Kolik zaplatíte za nové spoření na důchod
Srovnali jsme poplatky poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu, který od ledna umožňuje investovat s daňovou úlevou.
Současné penzijní spoře ní přináší relativně nízké zhodnocení, navíc je spo jené s vysokými poplatky. Proto stát vytvořil nový podporovaný produkt, u nějž by tyto nevýhody měly odpadnout. Od ledna se rozběhl pod názvem dlouhodobý investiční produkt neboli DIP.
Ten umožňuje investovat do širší palety investičních nástrojů než tra diční „penzijko“. Je proto rizikovější, na druhou stranu ale člověku dává šanci vyššího zhodnocení úspor. Vý hodou oproti penzijnímu spoření je také odlišná úprava daňových ode čtů. U penzijka je nyní nutné si spo řit přes tisícovku měsíčně od čer vence přes korun za měsíc, aby člověk na daňovou slevu dosáhl. U DIP se daňové odečty počítají už od první investované koruny.
Nevýhodou proti tradičnímu dů chodovému spoření je absence stát ního příspěvku. Srovnání aktuálně nabízených produktů z kategorie DIP ale ukazuje, že dlouhodobé in vestiční produkty se navzdory chy bějícímu příspěvku mnohdy vyplatí víc než penzijko.
Oba podporované produkty ale spojuje fakt, že pokud člověk nechce vracet daňové slevy nebo zmíněné státní příspěvky, musí peníze vybrat až po dosažení let věku a alespoň po deseti letech spoření. Střadatel je potom může vybrat najednou, nebo postupně formou měsíční renty.
V rámci tradičního doplňkového penzijního spoření může člověk in vestovat do státních dluhopisů ne bo například podílových fondů, které jsou typicky méně rizikové a také mé ně výnosné. V případě kategorie DIP lze vedle toho peníze vkládat také do akcií, burzovně obchodovaných fon dů sledujících hodnotu konkrétního podkladového aktiva ETF nebo na příklad termínovaných vkladů. Obec ně jde o státem regulované produkty. V rámci nového spoření na důchod tak nelze investovat například do kryptoměn, které regulované nejsou.
Regulovaní jsou také samotní po skytovatelé dlouhodobého investič ního produktu, kteří musí mít licen ci České národní banky. Jde o banky, obchodníky s cennými papíry a in vestiční společnosti včetně zahranič ních firem, které mají povolení pů sobit na tuzemském finančním trhu.
Z investičních společností už DIP nabízejí společnosti Wood Retail In vestments provozovatel platfor my Portu, Fondee, Conseq nebo in vestiční odnož pojišťovny Generali. Makléře zastupuje Cyrrus nebo Pa tria Finance, banky ČSOB, Raiffei senbank a Česká spořitelna. Další finanční domy jako Fio Banka nebo Komerční banka už ohlásily, že dlou hodobý investiční produkt začnou nabízet v průběhu roku.
JAK SE LIŠÍ SOUČASNÉ NABÍDKY
Dlouhodobý investiční produkt je fakticky zastřešující kategorií pro již existující produkty. Novinkou je fakt, že na investice zařazené pod hlavičku DIP lze od letoška získat zmíněnou daňovou slevu až ve výši ¦ korun ročně při ročním vkla du §¨ tisíc. Člověk může využívat více různých dlouhodobých investič ních produktů najednou a zaměst
Pokud člověk nechce vracet daňové slevy nebo státní příspěvky, musí peníze vybrat až po letech věku a alespoň po deseti letech spoření.
navatel mu navíc na takové spoření může ročně poslat až © tisíc korun, z nichž za pracovníka neodvádí so ciální a zdravotní pojištění.
Firmy nabízející DIP volí různou strategii. Buď v rámci této kategorie poskytují všechny své investiční pro dukty, nebo jenom jejich část. Růz ná je také poplatková politika. Část poskytovatelů v rámci dlouhodobé ho investičního produktu přichází s nižšími poplatky, jiní je mají totož né jako u ostatních typů spoření.
Investiční platformy Portu a Fon dee sází především na burzovně ob chodované fondy navázané na ce nový vývoj balíků různých akcií ne bo dluhopisů. V základní verzi nabízí kombinaci několika takových fondů ETF, klient si přitom může volit jen míru rizika.
Portu vedle toho zkušenějším in vestorům dává také možnost sesta vovat si z burzovních fondů i z akcií vlastní soubor investic. Fondee zase vedle investice do klasických burzov ně obchodovaných fondů umožňu je také investice do ETF sledujících výkony firem bodujících v ekologické a sociální udržitelnosti známé pod anglickou zkratkou ESG.
