Frank Zappa málem československým velvyslancem.
Zítra uplyne 20 let od úmrtí Franka Zappy. Jedna z největších osobností v dějinách hudby a kritik konzumní společnosti pomáhal Čechům přežít éru totality. Jeho hudba představovala pro československé fanoušky únik od normalizační reality. Proto se po revol
VJindřichově Hradci žil za socialismu jeden mladý muž s velkým snem. Chtěl vidět naživo koncert Franka Zappy. Když se dozvěděl, že jeho hrdina hraje ve Vídni, podařilo se mu na pozvání tety do rakouského města vycestovat. Celou trasu ujel na kole. Když se vrátil, jeho sláva byla nesmírná. Tahle historka vystihuje, jakou sílu měla osobnost Franka Zappy v tehdejším Československu. Geniální hudebník a jízlivý ironik zde vytvořil fenomén, který snad neměl v Evropě obdoby. Dodnes o tom svědčí nejdéle vycházející fanouškovský magazín na světě nebo vědecká konference na téma Zappa, kterou u příležitosti 20. výročí úmrtí nedávno uspořádala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
„Pro celou naši generaci byl Zappa nesmírně inspirativní. Byl vždycky jiný než vše, co k nám přicházelo, představoval pro nás dobrodružství, únik z normalizační šedi. Neznali jsme tehdy zcela přesný význam textů ani americký kontext, ale věděli jsme, že je to náš člověk. Jako by nám říkal: Bacha, oni vám lžou,“přemýšlí Vladimír Papoušek, děkan Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a držitel ceny Magnesia Litera.
Český fanoušek ve své době nemohl pochytit všechny narážky, symboly a žerty obsažené v Zappových textech. Interpretoval si je často svérázně po svém a hlavně je vnímal jako symbol svobody. K tomu se přidala zcela nezařaditelná Zappova tvorba na pomezí rocku a vážné hudby, nepřehlédnutelný zjev, dlouhé vlasy, typický knírek s bradkou. To vše dohromady učinilo ze Zappy spojence v boji proti komunismu.
My vám toho Zappu z hlavy vymlátíme!
Pro komunistický režim byla Zappova hudba ztělesněním závadné kultury. Pamětníci vzpomínají na hlášky provázející policejní kontroly: My vám toho Zappu z hlavy vymlátíme! Často doplněné výrokem: Na tomhle papíru se ocitne tvůj podpis nebo zuby! V manuálech StB byl dokonce Zappa spolu s Krylem uveden jako jedna z klíčových otázek při výsleších. Důvod byl jednoduchý: muzikantovo jméno se estébákům dobře pamatovalo.
Historicky vstoupil Frank Zappa do českého povědomí v roce 1968, kdy o něm začaly psát tehdejší časopisy Melodie nebo Pop Music Express. Jeho desky byly žádaným artiklem na ilegálních burzách. Kultovní bylo například druhé album Zappovy kapely Mothers of Invention s názvem Absolutely Free z roku 1967.
„Už sám název alba je velmi výmluvný i bez složitého překládání. Ačkoliv se vztahoval ne nevýznamně k hudební formě, v domácím kontextu byl chápán mnohem více jako proklamace svobody jedince kontrastující s kolektivistickým diskurzem simulované normalizační idyly. Album začíná písní Plastic People o lidech ochotně naslouchajících dementním politickým žvástům. Zappovi plastičtí lidé se nápadně podobají Čapkovým mlokům, tedy primitivní ovladatelné mase,“vysvětluje Papoušek.
Právě úvodní píseň z desky Absolutely Free posloužila jako název pro skupinu Plastic People of the Universe. Undergroundová legenda měla v počátcích ve svém repertoáru i Zappovy písně. Ještě před Plastiky však velice tvrdě servírovala českým posluchačům Zappovu hudbu formace Primitives Group. Vedle undergroundu ovlivnil Zappa řadu dalších československých rockových a jazzrockových skupin.
