Při focení uvolněný, při rozhovoru kantor
Přišel v doprovodu mluvčí, s taškou přes rameno, klidný, uvolněný, připravený na dvouhodinové „grilování“v redakci MF DNES.
Začátek se odehrál ve fotoateliéru. „S dovolením si tady sundám tu brašnu, co vypadá, že v ní nosím cihly na stavbu,“vtipkoval, než se posadil před objektiv kolegy Davida Neffa. Pár pohledů zpříma před sebe, žádná nervozita, žádné: „Už máte záběrů dost!“Dokud David nezavelí, že je hotovo, Fischer vzorně sedí a hledí. Výsledek vidíte na protější straně.
V uvolněné náladě pak volně navázal i samotný rozhovor: odpich od současné frustrace voličů a co jim on jako kandidát nabízí. Mluví rozvážně, sem tam mu ujede cizí výraz, u kterého se hned zastaví a opraví („unidoktrinální, pardon: názorově jednobarevný“). Občas máte chuť hned reagovat na to, co říká, ale vůbec není snadné mu skočit do řeči – dokud „pan učitel“nedokončí odpověď. Svého přednáš- kové stylu si je vědom. Dokonce mu připisuje i typické šermování prsty před obličejem. Přednáškové vášni kdysi obětoval i část svědomí – tak vysvětluje členství v KSČ.
To byl taky jediný moment, kdy nebyl během rozhovoru ve své kůži. „Už jsem o tom řekl snad všechno. Můžu to klidně zopakovat, jestli chcete.“Chtěli jsme, bez toho by profil nebyl úplný. Když jsme pak připomněli Topolánkův příměr k NSDAP, Fischer se zvlhlýma očima promlu- vil o předcích, kteří zahynuli v Osvětimi.
Výsledný dojem: kandidát Fischer zvládá svou prezentaci na profesionální úrovni. Není důvod mu nevěřit, když říká, že o ničem jiném teď nepřemýšlí. „Vždycky má mít člověk plán B, ale já ho nemám, jsem pohlcen plánem A. Buď budu pracovat na Hradě, nebo jinde. Vždycky to bude práce.“
Pak vzal tašku přes rameno a odešel. Příště přijde Miloš Zeman.