Červené karty a Děkujeme, odejděte!

Veřejnost mobilizovaná proti Miloši Zemanovi je silný obrázek. Při pohledu do minulosti je zajímavá situace spojená s výročím 17. listopadu před patnácti lety, která spadá do doby opoziční smlouvy, jež uzavřely Zemanova ČSSD a Klausova ODS. Zemanem vedená vláda tehdy bojovala s velkým propadem důvěry.

Dobové „blbé nálady“, použijeme-li výraz prezidenta Václava Havla, úspěšně využilo několik studentských vůdců z listopadu 1989, nejviditelnější z nich byli Martin Mejstřík, Igor Chaun a Šimon Pánek. Jejich výzva, chytlavě nazvaná Děkujeme, odejděte!, kritizovala „dosud největší marasmus – politický i morální“od roku 1989. Požadavkem výzvy byl odchod „vůdčích politiků hlavních stran“, což se ve slovních vyjádřeních iniciátorů fakticky zúžilo na Zemana a Klause.

Pod výzvu se podepsaly desetitisíce lidí. Vyvrcholením se stala v pátek 3. prosince 1999 demonstrace na Václavském náměstí, na niž přišlo padesát, podle některých odhadů dokonce až osmdesát tisíc lidí. V atmosféře připomínající demonstrace sametové revoluce zazněl nejenom požadavek odchodu předsedů ODS a ČSSD jako největších viníků „hluboké mravní, sociální, politické a ekonomické krize“, ale také volání po vypovězení opoziční smlouvy, demisi Zemanovy vlády a vypsání předčasných voleb.

Silný moralizující rozměr výzvy výmluvně odrážel požadavek „slibu vnitřní slušnosti každého z nás“, což mělo pomoci morální a duchovní obrodě společnosti. Mimo Prahu ale byl ohlas Děkujeme, odejděte! viditelně menší, i když několikatisícové manifestace se souběžně sešly v několika velkých městech jako Brno, Hradec Králové nebo Plzeň.

Kontrast mezi mobilizovanou Prahou a mnohem pasivnějším „zbytkem republiky“ale nebyl jediným úskalím výzvy. Jednostranná „identifikace viníků“v podstatě zbavovala jakékoliv viny další tehdejší politiky, kteří také zanechali v polistopadové politice výraznou stopu. Po velké prosincové demonstraci „pod koněm“mobilizační vlna zeslábla a Děkujeme, odejděte! se z centra veřejného dění přesunula na periferii. Pokusy o její etablování jako trvalé občanské iniciativy nepřinesly větší efekt.