„Kauza nás poškodila, ale zemětřesení nechystáme“
FAMU vybírá nového děkana. Nástupcem děkanky Andrey Slovákové bude nynější proděkan David Čeněk nebo scenáristka Tereza Brdečková.
FAMU si volí nového dě kana, bude znám v druhé půli února. Filmová škola pod dosavadním vedením Andrey Slovákové posílila prestiž budováním mezinárodních spoluprací i kultivací vnitřního pro středí, zároveň ale před dvěma lety poutala pozornost i nepřehlednými kauzami s uniklými e maily svých pedagogů. Jaká je atmosféra na škole před klíčovou volbou nového vedení?
„Neznamená to, že když je v ná zvu školy umění, že tady z toho neo marxáci udělaj kecárnu uměnověd nejch nezaměstnanejch,“hřímá po stava Jabra inspirovaná kamera manem Jaroslavem Brabcem ve Fil mařské trilogii spisovatele S. d. Ch. Ta vyšla loni v nakladatelství Rubato a s nadhledem se formou divadelní ho libreta vrátila k událostem, které předloni hýbaly prestižní filmovou školou a později se dočkala i diva delního zpracování, které je uváděno v pražském A studiu Rubín. Vystu pují tu převážně postavy inspirova né tehdejšími skutečnými pedago gy FAMU, jako jsou Olga Summer mannová Olga Sommerová, Václav Hlodavec Václav Moravec, Ivo Kafé Ivo Mathé či hermafroditní posta va Jarchebejk, kloubící v sobě fiktiv ní identity Petra Jarchovského a Jana Hřebejka.
„Za chvíli nebudou umět vzít do ruky kameru, natož natočit celove čerák,“přitakává Jabrovi v knize zmí něný Jarchebejk. „A už vůbec ne celo večerák, na kterej přijdou lidi,“kon truje Jabra , zatímco jeho kolega Hlodavec navrhuje řešení. „Souhrn ně řečeno. Slušně, věcně a důsledně umoříme Vachkovy siroty k smrti.“
Jedny pronikavě napsaná kniha nazývá „strážci sametovýho odkazu a filmovýho řemesla“, případně „hr dými představiteli pseudodisentu“, druzí jsou oněmi „Vachkovými si rotami“. Nadsázka literárního zpra cování kauzy přitom není v nazírá ní situace na FAMU moc daleko od pravdy. Je to střet dvou světů, tedy oněch Vachkových sirot čímž je my šleno například progresivnější vede ní katedry dokumentu a děkanky Slovákové na straně jedné a oněch obhájců praktického řemesla a fil mů, na které „přijdou lidi“.
Jak se situace na FAMU od té do by posunula, může napovědět jedna nadcházející událost volba nového děkana, která je plánována na dru hou půlku února.
KANDIDÁTI NA DĚKANA
Do klání o pozici děkana FAMU vstupují dva kandidáti, oba jsou se školou pevně spojení a respektovaní v umělecké i akademické obci. Z je jich koncepcí je patrné, že oba pro středí školy dobře znají, dlouho se v něm pohybují a vnímají realisticky jeho pozitiva i negativa. Školu by je den z nich měl vést další čtyři roky až do roku ££¤.
První kandidátkou je spisova telka a scenáristka Tereza Brdeč ková. Sama školu vystudovala, ka tedrou střihu prošla na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Dlouhá léta se živila psaním o fil mu, má za sebou pozici programo vé ředitelky na MFF Karlovy Vary i Febiofestu,, porotcování FIPRESCI či členství ve Fondu kinematogra fie. Na škole působí v rámci katedry scenáristiky jako vedoucí dílen. Dal ší kandidát David Čeněk na FAMU působí jako proděkan pro zahranič ní vztahy. Vystudoval filmová studia na Filozofické fakultě UK, za sebou má početné odborné stáže, konfe rence či práci pro festivaly a Národní filmový archiv. Působil také jako ex pert Fondu kinematografie. Na škole působí od roku £§, kdy tu začínal jako přednášející světových filmo vých dějin.
