Evropští farmáři se neshodnou. Dotace se opozdí

FAKTA

Zemědělce, kteří jsou největšími příjemci bruselských dotací, ohrožují spory uvnitř Evropské unie. Od roku 2014 se má měřit novým metrem společné zemědělské politiky, ten se však zřejmě do tohoto data nestihne schválit – a to znamená zpoždění části dotací.

„Společnou zemědělskou politiku EU pro období 2014 až 2020 se už nepodaří schválit tak brzo, aby mohla od ledna 2014 začít fungovat. Je to důsledek toho, že uvnitř EU mezi Radou, Komisí a Parlamentem není dohoda ani o víceletém finančním rámci, ani o společné zemědělské politice,“říká europoslanec za ODS Hynek Fajmon. Podle něj nová pravidla pro zemědělce začnou platit nejdříve v polovině roku 2014.

V tom případě by se vyplácení evropských dotací řídilo rozpočtovým provizoriem, které by zkomplikovalo život části zemědělců. Neohrozilo by sice vyplácení přímých plateb, tedy stěžejních příspěvků na každý hektar půdy, ale zastavily by se dotace z Programu rozvoje venkova.

Nouzový rozpočet totiž neumožňuje vyplácení těchto peněz a českému zemědělství by mohlo chybět 10 až 15 miliard korun. Zhruba s takovou porcí evropských peněz se na zlepšení konkurenceschopnosti a stavu životního prostředí na venkově v posledních letech počítá.

Pesimističtí jsou i zemědělci. „Může dojít k tomu, že některé dotace v roce 2014 nebudou, firmy nemusí mít na investice, což by bylo nepříjemné. Dnes však nikdo z nás neví, jak by to vypadalo,“předvídá viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.

Na neshody v Bruselu doplatí také chovatelé prasat. „Opozdilo by se přesunutí dotací od rostlinné výroby směrem k živočišné,“říká šéf Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík.

Zatímco pěstitelům obilí, kukuřice a jiných plodin se poměrně daří, chovy prasat kvůli nerentabilitě dlouhodobě strmě klesají a Česko je tak v zásobování vepřovým soběstačné už jen zhruba z 50 procent. O moc lépe na tom nejsou ani chovatelé drůbeže.

Přitom chovy dobytka na rozdíl od obdělávání polí zajišťují venkovu pracovní místa. Zemědělci doufají, že se podaří zmírnit tento vývoj v rámci nových pravidel. „Teď máme dotační politiku nastavenou špatně, protože všichni berou stejně,“říká Belada.

Důvodem průtahů při schvalování reformy je kromě rozporů uvnitř unijních institucí i rekordní množství více než 7 400 pozměňo- vacích návrhů k nové legislativě. Někteří europoslanci navíc chtějí, aby se návrhy přeložily do všech národních jazyků.

Čeští zemědělci sdružení v agrární komoře, zemědělském svazu se snaží v EU prosadit pět změn. Chtějí například, aby se zrušil limit maximální dotace na jednu farmu, který činí 300 tisíc eur. Česká republika je totiž kvůli bývalému totalitnímu uspořádání zemí s největší průměrnou velikostí farmy v EU.

Dále chtějí, aby platila regulace národních dotací. „Kromě nerovnosti evropských dotací naši sousedé v Německu, Dánsku, Holandsku a dalších zemích dostávají tučné dotace z národních, regionálních a jiných zdrojů a nedá se jim konkurovat,“dodal Beleda.