Pěkní Zemanovi (lži)dárci
Miloš Zeman se chlubí, že má spoustu drobných „obamovských“dárců. A chválí je, že to jsou pěkní nadšenci. Je to však vždycky pravda? Dávají důchodci a samoživitelky padesátitisícové dary ze svého, nebo jsou jen zástěrkou pro krytí černých peněz?
Prezidentskému kandidátovi Miloši Zemanovi přibývají na volebním účtu drobné „ obamovské“dary, jak je sám nazývá, jako houby po dešti. Tak třeba toto pondělí: David Jašek – 200 korun, Jan Koenigstein – 5 000 korun, Jaroslav Fedorek – 55 tisíc korun, MUDr. František Ko – 100 tisíc korun. (Pozor: nejde o novinářského šotka. Jméno „František Ko“je na transparentním účtu Miloše Zemana skutečně uvedeno).
Vyúčtování jeho kampaně však bude možné seriózně vyhodnotit, až skončí a on i jeho strana SPOZ předloží přesné údaje do finanční zprávy. Zeman sice naplňuje literu zákona a všechny platby na kampaň zveřejňuje na „transparentním“účtu, avšak z něj se dozvíte jen jméno a příjmení dárce (a někdy ani to ne) a částku, která na kontě přistála. Jiní kandidáti na prezidenta uvádějí rovnou i bydliště a datum narození sponzora. Takový dárce je transparentnější.
Zemana to ovšem nijak nepohoršuje. Nad podezřeními, že využívá černé peníze, které jen maskuje nastrčenými dárci, jen mává rukou a říká: „Jsou to lži.“
Jak je důležité zveřejňovat úplné informace o sponzorech, dokazuje případ, na který upozornila MF DNES koncem loňského roku. Tehdy jsme se rozhodli zkontrolovat drobné dárce strany SPOZ, kteří jí v roce 2010 přispěli na kampaň do Sněmovny.
Zeman totiž loni MF DNES řekl, že financování prezidentské kampaně má na starosti tým lidí, který už připravoval volební kampaň SPOZ v roce 2010. „Tito lidé už předložili vyúčtování kampaně a bylo shledáno bez závad. Na základě této zkušenosti se domnívám, že tak to bude i s vyúčtováním prezidentské kampaně,“uvedl Zeman 30. října 2012.
„Jsem v šoku. Nic jsem nedala“
Ve finanční zprávě, kterou strana předložila do Sněmovny, lze najít i bydliště a narození sponzorů. Tak jsme se rozhodli dárce zkontrolovat. V roce 2010 přijala strana 37,6 milionu korun od 241 osob a 61 firem. Vybrali jsme si proto náhodný vzorek padesáti dárců a obvolali je nebo je navštívili. A zeptali se jich, jestli dar poskytli. Mnozí byli informací, že sponzorují Zemana, zaskočeni, ale nechtěli nic říct. Až na čtyři, kteří dar popřeli – tři důchodci z Tišnovska a pětatřicetiletá Alena Sýkorová z Brna.
Když jsem se Sýkorové tehdy v listopadu 2012 zeptal, zda sponzorovala SPOZ, zalapala po dechu. „Cože? To bude mýlka. Kde bych vzala 50 tisíc? Jsem ráda, že jsem ráda. Jsem v šoku. Nic jsem nedala ani nepodepisovala,“řekla. Rozhovor má MF DNES nahraný.
Ještě v listopadu 2012 jsme reportáž o černých sponzorech zveřejnili. Zemanova strana si vzala víkend na vysvětlení. A po něm přišlo vedení na tiskovku a přečetlo prohlášení dvou sponzorů, kteří svá slova, že dar nedali, vzali zpět. Byla mezi nimi i Sýkorová. „Prohlašuji, že jsem na základě dobrovolného rozhodnutí darovala SPOZ v roce 2010 částku ve výši 50 tisíc korun. Když mě kontaktovala MF DNES, myslela jsem si, že jde o provokaci,“uvedla v dobrozdání.