NOVÝ DĚKAN FAMU
Akademický senát FAMU vyhlásil výběrové řízení na pozici děkana na začátku prosince, koncepce kandidá tů zveřejnil §¨. ledna. Terezu Brdeč kovou navrhl na děkanku vedoucí Katedry scenáristiky a dramaturgie Marek Vajchr, Davida Čeňka profe sor školy Jan Bernard, Alice Růžič ková a skupina současných studen tů FAMU. Volba proběhne ££. února. Zvolení nového děkana či děkanky bude §©. února předcházet plénum akademické obce, na kterém kandi dáti představí své koncepce a zodpo ví případné dotazy.
„Přijde mi skvělé, že oba kandidáti mají evropský rozhled, mluví výbor ně několika jazyky a znají prostře dí zahraničních a mezinárodních filmových institucí,“říká zástupce studentů Mikoláš Arsenjev, student prvního ročníku magisterského stu dia na katedře dokumentu a také ta jemník Akademického senátu.
Ten by ve funkci děkana upřed nostnil Čeňka, už kvůli tomu, jak úspěšně rozjel školní mentoringový program, v jehož rámci se studenti setkávají s předními světovými fil movými tvůrci. „David Čeněk je dí ky své práci mnoha studenty oblí ben, protože dokázal zprostředko vat dříve těžko dostupné,“vysvětluje Arsenjev.
Za překážku nepovažuje ani to, že Čeněk není filmař s osobitou autor skou vizí, který by mohl zaštiťovat fakultu jako tvůrce. Za přednost po važuje jeho hluboký vhled do dějin a teorie kinematografie a dostatek zkušeností s chodem FAMU i vyso koškolského prostředí obecně.
„Práce na chodu fakulty není nic uměleckého, je to v podstatě krizový management,“myslí si Arsenjev.
Slováková i její potenciální ná stupci se shodují, že ve vedení ško ly nečekají žádné zemětřesení. Vzá jemně o sobě mluví s úctou, ke kon cepcím kandidátů se Slováková před plénem akademické obce nechce vy jadřovat. Sami kandidáti protikon cepce také nechtějí komentovat. „Už z podstaty věci by to bylo vnímáno jako hodnocení. Zda jsou naše kon cepce inspirativní, nebo ne, rozhod ne Akademický senát FAMU,“říká Čeněk. „Třaskavé odpovědi ode mě čekat nemůžete. Nejsem konfron tační typ, s děkankou i se všemi ko legy vycházím dobře, emoce do práce nepatří, patří do tvorby,“říká Brdeč ková s tím, že ona ani Čeněk neve dou útočnou kampaň. Všichni tři ta ké zdůrazňují, že na škole jsou pře devším kvůli studentům. „Ti nemají být vtahováni do afér mezi vyučující mi, proto na škole nejsou. A už tak to nemají lehké,“podotýká Brdečková.
Brdečková mluví o tom, že v pří padě zvolení žádné personální země třesení neplánuje. „Revoluci v plánu zahrnutou nemám, a už vůbec ne re voluci personální. Naopak, přeji si pokračovat s lidmi, kteří nyní ve ško le jsou, pokud si to budou přát,“píše ve své koncepci dostupné na strán kách školy. I Čeněk plánuje „pokra čovat ve sdílené diskuzi“. „Jsem pře svědčen, že v minulosti docházelo ke zbytečným nedorozuměním, která byla způsobena v podstatě jen tím, že se část vnitřních záležitostí fa kulty řešila na nevhodných platfor mách,“dodává ve své koncepci prav
děpodobně s odkazem na nedávný únik pedagogické konverzace.
KAUZA
Dva roky starou kauzu odstartoval únik e mailů části pedagogického sboru z první půli roku vyja dřujících nespokojenost s progre sivnějším vedením a postupy dě kanky Slovákové, například ve věci výběrových řízení na obsazení šé fů jednotlivých kateder. Oponen ti děkance vyčítali mimo jiné zří zení institutu ombudsmanky či se v e mailech domlouvali na obstruo vání jednání Akademického sená tu. Pisatelé e mailů také kalkulovali se jmény studentů ze senátu, které by mohli přetáhnout na svou stra nu, tedy proti děkance. Kvůli zveřej nění korespondence podalo několik pedagogů trestní oznámení, někteří na protest proti šíření soukromých zpráv na škole skončili.