Obě firmy vybírají jediný popla tek. V případě DIP je u obou spo lečností nižší než v případě jiných investic v jejich nabídce. Fondee i Portu i makléřská firma Cyrrus si v tomto případě účtují ,© procenta z aktuální hodnoty investice.
Vedle správcovských poplatků je potřeba ještě počítat s náklady, které jsou už rovnou zahrnuty v ceně na bízených fondů pod zkratkou TER total expense ratio « celkový náklad pro investora, pozn. red.. Tento po platek se liší podle zvolené investice a dosahuje nižších desetin procenta ročně, což se může zdát málo. V ho rizontu důchodové investice trvající až desítky let ale může jít o desítky tisíc korun.
Generali má v nabídce důchodo vého DIP celkem dvanáct podílových fondů s různou mírou rizika a vý ší výnosu, které může člověk v rám ci svého investičního portfolia kom binovat. V podstatě jde o varianty in vestic, jež firma standardně nabízí. V rámci kategorie DIP si bere nižší manažerské neboli správcovské po platky, které se platí z celkové hod noty investice. Vstupní poplatky hra zené z výše vkladu má ovšem firma u tříd fondů určených pro dlouhodo bý investiční produkt mnohdy vyšší.
Mezi finančními domy má zatím nejpestřejší nabídku Raiffeisenbank, která v rámci dlouhodobého inves tičního produktu umožňuje vklá dat peníze do akcií, ETF, investič ních fondů nebo do vstupů firem na burzu takzvaných IPO. U většiny z těchto investic si banka bere vstup ní poplatek ve výši ,¦ procenta. Stej ný je správcovský poplatek. Oba jsou nižší než u produktů, které banka nabízí mimo rámec DIP.
Zároveň jsou nižší proti České spořitelně a ČSOB. Prvně jmeno vaná banka si u svých fondů bere vstupní poplatek od jednoho do tří procent a další nižší jednotky pro cent na správcovském poplatku. Se vstupními a správcovskými poplatky v nižších jednotkách procent je po třeba počítat také u ČSOB. Českoslo venská obchodní banka má v rám ci DIP v nabídce přes dvacet podí lových fondů, u Spořitelny si lidé mohou vybrat jen ze čtyř základních.
Firmy Conseq a Patria jsou in vestiční zprostředkovatelé určení pro zkušenější a movitější investo ry. Například Conseq zpravidla poža duje minimální vstupní investici ko lem deseti tisíc korun. Výše zmíněná konkurence takový požadavek nemá.
V případě dlouhodobých inves tic je výše poplatků při výpočtu ko nečného výnosu zásadní. Platí při
tom, že penzijko je z tohoto pohledu mnohem méně výhodné než dlou hodobý investiční produkt.
Banky u penzijního spoření vybí rají dva poplatky jeden za správu a druhý ze zisku. Správcovský popla tek placený z výše naspořené část ky dosahuje ze zákona nejvýše jed noho procenta ročně. Podstatnější je poplatek ze zisku, který může být u penzijních fondů s konzervativní strategií až deset procent, u ostat ních penzijních spoření pak až pat náct procent.
Nákladnost různých typů spoření na stáří si můžeme ukázat na mode lovém příkladu. Pracujeme v něm se sedmičkou produktů z kategorie DIP a trojicí penzijních spoření, které jsme vybrali čistě pro ilustraci pes trosti nabídky na trhu.
V našem modelovém případě má me měsíční vklad tisíc korun po dobu let s průměrným ročním zhodnocením sedmi procent. Minu lé výnosy samozřejmě nejsou záru kou těch budoucích, ale zhruba na této úrovni se pohybuje dlouhodobý roční výnos akciových investic očiš těný o inflaci. U všech produktů po čítáme se stejnou výnosností, aby chom ilustrovali vliv poplatků.
Střadatel do spoření za tři deká dy vloží celkem tisíc korun. Při sedmiprocentním zhodnocení roč ně za let vedle vložené částky zís ká navíc zhruba tisíc korun. Cel kem , milionu. U různých pro duktů se ale bude výrazně lišit suma, kterou reálně dostane po uhrazení všech poplatků.