Předseda SPOZ Vratislav Mynář označil MF DNES za „lživý deník“. A Miloš Zeman využil příklad dvou dárců, kteří se ke sponzoringu opět přihlásili, jako ukázku nečisté kampaně.
„Když teď MfD tvrdila, že z roku 2010 máme černé sponzory, tak se tito černí sponzoři přihlásili místopřísežným prohlášením a uvedli, že nám tyto peníze skutečně dali. Takže MfD lhala,“řekl Miloš Zeman 4. prosince 2012 v Interview na ČT24. O zbývajících dvou sponzorech, kteří nevzali svá prohlášení zpět, se ani nezmínil. MF DNES proto nezbylo než se pokusit zjistit, zda si sponzoři dar mohli dovolit. Zaměřili jsme se na Alenu Sýkorovou. V jejím případě totiž platí přísnější pravidlo veřejného zájmu, tedy uplatnění principu „strpět větší zásah do soukromí“, protože byla (na rozdíl od tří důchodců) političkou. V roce 2010 byla necelý rok členkou SPOZ a kandidovala za ni do voleb.
A ještě jedna poznámka: toto zkoumání by nemělo svádět k závěru, že hlavním viníkem podivného sponzoringu je Alena Sýkorová. Naopak. Sýkorová je jen oběť strany SPOZ, která ji teď (s jejím vědomím) využívá k obraně Zemana.
Sýkorová se narodila v březnu 1977. Za svobodna se jmenovala Alena Nekudová. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor filologie-historie a pak žurnalistika. Do roku 2004 pracovala v brněnském studiu České televize. Pak se provdala a v roce 2005 odešla na mateřskou. V roce 2007 se rozvedla a stala se samoživitelkou.
Její finanční situace nebyla dob- rá. Přiznala to v roce 2010 v soutěži „Pretty Woman“o nejšarmantnější ženu Česka. Sýkorová vyhrála regionální kolo v Brně – kategorii „Pretty Woman internet“. A napsala o sobě: „Rozvedla jsem se a vrátila se s dcerou do Brna. A protože jsem na tom nebyla finančně dobře, musela jsem jít pracovat.“
Její rozpočet je opravdu napjatý. Lze to zrekonstruovat ze soudních spisů. Sýkorová se totiž přela se svou babičkou a se svým otcem o rodinný dům ve Žďáru nad Sázavou a poté vedla soudní spor se svým manželem Radkem Sýkorou o výši alimentů. Tady všude za sebou Sýkorová nechala „stopy“, z nichž se dá nyní vycházet.
Získala nějaký majetek? Když bylo Sýkorové 11 let, převedla na ni rodina vlastnictví domu ve Žďáru nad Sázavou. Jedinou podmínkou darovací smlouvy bylo, že v domě musí nechat dožít svou babičku. Jenže v roce 2004 se rodiče rozvedli. A Sýkorová chtěla dům prodat a koupit byt v Brně, kde by s ní bydlela i její matka. Jenže otec, který v domě bydlel a staral se o nemohoucí matku, namítal, že Alena Sýkorová neplní podmínky darovací smlouvy, a chtěl ji zrušit.
Soudní spor o dům nakonec Alena Sýkorová v roce 2006 vyhrála a velmi tvrdě žádala svou babičku o doplacení soudních výloh.
„Zaplať. Nejsem na tom dobře“
„Milá babičko, upozorňuji tě, že mi stále dlužíš peníze. Krajský soud v Brně rozhodl, že mi máš zaplatit soudní výlohy. Ještě mi dlužíš 5 tisíc 706 korun a 50 haléřů. Respektive o těch padesát haléřů nestojím. Prosím tě, abys mi zbylou částku zaplatila, nebo částku na tobě nechám vymoci soudním exekutorem. Nezapomeň, že jsem na mateřské dovolené a můj měsíční příjem je mnohem nižší než tvůj důchod,“napsala Sýkorová.