Nespokojenost části pedagogic kého sboru se vyvíjela od nástupu Slovákové do funkce v roce . Vedoucí katedry scenáristiky Pe tr Jarchovský už v únoru se psal otevřený dopis rektorce AMU, v němž působení Slovákové na ško le nazval „nepřátelským převzetím školy“. „Když jsem před dvěma lety nastoupila do školy, přišla jsem do mimořádně vztahově zdecimované ho prostředí, ve kterém probíhaly hluboké spory po odvolání předcho zího děkana Zdeňka Holého, jed noho z autorů a adresátů uniklých e mailů, pozn. red., kterého pan rek tor ponechal ve funkci do konce ob dobí,“řekla před dvěma lety děkanka v rozhovoru s Deníkem N.
Dnes Slováková přiznává, že kau za školu poškozovala. „Jakákoliv vnitřní kauza školy, která se útržko vitě či bulvarizovaně představuje ve řejnosti, která nemá možnost znát mnoho interních souvislostí a detai lů, je pro školu újmou. Je otřesné, že se odehrál trestný čin. Pevně věřím, že se podobná situace už nebude opakovat, nikomu nepřeju takovou situací procházet,“říká.
Fakultní společenství se podle ní ale s kauzou vyrovnalo dobře. „Ze jména studentstvo pojmenovalo dů ležitá problematická témata a těm jsme se pak důsledně věnovali,“vzpomíná Slováková s tím, že vzni kl také etický kodex školy. „Ve druhé polovině mého mandátu byla již at mosféra na škole, která byla vnitřně rozhádaná, až rozvrácená, když jsem nastupovala, mnohem konstruk tivnější, plná inspirativních diskuzí a klidnější.“
I k Filmařské trilogii z úvodu tex tu se Slováková vyjadřuje pozitiv ně. „Je to tvůrčí vyjádření vynikající ho dramatika a součást jeho širšího zájmu o institucionalizované mo censké projevy,“shrnuje. Trilogii če tl i Čeněk, podle něj chytře vystihuje podstatu věci a ohýbání demokratic kých principů. „Mohlo by to být ta kové memento pro další vysoké ško ly,“dodává. Nemá však pocit, že by kauza kolem uniklých e mailů zau jala širší veřejnost. „Všimly si jí ně které instituce, bezpochyby neunik la zájmu filmařské obce, ale jinak se spíš jednalo o podružnou aféru, pro tože pro většinu veřejnosti muselo být meritum sporu naprosto nepo chopitelné.“
Ke kauze se nechce příliš vracet ani student Mikoláš Arsenjev. „Za bředávání do téhle zákopové války akorát otravuje vzduch. Na e mailo vou kauzu nemám ani po uplynulé době jasný názor,“říká s tím, že to, co v uniklých e mailech bylo, jej zkla malo. „Očekával bych, že pedagog dokáže otevřeně a nenásilně komu nikovat a jednat sám za sebe, niko liv konspirovat ve skupině jako něja cí svobodní zednáři,“ohlíží se. „Způ sob, jakým to celé uniklo, byl dost nešťastný a rozhodně bych si nepřál, aby se to někdy stalo znovu.“Jestli to poškodilo vnímání školy navenek, mu přijde úplně jedno. „Všude jsou problémy a dobré jméno dělá snaha je řešit, nikoliv dělat, že nejsou.“
ODKAZ ANDREY SLOVÁKOVÉ
Odkazem děkanky Andrey Slováko vé ale spíš než zmíněná kauza zůsta nou vybudované mezinárodní spo lupráce školy. I kandidáti na nového děkana oceňují, jak se školu podařilo otevřít. A to i do světa tvorba stu dentů FAMU posledních let byla vi ditelná ve více než šedesáti zemích světa a reprezentovala Českou re publiku na těch nejprestižnějších fil mových přehlídkách. Andrea Slová ková sama minulý týden odpovídala
„Všude jsou problémy a dobré jméno dělá snaha je řešit, nikoliv dělat, že nejsou.“
na otázky pro tento článek z festiva lu v Rotterdamu, kam doprovázela také studentské filmy z FAMU. Čes ký film se tu vůbec poprvé objevil v hlavní soutěži krátkých filmů, šlo o snímek ¢MWh režisérky Marie Magdaleny Kochové.