Obecně platí, že v případě dlou hodobého investičního produktu je třeba se dívat především na vý ši správcovského poplatku. Ten to tiž při dlouhodobém spoření z vý nosu ukusuje nejvíce. Z vybraného vzorku DIP má tento poplatek nej nižší Raiffeisenbank, která si u akcií a burzovně obchodovaných fondů bere , procenta z aktuální hodno ty investice. Na druhém pólu našeho ilustrativního přehledu je podílový fond ČSOB Akciový, kde je správcov ský poplatek ve výši dvou procent.
Vstupní poplatky počítané z vý še vkladu jsou proti tomu méně vý znamné. Správcovský poplatek se zvedá spolu s tím, jak rostou vklady a zhodnocení. Vstupní poplatky jsou naopak při stejné výši vkladu kon stantní. Když například člověk ročně do DIP vloží tisíc korun, při jed noprocentním vstupním poplatku na něm ročně odvede jenom ko run. Když bude celých let vkládat stejnou sumu, celkem na vstupních poplatcích zaplatí korun.
Nízký význam vstupního poplat ku je v našem modelu vidět na pří kladu dlouhodobého investičního produktu od Generali. Na rozdíl od nabídek firem Fondee, Portu a Cy rrus Generali vybírá ještě jednopro centní vstupní poplatek. Její produkt je přesto oproti těmto třem konku rentům z hlediska nákladů výhod nější. Podstatná je totiž výše správ covského poplatku, který má Gene rali oproti zmíněné trojici nižší.
V případě penzijních spoření je klíčové sledování poplatků ze zis ku. Penzijní fondy ČSOB a Consequ, které využíváme v našem přehledu, si ze zisku berou ¥ procent. Penzij ko Komerční banky jenom pro
Správcovský poplatek se zvedá spolu s tím, jak rostou vklady a zhodnocení. Vstupní poplatky jsou naopak při stejné výši vkladu konstantní.
cent, oproti ČSOB a Consequ má na víc nižší správcovský poplatek.
Obecně se potvrzuje, že penzij ka jsou z pohledu poplatků většinou mnohem méně výhodná než nové důchodové spoření. V modelových případech si v případě penzijních spoření od ČSOB a Consequ ukous nou přes čtvrtinu výnosu.
V našem modelu zohledňujeme také státní příspěvek a slevu na dani. Pokud je měsíční vklad tisícikoruna, u penzijka člověk na slevu na dani nedosáhne. V případě dlouhodobého investičního produktu zase střadatel nemá vůbec nárok na státní příspě vek. Z modelového příkladu ale vy plývá, že příspěvek penzijní spoře ní zatížené vysokými poplatky opro ti zpravidla výhodnějšímu DIP moc vylepšit nedokáže.
DIP BODUJE VYŠŠÍM VÝKONEM
Pro každého střadatele je klíčovou informací výše zhodnocení. Kdo vsa dí na státní dluhopisy, může typicky počítat s ročním úrokem v nižších jednotkách procent. Příliš nevydělá, má ale velkou jistotu, že o své pení ze nepřijde.
V případě akcií naopak člověk mů že dosáhnout zhodnocení v desít kách procent. Kdo například před pěti lety vsadil na akcie amerického výrobce grafických procesorů Nvi dia, tomu jeho investice vzrostla na osmnáctinásobek. Minulé výnosy ale o těch budoucích nemusí říkat vůbec nic.
Posouzení míry rizika při inves tování je vždy na konkrétním člově ku. Experti každopádně doporučují investované peníze rozložit tak, aby střadatel nebyl závislý na jediném ti tulu, například právě akciích jedné je diné firmy.
Výrazné rozdíly můžeme v posled ních pěti letech vidět i u sedmi dlou hodobých investičních produktů a tří penzijních spoření z předešlého pří kladu. Už zmíněná investorská pouč ka říká, že minulé výnosy nejsou zá rukou těch budoucích. I dlouhodobá data ze Spojených států ukazují, že výkonnost jednotlivých fondů se v ča se výrazně mění.
Data z minulosti jsou proto spíše ilustrací toho, jak moc mohou rozdíl né výnosy ovlivnit celkovou výsled nou částku. Naše srovnání není re prezentativní. Nejde o výběr nejvý nosnějších nebo nejbezpečnějších investičních produktů dané firmy.
tisíc korun vložených postup ně měsíčně po tisícikoruně se za po sledních pět let mohlo rozmnožit na více než ¥ tisíc ¦produkt Cyrrusu§, nebo střadatel kvůli vysokým poplat kům o část vkladu mohl přijít a na konci bez státního příspěvku obdržet jenom necelých ¥¨ tisíc ¦KB peněž ní fond§.
