Černé duše v účetnictví strany Miloše Zemana
Miloš Zeman slibuje, že financování prezidentské kampaně bude průhledné. „Jako to měla SPOZ v roce 2010,“odkazuje se na „bezproblémové“účetní uzávěrky strany při volbách do Sněmovny. MF DNES proto zkontrolovala sponzory SPOZ z té doby.
Jaroslav Modřický je obyčejný důchodce. Je mu 66 let a bydlí ve vesnickém domku v obci Dolní Loučky na Brněnsku. Když mi jde otevřít dveře, vychází ven v teplácích a vytahaném svetru. Nejdříve se ho zeptám, zda je příznivcem Miloše Zemana a zda ho bude volit za prezidenta.
„Tož, Zeman se mi líbí, ale jestli ho budu volit, to ještě nevím. A říkat to takhle do novin nebudu.“
Kývnu na znamení, že ho chápu, a pak mu položím dotaz, kvůli kterému jsem vlastně přijel: „Je pravda, že jste věnoval Zemanově straně SPOZ v roce 2010 15 tisíc korun?“V tu chvíli Modřický couvne o krok dozadu, jako by měl před sebou blázna. „Víte, já nevím, jestli jste vůbec novinář. Nám sem chodí různí ti prodejci a nabízí nám hrnce a takové ty blbosti,“vyhrkne. Asi mu připadám jako „z Marsu“, když se ho ptám na sponzorování politické strany. „Nebojte, já žádný podomní prodejce nejsem. Jsem z deníku Mladá fronta DNES a jen si ověřuji údaje z finanční zprávy Zemanovy strany. Pod vaším jménem a datem narození je tam uvedeno, že jste sponzor strany,“vysvětluji mu.
„Tak o tom nic nevím. To musí bejt nějakej omyl,“řekne Modřic- ký. „Vycházím z úřední zprávy té strany,“trvám na svém a dodávám: „Takže ještě jednou: 15 tisíc korun jste Zemanově straně opravdu nevěnoval?“
„Ne. Na to bych neměl. Jsem rád, že vyjdu z důchodu,“řekne.
Mohou si to dovolit?
Takových lidí, kteří Zemanovi věnovali desetitisícové částky a jsou přitom v důchodu nebo pracují jako dělníci, je více. A právě tahle drobnost mě na oficiálním seznamu dárců „Strany práv občanů Zemanovci“zarazila nejvíce.
Na pětistránkovém seznamu sponzorů-fyzických osob je celkem 241 jmen. Jsou mezi nimi bohatí podnikatelé či členové strany. Třeba letitý přítel Zemana, lobbista Miroslav Šlouf, věnoval straně jeden milion korun. Nebo rodina místopředsedy SPOZ Josefa Baxy obdarovala stranu částkou 550 tisíc korun. Jenže ti si to mohou dovolit. Díky podnikání a větším příjmům na to prostě mají. Navíc jsou s politickou stranou přímo svázáni a uplatňují v ní vliv a své zájmy. Ale mezi hrstkou těchto „vyvolených“jsou na seznamu sponzorů desítky úplně jiných lidí, kteří straně věnovali menší sumy: 15, 20, 30, 35, 49 nebo 50 tisíc korun. Nebylo by na tom nic divného, kdyby jich nebylo tolik a kdyby mezi nimi nebyli důchodci, ženy v domácnosti, dělníci nebo nezaměstnaní. A tak si kladu otázku: Jak si tito lidé mohou dovolit vytáhnout z peněženky 30 nebo 50 tisíc korun a dát je Zemanově straně? Jen tak? Z lásky k Zemanovi?
Objet všech 241 sponzorů po celé zemi by bylo časově náročné. Proto volím jiný způsob. Vyberu si ze seznamu namátkou třicet lidí. Prozkoumám, jestli je o nich něco na internetu, v médiích nebo ve veřejných rejstřících či soudních rozhodnutích. Z této třicítky náhodně vybraných lidí si vytřídím „podezřelé“. Mezi ně patří právě důchodci nebo ti, co hledají práci nebo jsou v jiné tíživé životní situaci. Na internetu lze o lidech najít leccos. Jde o náhodu, ale hodiny rešerší se vyplatí. Tak třeba Alena Sýkorová. Na seznamu sponzorů je uvedena jako dárce částky 50 tisíc korun. Tato pětatřicetiletá žena působila ve straně SPOZ. Dokonce za ně v roce 2010 kandidovala do Sněmovny. Na první pohled si řeknete: Je to straník a chce do parlamentu, tak těch 50 tisíc prostě straně věnovala. Jenže v archivu článků je zpráva z roku 2008, že je samoživitelkou a že se svým exmanželem vede poměrně ostrý rozvodový spor včetně výše alimentů.
„Nemám na to“
Kromě toho lze o Sýkorové najít na internetu údaje, které poskytla do soutěže Pretty Woman o nejšarmantnější ženu Česka. Alena Sýkorová vyhrála v roce 2010 regionální kolo v Brně – kategorii Pretty Woman Internet. A sama o sobě v soutěži napsala: „Manželství se mi nějak nepovedlo. Po dvou letech jsem se rozvedla a vrátila se s dcerou do Brna. A protože jsem na tom nebyla finančně dobře, musela jsem jít pracovat.“
Tak tahle žena že by věnovala straně 50 tisíc korun? Sýkorová teď pracuje na jedné vysoké škole. Když jsem se jí zeptal, zda sponzorovala SPOZ částkou 50 tisíc korun, zalapala po dechu.
„Cože? To bude nějaká mýlka. Kde já bych vzala 50 tisíc? Jsem ráda, že jsem ráda,“řekla.
Ptám se, jak si to vysvětluje, že se dostala na seznam sponzorů, když Zemanově straně nedala ani korunu. „Jsem v šoku. Fakt nevím. Nedokážu si to vysvětlit. Nic jsem nedala. Nic nepodepisovala.“
Sýkorová říká, že ve straně byla jen chvíli. Jezdila na mítinky a občas moderovala setkání s voliči. „Pomáhala jsem s propagací. Ale to už dávno skončilo. Ze strany jsem odešla ještě v roce 2010. A vlastně se k tomu ani nechci moc vracet. Se Zemanem sympatizuji. Byl mi blízký svými názory. Ale už se nechci spojovat se seskupením kolem něho,“říká půvabná žena. A souhlasí s tím, že někdo zřejmě jen využil její jméno a připsal na ni sponzorskou částku. Kdo? To neví.
Šéfem jihomoravské organizace SPOZ byl v té době Petr Rožňák. Za komunistů byl vojákem z povolání, pak učil na vojenské akademii a později podnikal. Dušuje se, že černý sponzoring se ve straně neprovozoval. Jenže. Na sponzorském seznamu je i on uveden jako dárce sumy 50 tisíc korun. „Dal jsem je,“říká sebejistě.