Filmům FAMU se v posledních letech mezinárodně velmi daří, do konce více než filmům zkušených tvůrců. „Vládne tu trochu podivný český fetiš se za každou cenu ‚do stat do světa‘, na druhou stranu když se člověk koukne, jak skvělé filmy i z malých evropských zemí běha jí po festivalech, nedokáže pochopit, proč to u českých pořád tak drhne,“uvažuje zástupce studentů Arsenjev.
Ten děkančinu koncepci zahrnu jící i zmíněné mezinárodní spolu práce před čtyřmi lety považoval za zbožné přání. „Přijde mi naprosto úžasné, že se jí to reálně podařilo,“ří ká nadšeně. „Pro mě osobně návště va festivalu v Cannes a týden s reži sérem Sergejem Loznicou byly roz hodně highlighty mého studia na fakultě.“
Mentoringový program podle něj umožňuje studentům i alternativ ní pohledy na filmovou tvorbu, jiné než ty, které jim nabízejí pedagogové školy. „Kromě toho zahraniční tvůr ci dokážou předat z první ruky zku šenosti a dojmy z mezinárodního prostředí, ve kterém mnoho našich tvůrců nefiguruje,“dodává Arsenjev.
Slováková při nástupu do funkce podle svých slov vnímala jistou uza vřenost české kinematografie a ob tížnou dostupnost povědomí o dění ve světové audiovizi. Proto už ve své děkanské koncepci před čtyřmi lety zmiňovala právě mentoringový pro gram. Během jejího výkonu funkce proběhlo pětadvacet podobných spo luprací, mezi nimi i celosemestrální výuka Bély Tarra, působení scenárist ky Céline Sciammy či natáčení s ka meramankou Agnés Godard.
Aktuálně škola jedná o budoucí spolupráci například s oscarovým zvukařem Markem Ulanem, s kame ramanem Larse von Triera Manue lem Albertem Clarem či se slovut nými režiséry Claire Denis, Gusem Van Santem a Jérémym Clapinem. „Ulano, Clapin, Manuel a Van Sant souhlasili, že mají zájem spolupra covat. Konkrétnější zatím být nemo hu,“potvrzuje mluvčí školy Klaudie Osičková.
Vedoucím programu Mentoring byl právě David Čeněk, který jej i ve své děkanské koncepci považuje za prioritní. „Jde o integrální součást fungování fakulty a měla by být ob razně řečeno součástí její DNA,“do dává vzletně. FAMU v rámci progra mu rozvíjí spolupráci s obdobný mi školami v zahraničí. Vychází tak vstříc trendům ve filmové branži, kde například mezinárodní kopro dukce jsou dnes téměř nutností při vzniku mnohých ambicióznějších filmových projektů.
I Brdečková ve své koncepci mlu ví o tom, že podobné spolupráce by měly být vlajkovou lodí školy, ta ké proto, že tím umožní svým ab solventům uplatnit se v oboru i mi mo poměrně malý český trh. „Po znat a pochopit evropské možnosti a možnost navázat pracovní kontak ty, v tom vidím budoucnost,“píše Br dečková. Čeněk by posílil též spolu
práci s domácím filmovým prostře dím formou stáží či workshopů.
NEMUSÍŠ TO VYDRŽET
Před novým děkanem stojí i mimo studijní výzvy. I FAMU se stala sou částí studentské vlny, která v posled ních letech upozorňovala na leckdy problematické aspekty spoluprá ce studentů s pedagogy, v důsledku těchto kauz také na vysokých ško lách začaly vznikat pozice ombuds manů. „Vyžádala jsem si předloni zá pis akce Nemusíš to vydržet a tuto četbu každému doporučuji,“píše ve své koncepci Brdečková. „Ne každá stížnost se mi zdá opodstatněná. Ale je tam mnoho situací, které jsou ostudné, a nevím, zda z nich někdo vyvodil důsledky,“dodává s tím, že na škole dochází k situacím, v nichž se studenti cítí právem poníženi.
Brdečková ve své koncepci zmi ňuje také to, že v roce doběh ne smlouva školy s nájemcem ka várny Slavia, zároveň je třeba v nej bližších letech naplánovat opravu vzduchotechniky, která prochází i do samotné FAMU. Nájem ze Sla vie přináší škole každý měsíc půl mi lionu korun.