V případě Cyrrusu jsme z jeho na bídky vybrali burzovně obchodovaný fond, který sleduje index top ¥ ame rických akcií. V posledních pěti letech tento fond dosahoval ročního výkonu přes © procent. Také u Raiffeisen bank pracujeme s investicí do ETF fondu tentokrát takového, který sle duje vývoj firem zohledňujících eko logickou obnovitelnost. Tento fond za posledních pět let dosahoval průměr ného výkonu , procenta za rok.
Vložit celou investici do jednoho fondu může být rizikovější. Cyrrus i Raiffeisenbank tak umožňují vklad rozložit do vícero fondů najednou. Tím se snižuje riziko, ale i výnos. Vi dět je to u platforem Fondee a Portu. Ty v základu nabízejí výhradně in vestice do většího množství burzov
ně obchodovaných fondů najednou. Jejich výnosnost je tak při nastavení rozvážné strategie, s níž v modelo vém případě pracujeme, nižší. V pří padě Portu jde o necelých , procen ta, u Fondee o , procenta.
U obou těchto platforem je nicmé ně možné zvolit odvážnější investič ní strategii. V takovém případě člověk stále investuje do vícero ETF, ale v je ho portfoliu mají větší podíl ty výnos nější, tedy rizikovější fondy, a výnos tak může být rázem dvojciferný.
Ve výběru máme také dva akciové fondy. Jeden od ČSOB a druhý od Consequ, který se řadí mezi penzij ní spoření. Fond ČSOB akciový hlá sí za posledních pět let roční výnos , procenta a sází na investice do akcií globálně úspěšných značek, ja ko jsou Alphabet majitel Googlu, Microsoft nebo Nestlé. Globální ak ciový fond od Consequ oproti tomu investuje do cenných papírů mé ně zvučných podniků ze světa, jeho roční výnos za pět let dosahuje přes sedm procent.
Jeho atraktivitu navíc sráží fakt, že jde o penzijko s dražšími poplat ky. U fondu ČSOB poplatky za pět let spoření spolykaly přes osm procent výnosu. U srovnatelného penzijního fondu Consequ si poplatky za stejnou dobu ukrojí více než procent vydě laných peněz.
Ve srovnání dále pracujeme s mé ně rizikovými investicemi, které mí vají přídomek vyvážené. Ve vzorku je zastupují fondy České spořitelny a Generali z kategorie DIP a penzijní fond ČSOB vyvážený.
Na rozdíl od akciových fondů, kte ré do akcií vkládají většinu investic, jde v případě fondu České spořitelny jménem Vyvážený Mix DIP do akcií jen procent z vkladů. Zbytek před stavují investice do málo rizikových státních nebo firemních dluhopisů, což pětiletou výnosnost fondu sráží na pouhá čtyři procenta.
Ještě menší výnos měl vyvážený fond od Generali, kde jde procent investic do dluhopisů nebo bankov ních vkladů. Zmíněný fond kvůli to mu za pět let dosáhl ročního výnosu jenom ¢,¢ procenta. Poplatky ale za sledované období pěti let spolykaly je nom necelá dvě procenta. Proto je ta to investice vzhledem ke své nízké ri zikovosti relativně výhodná.
Vyvážený penzijní fond od ČSOB byl naopak v poměru výkonu a ceny nevýhodný. Z trojice srovnávaných vyvážených fondů měl nejvyšší vý nos skoro , procenta ročně. Člově ku ale za pět let spoření na poplat cích spolykal přes procent vyděla ných peněz.
Posledním zástupcem v našem výběru je peněžní penzijní fond Komerční banky. Jde o nejméně ri zikovou investici, v rámci níž se peníze úročí na různých bankov ních vkladech nebo se investují do dluhopisů.
Vzhledem k velmi nízké rizikovos ti je pětiletý výnos přesahující tři pro centa ročně poměrně slušný. Poplat ky ale za období pěti let z vydělané sumy ukousnou přes devět procent. V praxi tak člověk na konci dostane méně peněz, než do spoření nominál ně vložil.
V našem výběru se to týká dvou ze tří penzijek ze vzorku výjimkou je produkt Consequ. Střadateli ale kladný výnos zachránil alespoň stát ní příspěvek.
Experti doporučují investované peníze rozložit tak, aby střadatel nebyl závislý na jediném titulu, například právě akciích jedné jediné firmy.