Mladí dravci, zralí vlastenci?
Dnešní mladí lidé a jejich rodiče zastávají podobný názor na manželství, nevadí jim život na psí knížku a chtějí dobrou práci. Zato se nebo kdy začíná stáří. Kdy je člověk starý? Hádáte se s rodiči? Jaký je ideální počet dětí?
žitější mít dobrou práci, věnovat se zálibám, mít stálého partnera a nejlépe dvě děti,“popsal spoluautor průzkumu Ondřej Pivoňka.
Podle něj to svědčí o určitém pragmatismu, který patří k české povaze. Lidé přemýšlejí podobně a funguje i jistá setrvačnost.
Zásadní rozdíl panuje v tom, jak kdo vnímá opravdové stáří. Mladí lidé si pod výrazem „starý člověk“nejčastěji představí někoho ve věku 61 až 65 let.
Starší podobné označení nejčastěji přisoudili lidem nad 75 let. „To je zcela přirozené. Vzpomínám si, že mi v chlapeckém věku připadali vojíni základní služby jako starci,“podotkl psycholog Tomáš Novák.
Čtvrtina mladých nechce děti
Oba tábory spojuje liberální postoj k manželství a rodině. Vesměs se shodly, že nemá cenu snášet špatné manželství, a neodsuzují život „na psí knížku“. V některých ohledech jako by mladí a starší žili v úplně jiném světě.
„Podstatnější rozdíl se objevil třeba už v náhledu na to, mít děti. To je důležité pouze pro tři čtvrtiny mladých, zato u generace jejich rodičů to považuje za prioritu 91
6 2 9 3
17
4
procent oslovených. Nejvhodnějším časem pro první dítě je pro obě skupiny věk partnerů do třiceti let. Přes 80 procent lidí z obou skupin považuje za optimální mít dvě děti,“popisuje sociolog Pivoňka.
Podle odborníků je však jedna věc, co člověk zpočátku chce, a jiná, jak se vše ve skutečnosti vyvine. „První dítě lidé odsouvají, ale nakonec po něm prahnou většinou i ti největší zatvrzelci. Jednoduše mnozí k touze po dítěti dozrají. Ale pak to už nemusí vyjít,“upozornil psycholog Novák.
Dříve narození Češi více dbají na slušné vychování. Sedmadevadesát procent z nich považuje za důležité přijít včas na schůzku s přáteli či příbuznými. Mladí jsou o něco benevolentnější a dochvilnost si hlídají, hlavně pokud jde o pracovní schůzku.
Starší generace také více dbá na dodržení daného slova (63 %). Ve skupině mladých by dodržel slovo, i když by to pro něj znamenalo komplikace, každý druhý. Podle odborníků to má svůj důvod. „Že se mladí odklánějí od klasických ctností, mě příliš netěší, ale je to dáno dobou, v níž vyrůstají. Dnešní takzvané autority příliš žvaní, čímž devalvují slova i sliby. Stačí se podívat na volební programy stran,“míní Novák.
Na internetu drží starší s mladými krok
Podle očekávání jsou junioři mnohem otevřenější ve vztahu k vlastnímu soukromí. Až 83 procent z nich uveřejňuje na internetu své fotografie. „Naopak polovina těch starších na internet snímky zásadně nedává,“říká Pivoňka. Jak podotkl, sám prý čekal větší rozdíly mezi generacemi ve vztahu k moderním technologiím.
To se nepotvrdilo. Starší lidé se překvapivě přizpůsobili a drží krok s tempem doby. I když mladí mají samozřejmě prim, na internetu ve volném čase pravidelně brouzdá i 71 procent starších lidí. Ti také například zručně využívají doplňkových služeb v mobilech.
Výraznější generační střet zaznamenali odborníci v otázce vlastenectví. Zatímco až 70 procent starších lidí cítí hrdost na to, že jsou Češi, mladí jsou výrazně častěji hrdí na příslušnost k Evropě.
Tomáš Novák se tomu nediví. „Slovo hrdost je podle mě už z minulých časů. Mluvil bych spíš o sympatiích. A Česko podle mne nepřináší žádnou mimořádnou hodnotu, která by tyto sympatie vzbuzovala,“domnívá se psycholog.
Možná hlas až příliš skeptický. Podle průzkumu by totiž bylo s to chopit se zbraně ve jménu vlasti 54 procent mladých, a dokonce 62 procent starších mužů.
A o čem se studenti se svými rodiči nejčastěji hádají? Spíše o okrajových věcech týkajících se vzhledu. Tak jako se dříve pohoršovali staří nad dlouhými vlasy, dnes je roztrpčuje tetování (líbí se 68 % mladých a jen 47 % starších), ale hlavně piercing (líbí se až polovině mladých a čtvrtině starších).
s přispěním Adama Folty