Stát chce kontrolovat, proč ženy chodí na potrat

Zavání to socialismem, kdy komise zkoumaly, proč chce žena interrupci. Ministr zdravotnictví chystá průnik do soukromí lidí.

Řekne-li žena lékaři, že chce na potrat, protože byla muži nevěrná, záznam se dostane do da- tabáze, kde ve spojitosti s jejím jménem bude uchován ještě desítky let po její smrti.

Do jejích intimních dat bude navíc smět nahlédnout každý úředník Ústavu zdravotnických informací a statistiky plus každý lékař, jemuž to úředníci dovolí. Gynekolog se navíc bude muset cíleně pídit po důvodech ženina rozhodnutí o potratu, protože mu to uloží zákon.

To není vtip, ale návrh na změnu zákona o zdravotnických prostředcích, který chce prosadit ministr Svatopluk Němeček (ČSSD).

Nápad na zřízení obřích zdravot- nických registrů s databázemi pacientů, s nímž před čtyřmi lety přišel ministr zdravotnictví Leoš Heger (T0P 09), se tak znovu vrací do hry a v mnohem razantnější podobě. Návrh, který je nyní v připomínkovém řízení, má podle ministerstva sloužit ke sledování kvality a nákladnosti zdravotní péče.

Kromě úpravy takzvaného registru reprodukčního zdraví, který bude shromažďovat data o neplodných párech, umělém oplodnění, potratech či porodech, včetně dat o zaměstnání a rodině, mají být zřízeny další registry. Například regis- tr diabetiků, což se týká bezmála 900 tisíc lidí, nebo registr intenzivní péče. V další databázi se zase budou shromažďovat údaje o hospitalizovaných pacientech nebo o lidech s rakovinou. Znamená to, že takto se prakticky každý člověk dříve nebo později v některé z databází ocitne.

„Od té chvíle si každý úředník Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který tímto zákonem dostane správu registrů do své péče, bude smět prohlédnout citlivá data jednotlivých pacientů, a mít tak v ruce jejich kompletní život,“říká specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál. A varuje před možným zneužitím.

„Nejsem proti elektronizaci zdravotnictví, ale je tu řada věcí, které skutečně patří mezi osobní věci pacienta nebo jen do intimního vztahu lékař–pacient. Což jsou právě třeba ty důvody umělého přerušení těhotenství, do toho statistikům skutečně nic není,“komentuje to Ondřej Dostál.

Hegerův návrh navíc zaručoval anonymizaci údajů pět let po smrti pacienta. To však nový zákon ruší, takže teoreticky si dospělé děti bu- dou smět prohlížet zdravotní peripetie svých dávno zemřelých rodičů a zjistit i jejich skrytá tajemství.

Proč tak rozsáhlé registry? „Pan ministr je na dovolené,“sdělil na dotaz MF DNES šéf komunikace ministerstva Jan Štoll.

Podle důvodové zprávy ministerstva k zákonu má sběr informací mimo jiné sloužit „k hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotních služeb, k zajištění udržitelnosti systému úhrad a ke sledování důsledků stárnutí obyvatelstva na poskytování zdravotních služeb“.

Záměr bohulibý, a jak ukazuje případ Národního onkologického registru, který funguje už desítky let, i důležitý.

Lékaři totiž mají díky dlouhodobému shromažďování údajů o léčbě taková data, že umějí prakticky na pacienta přesně určit předem, kolik lidí v daném roce onemocní jakým typem nádoru. A dají se i sledovat varovné signály – že třeba stoupá procento určitých typů nádoru nebo že některé nemocnice léčí s horšími výsledky než jiné.

Rozdíl je však v tom, že do tohoto registru spravovaného lékaři smějí jen lékaři, pacienti jsou v něm anonymizováni. A podle předsedy onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka za celá léta nedošlo ke zneužití údajů z registru ani k neoprávněnému úniku informací. To v novém systému hrozí. „Paleta lidí, kteří budou smět nahlížet do osobních dat pacientů, je příliš veliká a selhání lidského faktoru prostě existuje. Spíš bychom s tím měli počítat předem, že se nějaký úředník rád na někoho podívá a tyto citlivé údaje o zdraví pak prodá,“upozorňuje Ondřej Dostál.

Jsou lidé, kteří například tají svůj zdravotní stav před zaměstnavatelem, nebo se tyto údaje dají zneužít třeba při rozvodových sporech.

Pokud návrh změny zákona projde, začnou registry fungovat od ledna roku 2017.