Málo se ví, že Zappa zasáhl i do československé populární hudby. „Traduje se, že začátkem 80. let přivezla na žádost svých hudbymilovných synů z Německa Zappovo album Sheik Yerbouti zpěvačka Marie Rottrová. Když si desku sama pustila, zjistila, že ji synům do trvalého držení již nepřenechá. Nevím, možná tehdy zlobili,“líčí muzikolog a hudební publicista Aleš Opekar.
Zappův song Harder Than Your Husband přezpíval i Pavel Bobek pod textem Lepší než tvůj manžel od Michaela Žantovského.
Dopad zappovského fenoménu byl zjevný i na výtvarné scéně. A to nejen kvůli obalům hudebních alb od Calvina Schenkela. „Já jsem od třinácti poslouchala hlavně Zeppeliny a Párply. Se Zappou jsem se seznámila až na Umprumce (Vysoká škola uměleckoprůmyslová – pozn. red.). Byla to jasná ikona lidí kolem Františka Skály, který vypadal jako Zappův odlitek,“vzpomíná akademická malířka Renata Štolbová. Plakát Zappy trůnícího na záchodě měl v bytě i sochař Bedřich Mára v podání Boleslava Polívky ve filmu Pupendo.
V každém větším městě byl minimálně jeden člověk s přezdívkou Zappa. Bylo jen otázkou času, kdy se příznivci začnou více sdružovat. Oficiální fanklub vznikl v září 1986 v Brně za účasti nadšenců z Českých Budějovic a Plzně a funguje dodnes. Hned na prosinec tohoto roku připravili fanoušci první číslo „fanzínu“.
„Problém byl s množením čísel. Naštěstí známá našeho známého pracovala na jednom z mála tehdy fungujících brněnských xeroxů, a tak nám to tiskla po pracovní době za úplatu tuzexových čokolád nebo amerických cigaret,“říká předseda a zakladatel klubu Bohumil Jůza.
Fanklub pořádal také kongresy s odbornými semináři. Na setkání ve Vimperku krátce před listopadem 1989 vypukl i typický zappovský happening. Hotelem Zlatá hvězda se například procházel muž převlečený za krabičku winstonek, oblíbených Zappových cigaret, jiní se postupně usazovali do křesla před kameru a posílali Frankovi zdravici, dívky si spontánně svlékaly trička.
„V brněnských novinách několik dní po této akci vyšel v rubrice Čtenáři nám píšou rozhořčený dopis nějakého pána, kde stálo asi toto: ‚... protože se pán se svou paní poznali na Šumavě na tancovačce, když tu byl jako pohraničník, jezdili každý rok do hotelu ve Vimperku, aby si tuto chvíli připomínali. Vždy bez problému v hotelu bylo místo, jaké však bylo jejich rozhořčení, když zjistili, že hotel je totálně obsazen bandou vlasáčů, kteří tam produkují divoké orgie za šílených zvuků kakofonické hudby. A to prosím měli mít 25. výročí!‘ Samozřejmě dopis končil klasicky, že orgány by měly takovéto akce zakázat,“směje se Jůza.
Málem kulturním velvyslancem ČSSR
Ještě před rokem 1989 navázal Zappa se svými československými fanoušky i skrze železnou oponu unikátní vztah. Přes české emigranty jim po koncertě v Linci vzkázal: „Dear People of Czechoslovakia, Communism Does Not Work.“
Chvíli po listopadové revoluci přišlo něco, co všem připadalo jako zázrak. V sobotu 20. ledna 1990 přistála v půl jedenácté dopoledne na ruzyňském letišti pravidelná linka z Ruska. Z letadla TU 154-M vystoupil Frank Zappa. Na letišti byly davy fanoušků. Po návratu slavný hudebník přiznal, že takové přivítání nikdy nezažil. Během několika dní v Praze se se-
se narodil 21. prosince 1940 v americkém státě Maryland. První kapelu založil na střední škole. Byl ovlivněný blues, ale i Igorem Stravinským nebo českým skladatelem Aloisem Hábou. V roce 1964 dal dohromady
s níž nahrál i album Absolutely Free nebo We’re Only in It for the Money.
