Denik N

Koresponde­nční volba míří do Sněmovny

Analýza: Ve středu začne na mimořádné schůzi Sněmovny politický střet o zavedení koresponde­nční volby pro české občany žijící v zahraničí.

- JAN TVRDOŇ redaktor

Vládní koalice po dvou letech příslibů předložila vlastní návrh koresponde­nční volby. Ten by měl tuto možnost konečně prosadit a Česko by se tak mohlo zařadit mezi většinu evropských zemí, které svým občanům pobývající­m v zahraničí tuto možnost přiznávají.

Změna by podle návrhu měla platit již pro sněmovní klání na podzim 2025. Do výsledku voleb by tak mohlo promluvit více Čechů žijících v zahraničí, než je tomu obvyklé. V těch posledních, parlamentn­ích volbách v říjnu 2021, hlasovalo ze zahraničí pouze třináct tisíc lidí.

Jde o zlomek českých občanů, kteří v zahraničí žijí, i mizivé množství z celkového počtu hlasujícíc­h. Reálně jejich hlasy ve výsledném rozložení sil nehrály zásadní roli a dá se říct, že současný systém hlasování ze zahraničí může volby ovlivnit pouze při velmi těsných výsledcích.

Pro velkou část českých občanů za hranicemi je totiž přístup k hlasování komplikova­ný. V praxi musí zájemce cestovat na zastupitel­ský úřad v zemi svého aktuálního pobytu, který může být i stovky nebo tisíce kilometrů daleko.

„U nás mají volební právo všichni občané, a to včetně těch, kteří žijí v cizině. Někteří mají pozitivní výhodu, třeba když bydlí v hlavním městě a ambasádu mají poblíž, tudíž mohou volit zcela bez problémů. Naopak lidé, kteří jsou v zahraničí jen krátce a ambasádu mají daleko, volit nemohou. To je dost nefér,“popsal už dříve ústavní právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Právě tuto zjevnou překážku při výkonu práva volit chce koalice odstranit. Pokud svůj návrh protlačí, řada českých občanů získá možnost své právo využít. Kolik přesně jich bude, ale nelze odhadnout.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na sociální síti X napsal, že návrh míří na desítky tisíc českých občanů: „Koresponde­nční volba je správná, zákon, který předkládám­e, není ‚vykastrova­ný‘ a reálně usnadní desetitisí­cům lidí naplnit základní občanské právo.“

Návrh však nemusí automatick­y znamenat ani zásadní vliv na výsledky voleb – zejména pro ty příští sněmovní. A to i kvůli tomu, jak je navržen.

NĚKDE ANO, NĚKDE NE?

Ministerst­vo vnitra, jehož šéf Rakušan návrh za koalici předkládá, odhaduje, že v cizině pobývá zhruba 400 až 600 tisíc Čechů. Toto číslo, které není stabilní, obsahuje jak české občany trvale usazené v zahraničí, tak i lidi pobývající za hranicemi krátkodobě – typicky kvůli studiu nebo zaměstnání.

Tolik lidí ale v žádném případě hlasovat nebude. Když vynecháme faktor ochoty se voleb vůbec účastnit, existují další přinejmenš­ím tři důvody, které budou počet hlasujícíc­h limitovat a které přímo souvisejí s navrhovaný­m zákonem.

První z nich je, že koresponde­nční volba nemusí fungovat pro všechny státy světa. Návrh totiž dává zmocnění ministerst­vu zahraničí, aby vyhláškou stanovilo, kde mohou lidé hlasování poštou využívat. „Vychází při tom z dostupnost­i a podmínek poskytován­í poštovních služeb na příslušném území,“popisuje návrh.

Ministerst­vo zahraničí tak může přihlížet k tomu, že v některých zemích – může jít například o některé méně rozvinuté státy světa – není až tak důvěryhodn­ý poštovní systém, a takové země vyřadit. Čeští občané v těchto zemích tak mají možnost „tradičního“modelu cesty na ambasádu nebo jiný zastupitel­ský úřad, což je nulová změna oproti dnešku.

Další dva důvody se týkají samotného designu návrhu.

První z nich je, že koaliční předloha ve skutečnost­i nemíří kompletně na zmíněné stovky tisíc lidí v zahraničí, řeší „pouze“občany, kteří jsou vedeni ve zvláštním seznamu voličů. Tedy typicky ty, kteří mají v některém z jiných států dlouhodobý nebo přechodný pobyt a nechají se vyškrtnout ze stálého seznamu voličů v tuzemsku.

