Evropští politici se hádali kvůli rozpočtu Unie
V Bruselu začal bouřlivý dvoudenní summit, na kterém se zástupci sedmadvacítky pokoušejí najít shodu na budoucích příjmech a výdajích
Británie chce unijní rozpočet drasticky osekat. Francie je pro úspory, ale nikoli na úkor společné zemědělské politiky. Poláci by zase rádi dostávali stejný objem peněz ze strukturálních fondů. A Češi? Ti jsou pro úspornější rozpočet, nicméně také nechtějí méně peněz z kohezních fondů (fondy na podporu slabších zemí EU).
Takový je výčet jen několika postojů, se kterými hlavy států a vlád přijely na mimořádný summit EU do Bruselu. Má být pouze dvoudenní, už předem ale diplomaté nevylučovali, že se může protáhnout do soboty. Najít shodu na rozpočtu Unie pro roky 2014 až 2020 je totiž velmi složitý úkol. Finský ministr pro evropské záležitosti Alexander Stubb na sociální síti Twitter poznamenával, že „letí do Bruselu a má s sebou jen čtyři vyžehlené košile. Je to příliš optimistické“?
Samotné jednání začalo v osm hodin večer, lídři se ale do Belgie začali sjíždět již mnohem dříve. Napří- klad britský premiér David Cameron, který obvykle jezdí mezi posledními, dorazil hned ráno.
Cameron chce rázně škrtat
„Jde o velmi důležitá jednání. V době, kdy přijímáme obtížná rozhodnutí, pokud jde o úspory doma, není absolutně správné mluvit o výdajích navíc v rámci EU,“prohlásil Cameron. Británie již několik měsíců hrozí, že bude rozpočet vetovat, jestliže nedojde k zásadním škrtům.
Podle návrhu Evropské komise by měl rozpočet na roky 2014 až 2020 dosahovat 1 025 miliard eur, což je o 4,8 procenta více než v nynějším sedmiletém období. Minulý týden však Van Rompuy představil nový návrh, podle kterého by příští finanční rámec dosaho- val o skoro 80 miliard méně. „Van Rompuyovy návrhy jsou krokem správným směrem. Myslíme si ale, že jsou ještě další oblasti, kde se dá ušetřit,“naznačil Cameronův mluvčí, že ještě nemusí být vše ztraceno a je možné, že
se něja- ký kompromis podaří najít. Londýn se nicméně již dříve nechal slyšet, že by si představoval finanční rámec nižší minimálně o 200 miliard eur. I v tom by ale unijní prezident mohl vyjít Britům částečně vstříc. Ještě před zahájením summitu se totiž začaly šířit zprávy, že má připraven nový návrh, který je ještě nižší. Kde ale chce unijní prezident dál škrtat? Prý na některých projektech podporujících dopravu a energetiku nebo sáhne na unijní administrativu, což znamená snižování platů euroúředníkům, napsal server EUobserver. Vetem rozpočtu již dříve pohrozily i Francie, Dánsko, Polsko či Rakousko, těsně před summitem se k nim přidaly Lotyšsko a Itálie. Všichni státníci si budou klást tři hlavní otázky: jak velký by rozpočet měl být, kolik peněz by mělo jít na zemědělskou politiku a kolik na kohezní fondy. Řada zemí se potýká s finanční krizí a nechtějí zvyšovat své odvody do unijního koše, když mají problémy doma. Škrty tak požadují především bohatší státy EU, které z rozpočtu čerpají méně, než do něj přispívají. Chudší regiony se ale obávají, že přijdou o peníze z unijních fondů.
Česko vetem nehrozí
Mezi těmito státy je i Česko, které by mohlo dostat až o sedm miliard eur méně. Na rozdíl od ostatních Praha vetem nehrozí, nicméně, jak uvedl český premiér Petr Nečas, rovněž není ochotna odsouhlasit cokoli. „Česká republika si přeje rozpočet, který v maximální míře přispěje k hospodářskému růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti zemí Unie. Proto je z našeho pohledu klíčová kapitola kohezního fondu s cílem pomoci chudším regionům členských zemí,“uvedl český velvyslanec při EU Martin Povejšil.