Uředník z ministerstva zjistí, kdo měl rakovinu či potíže s pitím

Úraz, vážnou nemoc, pobyt v protialkoholní léčebně ani potrat už pacienti neutají. Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že se databáze pacientů budou scházet na centrálním úřadu.

Je to jedna z nejkontroverznějších věcí, které se nyní stát chystá uzákonit. Pokud poslanci schválí připravenou novelu zákona o zdravotnických prostředcích, umožní tím přístup státní moci k nejcitlivějším údajům o občanech a jejich nemocech.

Pod jednou střechou má totiž vzniknout celkem čtrnáct zdravotnických registrů, které budou evidovat vážně nemocné pacienty, ale i plození dětí a potraty. To vše neanonymně, přičemž k datům budou mít kromě lékařů přístup také vybraní úředníci.

Kromě zdravotních zpráv se v mnohých registrech budou shromaždovat i údaje o rodině, partnerovi, socioekonomické situaci, zaměstnání pacienta. V případě registru uživatelů drog dokonce informace o tom, jaká je jejich bytová situace, což je pro jakoukoliv léčbu a její hodnocení naprosto nepodstatné.

Úřad pro ochranu osobních údajů k druhé verzi zákona teprve chystá své stanovisko. Už u jeho původní verze před čtyřmi lety však kritizoval, že s ním návrh zákona nikdo nekonzultoval. A to přesto, že tak velkou databázi nikde – s výjimkou Velké Británie – nespravuje stát a jeho úředníci. Josef Prokeš z vedení úřadu připomíná, že podle legislativních pravidel vlády musí ministerstva při návrzích nových zákonů zpracovat studii o jejich možném dopadu na soukromí lidí.

K tomu však důvodová zpráva zákona pouze obecně konstatuje: „Návrhem se nově neřeší otázky ochrany soukromí a osobních údajů. Povinnost zachovávat mlčenlivost je uložena již ve stávající právní úpravě.“ A ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek se právě na přísnou mlčenlivost odvolává. „To nebude široký přístup úředníků, v tuto chvíli má k neanonymním datům ve stávajících registrech přístup pouze patnáct lidí z našeho úřadu, kteří jsou samozřejmě vázáni povinnou mlčenlivostí,“říká s tím, že dá ruku do ohně za to, že přes ně žádná citlivá data neuniknou.

Netají se však tím, že některé návrhy v zákoně vyvolaly bouřlivou reakci odborníků. „Takže konečný návrh zákona ještě jistě dozná změn. Je k tomu řada připomínek. A ano, souhlasím, že k tomu, abychom dokázali statisticky vyhodnocovat například léčbu drogově závislých, opravdu není třeba znát jejich bytovou situaci. Takže konkrétně na úpravě požadavků pro tento registr se momentálně hodně pracuje,“vysvětluje.

Pádný důvod podle něj má i to, že se data nebudou anonymizovat ani po smrti pacienta: „Abychom zjistili, zda se nám daří v léčbě třeba onkologických nemocí postupovat dobře, nebo zda jsme šli někde slepou uličkou, na to je nutné dělat analýzy za deset patnáct let zpětně, a pokud by nebyl dohledatelný konkrétní pacient, jak se vyvíjel v čase, i když už je třeba nyní mrtvý, byly by takové analýzy k ničemu.“

Mnozí lékaři však s takovým vysvětlením nesouhlasí. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka například „vůbec není nutné vědět, že pan Novák, bytem tam a tam, onemocněl ve sklárnách silikózou, a taková data schraňovat pak ještě čtyřicet let po jeho smrti.“

Jak bude vypadat finální podoba zákona, to bude jasné v nejbližších dnech.