vždy se obklopoval špičkovými muzikanty, hrál s ním například kytarista Steve Vai nebo klávesista George Duke. Zappova diskografie čítá desítky oficiálních i pirátských nahrávek. Mezi komerčně nejúspěšnější alba patří Hot Rats, Apostrophe, Sheik Yerbouti nebo Joe’s Garage.
v Kalifornii. tkal s prezidentem Václavem Havlem, muzikanty, fanoušci mu pustili záznam ze zmiňovaného šumavského kongresu a Zappa měl slzy v očích.
Na nedávné budějovické konferenci členové fanklubu promítli málo známé snímky z návštěvy, ale připomenuli i nejasnosti ze zákulisí. „Celou akci, která byla různě interpretována, spískal Milan ‚Gogo‘ Krampota, kterému Frank napsal, že by chtěl navštívit Prahu, Václava Havla, Michaela Kocába, setkat se s fanoušky, navštívit animátora Bártu, jehož Krysař se mu moc líbil. Milan nemeškal, dostal se z Vídně v revolučním zmatku přes hranice do Prahy a předal prezidentovi osobní vzkaz od Franka. Zbytek si pamatujete z televize a rozhlasu, tisíce lidí na Ruzyni, dozvídáte se zprávu, že Frank přijel na pozvání Kocába. To už má celou akci v rukou agentura Miloše Zapletala a Michael Kocáb,“popisuje Jůza. V euforii se plánovaly hudební projekty, podepisovaly smlouvy. Politici dokonce navrhli Zappu za vyslance Československa v USA. Tehdejší ministr kultury Milan Lukeš vystoupil v televizi a oznámil, že Zappa bude zastupovat Československo ve věcech obchodu, turistiky a kultury. Pověřovací dopis předal muzikantovi Valtr Komárek.
Po hudebníkově pobytu v Praze však přišla studená sprcha a čeští politici museli z plánované spo- lupráce slevovat. Před návštěvou George Bushe staršího dal Washington Československu jasný vzkaz: „Buď budete jednat s námi, nebo s Frankem Zappou.“Tím celá zappovská mise ve vyslanecké roli skončila.
„Zatímco Bílý dům jakžtakž vydržel Lou Reeda i levicovou bojovnici proti všemu Joan Baezovou, tak sarkasticky pravdivý Frank Zappa byl přece jen asi moc. A tak nám Zappa ukázal limity exportované americké svobody a vrátil se tam, kde jsme ho měli nejraději – do undergroundové opozice,“podotkl na budějovické konferenci fotograf Ivan Emr.
Rockový obrazoborec i potrhlý strýček v rodině hudby 20. století
V roce 1991 se Zappa do Prahy vrátil a vystoupil jako host na koncertu Pražského výběru. O pár dní později ještě zahrál na festivalu v Budapešti. Potom kytaru navždy odložil. Ničila ho zhoubná nemoc. Zemřel 4. prosince roku 1993 na rakovinu prostaty. Jako první psal o Zappově smrti list Los Angeles Times na titulní straně a nazval ho „rockovým obrazoborcem“. Jack Skelley začal nekrolog pro LA Reader slovy, že „Frank Zappa byl potrhlým strýčkem v rodině hudby 20. století. Většina příbuzných ho nechápala, ti mladší a tolerantnější ho obdivovali, ale nikdy ho nepustili u stolu na místo, které by zasloužil.“
Že je Zappův odkaz stále živý, potvrzuje festival Zappanale v německém Bad Doberanu. Fanoušci si místo přejmenovali na Zappa Town. Název se postupně ujal a dnes už je i na oficiálních cedulích při vjezdu do města. Na akci pořádají agentury zájezdy z Ameriky. Vystupují tam Zappovy revivaly, ale i bývalí spoluhráči. V tamním parku stojí také Mekka všech zappistů – muzikantova busta. Symbolické je, že autorem není nikdo jiný než Čech, sochař Václav Česák.