Aby tedy otec dům uhájil pro sebe a pro nemocnou matku, rozhodl se dceru vyplatit. Za dům, který dceři darovali, jí ještě zaplatil 1,5 milionu korun. Uspořené peníze pak ale Sýkorová investovala do nákupu čtyřpokojového bytu v Brně.
Jaké měla Sýkorová příjmy? V roce 2007 vykazovala 7 582 korun měsíčně. Když v roce 2008 nastoupila do zaměstnání jako učitelka gymnázia, dosahovala příjmů 16 626 korun. V roce 2009 se její průměrný čistý plat pohyboval kolem 14 250 korun. A po roce 2010, kdy změnila zaměstnání, to bylo 15 750 korun.
Všechny tyto informace vycházejí z údajů předložených brněnskému soudu, který řešil výživné na nezletilou dceru. (Exmanžel platí na dítě dva tisíce korun.)
V posledních pěti letech si tedy průměrně vydělávala 14 tisíc korun měsíčně. K tomu dostávala dva tisíce na alimentech. A pokud k příjmům přičteme ještě výpomoc od matky (dejme tomu čtyři tisíce), která s nimi bydlí a která je ve starobním důchodu, vychází nám v průměru příjmy samoživitelky s jedním dítětem na cca 20 tisíc korun měsíčně.
„Bylo to jen nedorozumění“
A jaké měla Sýkorová výdaje?
Podle údajů, které předala soudu, dává za bydlení měsíčně 6 500 korun a splátky hypotéky činí 3 750 korun. Tedy více než polovina příjmů padne na bydlení. Na živobytí tak zbude kolem deseti tisíc korun. Což je vzhledem ke zvyšujícím se cenám potravin a oblečení mezní částka.
Vzhledem k tomu, že Sýkorová žádá exmanžela ještě o příplatky na nadstandardní výdaje dcery (školkovné, kroužky, brýle atd.) v průměru tři tisíce korun, je zřejmé, že peněz nemá nazbyt.
Mohla si tedy Alena Sýkorová dovolit darovat 50 tisíc SPOZ? Teoreticky ano. Ale musela by šetřit několik let. A ukrajovat už beztak napjatý rozpočet rodiny. Jen pro představu: matka takhle „vyhodila z okna“sumu, kterou mohla využít na zaplacení třinácti splátek hypotéky. Sýkorová nyní tvrdí, že původní vyjádření pro MF DNES, že nesponzorovala SPOZ, bylo jen nedorozumění. A uvádí, že suma 50 tisíc na dar jí zbyla z prodeje domu. „V tom je celá ta pointa,“uvedla včera. A na dotaz, z čeho tedy financovala nákup bytu v Brně, odpověděla: „Nějaké peníze zbyly. Nebyly všechny utraceny.“
Zajímavé je, že o úsporách z prodeje domu nebyla u brněnského soudu v roce 2010 ani zmínka. „Mimo výživné od otce a svůj plat nemám další příjem. Finančně mi musí vypomáhat má matka, která je v důchodu,“řekla Sýkorová v srpnu 2010 u soudu o výši výživného. Tedy jen čtyři měsíce poté, co „darovala“Zemanovi 50 tisíc. Buď tedy tehdy neříkala u soudu vše, nebo mlží teď kvůli politice.
„Jsou to nadšenci“
Jisté je však jedno. Tímto způsobem financování nahrává Zeman podezřením o využívání černých peněz, které se pak rozepíšou na menší částky a připíšou ke jménům jiných osob. Za „problém Sýkorová“je tak zodpovědný Zeman, kterému nevadí to, jaké peníze mu do strany tečou.
A co na to Zeman? Sýkorovou považuje zjevně za filantropku. „Budete se divit, ale někteří moji příznivci jsou skutečně nadšení lidé,“směje se.