V dejvickém „květáku“vznikají léky budoucnosti
Vyléčit chřipku během pár hodin nebo zničit nádor diamanty? Jakkoli se to může jevit nemožné, jednou to lidé budou umět. Věří v to vědci z dejvické budovy přezdívané Květák.
DEJVICE Říká se tomu zvláštně – nanošperkařství. To proto, že se při tomto vědeckém odvětví používá zlato a hlavně diamanty. „Jsou to vlastně nanokrystaly, které dokážou identifikovat rakovinové buňky a bojovat s nimi,“vypráví mladý vědec Petr Cígler v jedné z laboratoří nové budovy Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Laicky řečeno: částečky diamantů Cígler se svým týmem používá jako sondy, které mohou v těle rakovinu odhalit a následně zničit.
Cígler však upozorňuje, že než by se tato metoda léčby mohla objevit v praxi, uběhne nejméně deset let a výzkum ještě musí zodpovědět řadu otázek.
Přesto si už vědci z Dejvic nechali výsledky patentovat. A vědí proč: díky patentům je totiž jejich ústav jedním z nejbohatších na světě.
Ústav organické chemie a biochemie je prakticky světový unikát. Jeho příjmy se ročně pohybují ve stamilionech korun, což je třeba více, než vydělává slavná univerzita v Princetonu. Ústav za to vděčí profesoru Antonínu Holému a lékům, které vznikly na základě jeho výzkumu. Jde například o preparáty, jež pomáhají v léčbě HIV nebo hepatitidy typu B. Díky těmto penězům celý areál ústavu prochází rozsáhlou rekonstrukcí, v jejímž rámci vznikla i jedna z nejmodernějších vědeckých budov u nás. V sobotu se do ní mohla poprvé podívat veřejnost. Nová budova by měla zdejším vědcům pomoci vytvořit zázemí, které by umožnilo na úspěchy Holého navázat. Jen pro představu: je zde osmnáct velkých laboratoří s nejmodernějším vybavením, poslední ustupující patro nabízí střešní zahradu a hluboko pod zemí jsou v betonovém sarkofágu umístěny servery s tisíci počítačovými procesory určenými pro složité výpočty.
Jak se zdá, i vědci mají smysl pro humor. Supermoderní budova oficiálně nese jméno po profesoru Holém, zaměstnanci ústavu ji však kvůli nezvykle oblému tvaru překřtili podle zeleniny.
„Přezdívku Květák neberu jako něco pejorativního. Byl jsem ujištěn, že je to spíše pozitivní pojmenování,“říká architekt Ivan Šrom z VPÚ Deco Praha. Spolu s Kateřinou Maškovou jsou autory stavby.
Tvar sférického trojúhelníku vybrali záměrně, aby si budovy navzájem nestínily. „Květák“totiž stojí na poměrně malé ploše areálu ústavu. „Byli jsme se podívat na podob-
Jako by právě vyrostl né budovy v zahraničí, nicméně tento zvolený tvar je skutečně jedinečný,“dodává Ivan Šrom.
Projekt se v průběhu let měnil. Původně měla budova sloužit jen jako přednáškový sál a o vzniku laboratoří se rozhodlo až později. Výzkumů se v ústavu v současnosti odehrává několik desítek, přičemž slibně jich vypadá celá řada. Kromě zmiňovaných nanodiamantů vědci například pracují na látce, která by mohla jednou provždy vyřešit problém s obezitou. Příliš detailů známo není, nicméně preparát se už úspěšně testuje na zvířatech.
Slibně vypadá i výzkum, jehož výsledkem by mohla být náhrada dnešních antibiotik. Vědci z dejvického výzkumného ústavu se proti bakteriím pokoušejí bojovat takzvanými peptidy a v laboratorních podmínkách velmi úspěšně. Na jejich stopu je překvapivě přivedl včelí jed. „Peptidy jsou slibná skupina látek, proti kterým by nemusela vzniknout rezistence (odolnost, pozn. red.) jako na dnešní antibiotika,“popisuje Sabina Čujová s tím, že peptidy dokážou bakterie zlikvidovat ne v řádu dnů, jako je tomu u dnešních léků, ale i v řádu hodin. Teoreticky by to mohlo vypadat tak, že dopoledne pocítí pacient příznaky chřipky a po požití léku bude do odpoledne zdravý.
Jenže takové naděje vědci zatím mírní. Jejich úvahy se teď spíše stáčejí k tomu, že by se peptidy daly využít na léčení povrchových ran či jako podpůrná složka při léčbě klasickými antibiotiky.