Inteligence jako poměr mozku vůči tělu? To by vyhrál rejsek

LONDÝN (ČTK, zah) Pro mnoho vědců je jedním z měřítek inteligence poměr mezi velikostí mozku a váhou těla. Ale to by znamenalo, že drobný savec rejsek by měl být schopný značných intelektuálních výkonů, jimiž ve skutečnosti příliš proslulý není.

Lidský mozek váží 1,3 až 1,5 kilogramu, což je rozhodně méně než například 8,5 kilogramu u kosatky nebo pět kilogramů u slona. U člověka však mozek představuje zhruba dvě procenta tělesné hmoty, což ho posouvá do vedení v rámci živočišné říše.

Jenže rejsek má relativní váhu mozku v poměru k váze těla čtyři procenta, tak proč není chytřejší? Odpověď zní, že vztah mezi velikostí mozku a inteligencí je mnohem složitější, než se dříve myslelo. Uvádí to nová studie vědců pracujících s antropologem Jeroenem Smaersem z londýnské univerzity UCL.

Studie byla minulý týden zveřejněna v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci analyzovali údaje o velikosti mozku a těla stovek žijících i vyhynulých netopýrů, masožravců a primátů a dokázali rozpoznat trendy, které se vyvíjely během milionů let.

Jak se vyvíjeli, zmenšoval se například mozek netopýrů mnohem pomaleji než jejich těla, což vyústilo ve větší relativní váhu mozku. V tomto případě mohla být příčinou potřeba adaptace, uvedli vědci. S menším tělem se lépe manévruje, ale zároveň si netopýři uchovali dostatečnou rozpoznávací výkonnost, aby se dokázali pohybovat a lovit ve tmavém prostředí.

Podle Jeroena Smaerse se změny ve velikosti těla často odehrávají nezávisle na změnách velikosti mozku a naopak. To znamená, uzavřel Smaers, že relativní váha mozku v poměru k hmotnosti těla poskytuje jen omezenou informaci o inteligenci jedince. A proto by nikdo neměl od rejska čekat v dohledné době nějaké podstatnější intelektuální výkony.