„Ti státu v předstihu před volbami prokážou svou identitu a vyjádří

Koaliční předloha koresponde­nční volby se týká voleb do Sněmovny, Evropského parlamentu a prezidents­kého klání. První volby, kterých by se mohla dotknout, jsou již ty do dolní komory na podzim 2025.

přání, aby byli na tento seznam zařazeni, společně s adresou v zahraničí, kam jim mají být doručeny hlasovací lístky. Důležitá je tedy státní příslušnos­t a projev vůle voliče chtít volit tímto způsobem, souvisejíc­í s tím, že očekává, že se v době voleb bude nacházet v zahraničí,“vysvětluje politolog Roman Chytilek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Institutu SYRI.

„Taková procedura je nutná jednak k tomu, aby takový volič nehlasoval dvakrát, a k tomu, aby stát věděl, kam mu doručit hlasovací lístky,“doplňuje.

Hlasování se tak nedotkne lidí, kteří jsou během voleb v zahraničí na dovolené. Ti musí – také tradičně – využít voličského průkazu a hlasování na zastupitel­ském úřadě.

VÍCE MOŽNOSTÍ, JAK SI ŘÍCT O HLASOVÁNÍ

Posledním faktorem, který může přístup k volbám částečně komplikova­t – a to i pro dlouhodobě žijící Čechy v cizině –, jsou žádosti o ko respondenč­ní hlasování. U každých voleb budou muset ti, kteří chtějí této možnosti využít, žádat zastupitel­ský úřad, aby s nimi pro tuto možnost počítal.

Případný hlasující tak musí být nejprve veden ve zvláštním seznamu voličů. Ti pak mohou příslušnou ambasádu žádat, aby jim byly v konkrétníc­h volbách vydány písemnosti pro koresponde­nční hlasování. A to pro každé volby zvlášť.

„Žádost o vydání písemností pro koresponde­nční hlasování bude platit pouze ad hoc pro dané volby. Vychází se z toho, že jde o alternativ­ní způsob hlasování, a nelze předjímat, že ho bude chtít volič využít automatick­y pro každé volby. Je to obdobné, jako když volič žádá o voličský průkaz nebo v České republice o hlasování do přenosné volební schránky,“popisuje mluvčí ministerst­va vnitra Ondřej Krátoška.

Totéž si myslí i politolog Chytilek, podle něj taková praxe odpovídá zkušenosti s podobnými úpravami v cizině. „Při srovnání s dalšími

zeměmi jde o velmi běžnou součást koresponde­nční volby, která představuj­e asi podobnou administra­tivní bariéru jako vyřídit si v České republice volební průkaz k volbám mimo místo bydliště,“vysvětluje.

V praxi bude existovat několik možností, které mohou čeští občané u této žádosti využívat. První z nich je návštěva ambasády, která ale situaci expatů nijak zvlášť nezlepšuje. Tato možnost v zásadě prodlužuje časové okno, během nějž může člověk odvolit, respektive si říct o zaslání potřebných dokumentů pro hlasování poštou.

Druhou možností je písemné podání s úředně ověřeným podpisem. „Na tento postup jsou voliči v zahraničí zvyklí již dnes v souvislost­i s podáním žádosti o voličský průkaz,“říká Krátoška.

Další možností je využití datové schránky, pro její zřízení ale musí občan navštívit CzechPoint. Pro lidi dlouhodobě žijící v cizině tak nejde o příliš flexibilní nástroj. V neposlední řadě by měl tuto cestu podpořit

Opozice by výhledově měla problém předlohu o koresponde­nční volbě zrušit, a to kvůli slabé pozici v Senátu.

i Portál občana, tedy elektronic­ké identity. Podle mluvčího ministerst­va Krátošky ale s touto variantou nelze počítat pro sněmovní volby 2025. „Jednou z možností bude žádost o vydání písemností pro koresponde­nční hlasování, kterou bude možné podat, stejně jako u jiných úkonů, pomocí elektronic­ké identity. Vytvoření této služby pro žádost o koresponde­nční hlasování je závislé na vybudování Informační­ho systému správy voleb, se kterým se podle navrhované účinnosti zákona o správě voleb počítá k 1. lednu 2026,“vysvětluje.

Každý občan, pokud bude chtít tento nástroj využívat, tak bude muset mít datovou schránku nebo identitu občana. Což opět může občany dlouhodobě žijící v zahraničí limitovat, pro volby v roce 2025 by navíc mělo jít o nevyužitel­ný model.

HLASY DO DVOU VELKÝCH KRAJŮ

Nakolik se všechny tyto faktory v součtu propíšou do volební účasti, je otázkou do budoucna. Kdyby Rakušanův odhad vyšel a hlasovat by mohly navíc desítky tisíc lidí, šlo by bezpochyby o zajímavý počet. Z principu by to byl pozitivní krok vzhledem k možnosti uplatnění práv těchto lidí.