Děkanka Slováková je podle svých slov ráda, že se o pozici uchází více osobností. Zmiňuje období, kdy sa ma přišla na FAMU a byla překvape ná, že většina výběrových řízení na akademické pracovníky či vedoucí kateder měla pouze jednoho uchaze če, kterého komise prostě potvrdila.
„Během mého období se toto pro měnilo a na pozice se v převážné vět šině hlásilo více lidí. Byl zájem o ve dení kateder, ve výběru se potkáva ly zajímavé rozvojové koncepce, což bylo v každém případě přínosem pro to dané pracoviště,“říká a považuje to za projev svobodného prostředí.
V uplynulých čtyřech letech se Slováková se svým týmem věnova la také rozvoji studijních programů. „Je to nikdy nekončící práce,“dodává s tím, že zároveň vznikly nové stu dijní programy herní design, fil mová a audiovizuální výchova a re staurování fotografie.
Proměnila se také vnitřní kultura školy. „Za mého působení už se ne stalo, že by na kolegiu děkanky za znělo, ‚to je nějaká vzpoura buzen‘ ja kožto narážka na sexuální orientaci studujících, kteří vyjádřili svůj ná zor,“uvádí příklad děkanka.
Slováková se po svém odchodu chce věnovat tvůrčí a odborné práci, vrátit se k natáčení a psaní. „Ta prá ce si vyžaduje velkou míru naslou chání a empatie, ale také rozhodnos ti a odolnosti, tedy bojovnosti i di plomacie, a vyžaduje velké množství sil,“ohlíží se za uplynulými čtyřmi roky Slováková. „Uplynulá léta mě vyčerpala a podepsala se i na mém zdraví,“řekla na prosincovém zase dání Akademického senátu. „Aspoň na nějakou dobu se tak teď vrátím k tvorbě a kurátorské práci.“
DĚKAN, KTERÝ SLYŠÍ A POSLOUCHÁ
Za funkčním obdobím Andrey Slo vákové se podle Mikoláše Arsenjeva i studenti ohlížejí pozitivně. „Udělala pro fakultu obrovské množství prá ce, až nad tím kroutím hlavou,“do dává student s tím, že podstatná část této práce je navíc téměř neviditelná.
Slováková podle něj systematizo vala vnitřní procesy, které dříve bě žely spíš zvykově a samospádem, za jistila škole financování do budou cích let i zmíněný mentoringový program. Snažila se zavést ekologic ká opatření a manuály pro chod bu dovy i studentská natáčení.
„Naslouchala kauzám sexuálního obtěžování a zneužívání moci, pra covala na etickém kodexu a vytvoři la pozici ombudsmanky ještě před vypuknutím kauzy Ne!musíš to vy držet na DAMU. Pečovala o studen ty zahraničního programu, aby byli lépe začlenění mezi české poslucha če FAMU. Také si cením, že děkanka dokáže obhájit vlastní vůli i suvere nitu vůči vedení AMU.“
Arsenjev nastoupil na školu před čtyřmi a půl lety, zažil tedy ještě pů sobení předchozího děkana Zdeň ka Holého. S nástupem Slovákové se podle něj výrazně proměnila atmo sféra ve škole. „Začaly chodit maily, v nichž děkanka oslovovala studen ty a vyzývala je ke zpětné vazbě, pře hledně je informovala o tom, co se děje. Měl jsem pocit, že je tu někdo, kdo se upřímně snaží, chce studen tům naslouchat a dokáže pro ně tvo řit konstruktivní řešení,“vysvětluje s tím, že získal dojem bezpečného prostředí, kde bude vůle věci řešit.
„Studenti chtějí hlavně děka na, který slyší a poslouchá,“dodává s tím, že právě to považuje za základ ní nutnou vlastnost nového děkana, ať už se jím stane Čeněk, či Brdečko vá. Nového děkana či děkanku bude škola znát . února.
„Měl jsem pocit, že je tu někdo, kdo se upřímně snaží, chce studentům naslouchat a dokáže pro ně tvořit konstruktivní řešení.“