Velký bratr Drábek chce znát vaše odměny a přesčasy

Nevídaně podrobné informace o výdělcích zaměstnanců a jejich odpracované době by již příští rok mohli posílat úřadům všichni zaměstnavatelé. Soukromí lidí by měl stát jako na dlani.

PRAHA (jvl) Jedním kliknutím by se úředník mohl dozvědět, kolik jste minulý měsíc brali na odměnách či kolik jste si vybrali dovolené. Celkem sedm desítek citlivých údajů by každý měsíc posílaly firmy o každém zaměstnanci.

Taková je představa ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) o novém Jednotném měsíčním formuláři o zaměstnancích. Pokud zákon připravovaný (dnes vazebně stíhaným) náměstkem Šiškou projde, mohl by začít platit už od července příštího roku.

Ministerstvo návrh zdůvodňuje zjednodušením administrativy. Skončit mají papírové formuláře, na kterých si žadatelé o dávky nechávají potvrdit výši příjmů. Podmínkou je, že si zaměstnavatelé upraví (tedy zaplatí) své informační systémy tak, aby za ně elektronické formuláře vyplňoval počítač.

Se zavedením detailní databáze údajů o výdělku a pracovní době zaměstnanců nesouhlasí poslankyně ODS Lenka Kohoutová.

„Jakýkoliv Velký bratr a jeho zavádění je absolutně nepřijatelné,“říká.

PRAHA Lepší výpočet důchodů, dávek a spolehlivější statistiky – tak ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje, proč chce začít sbírat citlivé údaje o tom, kolik lidé berou a za co, kolik času odmarodili, strávili na dovolené či kde si přivydělali.

Kdo dnes žádá o dávky, musí donést papírový formulář k potvrzení svému zaměstnavateli a pak s ním jít k úředníkovi. Týká se to dávek, které se odvíjejí od výše příjmu – ať už nemocenské, podpory v nezaměstnanosti, přídavku na dítě, pomoci v hmotné nouzi, dávek pro zdravotně postižené či v některých případech příspěvku na péči.

Toto obíhání mezi úřady a firmou by podle návrhu na rozšíření Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí mělo odpadnout. Firmy by je za každého zaměstnance posílaly na Českou správu sociálního zabezpečení a ta by měla informace pro rozhodnutí o dávce on-line.

Podobný návrh bez úspěchu předložila letos v červenci poslankyně Helena Langšádlová ( TOP 09). „Systém měl spočívat ve zjednodušení předávání informací mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a úřady. Potřebná data by každý měsíc firmy předávaly jednomu úřadu a zaměstnanci by nemuseli běhat s potvrzeními,“říká poslankyně, která změnu načetla coby pozměňovací návrh k daňovému balíčku.

Databáze by sloužila také namísto zápočtových a evidenčních listů. Navíc by se stát dozvěděl i o příjmech, které dnes lidé nehlásí, tedy ze zaměstnání malého rozsahu (pod 2,5 tisíce Kč měsíčně) či dohod o provedení práce. Pro drobné příjmy dnes neexistuje jednotná evidence a neplatí se z nich pojistné. Stát si od toho slibuje, že by se přišlo na některé podvody, kdy někdo kvůli dávce nepřizná část příjmů.

Změny mají podle ministerstva přinést úspory. Podle výpočtu ušetří podniky díky elektronizaci 1,5 miliardy ročně. Jejich mzdové účetní nebudou muset znát zákony o dávkách a vyplňovat tiskopisy. Podmínkou je, že tomu přizpůsobí své informační systémy a sedmdesátka údajů se bude do formulářů za každého člověka vyplňovat stiskem jednoho tlačítka. Žadatelé o dávky by podle propočtu měli ušetřit 360 milionů.

Českou správu sociálního zabezpečení by dle odhadu nový informační systém přišel jednorázově na 129 milionů a za tři roky by se jí na dosažených úsporách vrátil.

„Je to špionáž, co je komu do toho, jakou kdo bral odměnu. Dosud jsme orgánům sociálního zabezpečení posílali jen výši částky, ze které se platí sociální pojištění a počet odpracovaných dní,“myslí si mzdová účetní Alena Pašníková.

Se zavedením detailní databáze údajů o výdělku a pracovní době zaměstnanců nesouhlasí poslankyně ODS Lenka Kohoutová. „Jakýkoliv velký bratr a jeho zavádění je absolutně nepřijatelné,“říká.

O tom, co vše firmy budou muset o pracovnících sdělovat státu, bude ještě jednat ministerstvo práce s ministerstvem financí. Úřad Miroslava Kalouska připravuje spuštění projektu Jednoho inkasního místa (JIM), které počítá se společným výběrem daní a pojistného na finančních úřadech. Tuto změnu by měl doprovodit také nový formulář.

Vedou se proto úvahy, že by se data pro berňák i sociálku sbíhala na jediném formuláři v JIM a teprve odtud by putovala na ČSSZ. Finanční úřady by zároveň kontrolovaly jejich správnost. Podle zprávy ze zářijového Řídícího výboru k JIM proti tomu ministerstvo práce nic nemá.

„Pro resort je důležité, že data obdrží, není důležité, jakou cestou,“uvedl dnes už bývalý náměstek ministra práce Vladimír Šiška, který projekt „velkého bratra“na MPSV vedl.