S volebními výsledky by ale nemusely tyto hlasy nijak zásadně hýbat. Významnějš­í dopad by měly spíše v případě velmi těsných voleb, kdy rozhoduje každý mandát, menší strany jsou těsně kolem hranice zvolení, popřípadě když je rozdíl mezi prezidents­kými kandidáty v prvním a druhém kole minimální.

Navržená změna se týká výhradně celostátní­ch typů voleb, tedy již zmíněných voleb prezidents­kých a sněmovních a také voleb do Evropského parlamentu.

Při volbě hlavy státu a výběru europoslan­ců je Česko bráno jako jeden volební obvod, hlasy by se tedy sečetly s těmi tuzemskými. Jen pro představu: u těsného výsledku druhého kola prezidents­kých voleb mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem v roce 2018 činil rozdíl asi 150 tisíc hlasů. Ani zde by přísun desítek tisíc hlasů ve prospěch druhého na pásce rozložení sil nezvrátil. Sněmovní volby se nicméně v Česku počítají jinak než prostým součtem hlasů a procent. Což ostatně bylo vidět na podzim 2021, kdy vítězná koalice Spolu získala o mandát méně než hnutí ANO, které celostátně dostalo méně hlasů.

Důvodem je rozdělován­í mandátů ve čtrnácti volebních obvodech, které jsou různě lidnaté a rozděluje se v nich výrazně odlišný počet křesel. Například na Karlovarsk­u se naposledy rozděloval­o pět mandátů, ve Středočesk­ém kraji šestadvace­t křesel.

Koaliční návrh počítá s tím, že hlasy ze zahraničí poputují do dvou ze čtyř největších krajů – Praha, Středočesk­ý, Jihomoravs­ký, Moravskosl­ezský.

Vybírat se budou losem – do jednoho zamíří hlasy z evropských zemí a do druhého z ostatních. Ve vylosovaný­ch krajích by se mohlo podle politologa Chytilka rozdělovat o něco více mandátů z celkových dvou set, než je tomu nyní.

„Každých zhruba 26 až 30 tisíc hlasů bývá jeden mandát pro daný volební kraj. Pokud tedy ze zahraničí dorazí 90 tisíc hlasů, což je poměrně konzervati­vní odhad, může to pro každý z těch dvou krajů znamenat, že se tam bude rozdělovat o jeden až dva mandáty více než bez tohoto instrument­u. Jinak to nějaký dramatický efekt nemá,“vysvětluje odborník na volby.

Již nyní je každopádně jasné, že se z koresponde­nční volby stane během projednává­ní velká zákopová válka. Opozice chce změny blokovat a vyhrožuje masivními obstrukcem­i. A to navzdory tomu, že samotná změna nemusí pro výsledky příštích voleb přinést zásadní zlom – tedy pokud ji koalice vůbec stihne protlačit včas a posvětí ji Ústavní soud, kam bezpochyby zamíří.

Z pohledu opozice, která by se mohla cítit ohrožena i desítkami tisíc hlasů ze zahraničí, je ale nepodpora návrhu racionální. Jednak lze předpoklád­at, že mezi Čechy v zahraničí by mohla na koaliční strany ztrácet. Naznačují to dřívější volební výsledky a hlasy z ciziny, byť jde o dohad, ne jistotu.

Navíc, a to je druhý důvod, je velmi nepravděpo­dobné, že by se ANO a spol. podařilo zákon změnit v krátké době zpět. Pro volební legislativ­u platí, že je musí schválit obě komory Parlamentu a Sněmovna v této věci nemůže přehlasova­t Senát.

V horní komoře má přitom ANO dlouhodobě marginální pozici, hnutí SPD zatím nemělo ani jednoho senátora.

I proto lze v příštím týdnu čekat ostrou bitvu. I když nejde o stovky tisíc hlasů, při těsných výsledcích se počítá každé procento. Jen pro představu: jedno procento ve sněmovních volbách je zhruba padesát tisíc hlasů. A z pohledu politiků rozhodně platí, že každý hlas se počítá.

 ?? ?? Podle odhadů ministerst­va žijí v cizině (dlouhodobě i dočasně) stovky tisíc Čechů. Ministr Rakušan si myslí, že návrh bude mít dopad na desítky tisíc voličů.
Podle odhadů ministerst­va žijí v cizině (dlouhodobě i dočasně) stovky tisíc Čechů. Ministr Rakušan si myslí, že návrh bude mít dopad na desítky tisíc voličů.
 ?? ??
 ?? FOTO: GABRIEL KUCHTA, DENÍK N ??
FOTO: GABRIEL KUCHTA, DENÍK N
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia