Druhý, ale jiný film připomene rok bez Jirouse

Jako vzpomínka na roční výročí smrti Ivana M. Jirouse vznikl už druhý film. Nese název Rok bez Magora a poprvé bude uveden v sobotu od 17 hodin v pražském Divadle Archa v rámci večera Pocta českému undergroundu II. Zhruba před týdnem měl televizní premiéru hodinový dokument Moniky Le Fay 04826 Jirous. Rok bez Magora režiséra Olivera Maliny Morgensterna má dvojnásobnou délku. Lze těžko říct, že o básníkovi říká dvakrát tolik. Vypráví totiž o něčem jiném.

Se slabostmi, chybami

Zatímco nejsilnější linií velmi intimního filmu Moniky Le Fay byla protagonistova rodina a jeho de facto hlavní postavou Jirousova manželka Juliána, Morgensternův snímek vypráví mnohem obecněji o Jirousovi jako „oficiální“osobnosti. Vlastně by se dal promítat středoškolákům jako solidní úvod do tématu underground, disent a počátky Charty 77 v hodinách občanské nauky. Čímž nemá být řečeno, že by šlo o snímek školometsky nezáživný nebo snad přehnaně výchovný. Jirous a jeho okolí jsou v něm ztvárněni objektivně, tedy nejen jako mimořádně talentovaní umělci a nepochybní hrdinové odporu proti totalitní moci, ale i jako lidé se svými slabostmi a chybami.

Morgenstern, který má na kontě například filmový dokument o trutnovském hudebním festivalu nebo videoklipy některých současných kapel, vypráví v první části o „svém Jirousovi“zejména pro- střednictvím vývoje Plastic People of the Universe. Ten je jednak dokumentován dobovými filmovými záběry a hudebními nahrávkami, jednak čtením z Jirousovy knihy Pravdivý příběh Plastic People v původně rozhlasovém podání autora a herce Oldřicha Kaisera.

Chystá se na festivaly

Druhá polovina snímku pak klade důraz především na vyprávění kamarádů o Jirousovi a sestřih dalších dokumentárních záběrů hlavně z pozdějšího, porevolučního období. Mezi lidmi, kteří na básníka vzpomínají, jsou osobnosti nejrůznějších profesí, generací i společenského postavení. Od ministra zahraničí Karla Schwarzenberga přes současné kulturní celebrity Davida Kollera či Davida Černého až po hudebníky, literáty a výtvarníky z undergroundu. Velké slovo má na plátně spoluautorka námětu a Jirousova životní partnerka v posledních bezmála dvaceti letech života, písničkářka Dáša Vokatá. Druhý autor námětu František Stárek, řečený Čuňas, se naopak na plátně víceméně jen mihne.

Film Rok bez Magora má vročení 2013 a režisér se s ním příští rok plánuje zúčastnit festivalů a poslat jej do soutěží.

Při sobotní Poctě českému undergroundu kromě Morgensternova snímku návštěvníci uslyší premiérové provedení skladby Josefa Klíče Requiem pro Magora. Zahrají také skupiny Psí vojáci v obnovené sestavě, DG 307 s novým programem a Plastic People of The Universe.