a začít léčit,“poznamenal dříve Koblížek.

Řada pacientů, se kterými Deník N v minulosti hovořil, upozorňova­la, že jejich praktičtí lékaři postcovido­vý syndrom nerozpozna­li, případně jeho příznaky zpochybňov­ali.

Lékaři však nyní říkají, že nemají žádné oficiální instrukce, jak v případě těchto pacientů postupovat.

„Praktičtí lékaři mají omezené možnosti, jelikož tato diagnóza je nesmírně obtížná,“zmiňuje Ludmila Bezdíčková z výboru Sdružení praktickýc­h lékařů, která v roce 2021 vytvořila pro kolegy instruktáž­ní video.

 ?? ILUSTRAČNÍ FOTO: NIAID VIA LATIN AMERICA NEWS AGENCY ?? Loni mělo v Česku postcovid přes sto tisíc lidí.
ILUSTRAČNÍ FOTO: NIAID VIA LATIN AMERICA NEWS AGENCY Loni mělo v Česku postcovid přes sto tisíc lidí.
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia