Depresemi a vyhořením trpí třetina pracujících Čechů

Tři z deseti pracujících Čechů a Češek od 25 do 65 let trpí depresemi. Hrozbu vyhoření cítí 34 procent lidí. Zdravý životní styl dodržuje jen necelá pětina dotázaných.

Ukázal to výzkum psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a agentury STEM/MARK. Loni na podzim se do něj zapojila víc než tisícovka lidí mezi 25 a 65 lety.

Podle expertů jsou deprese, stres a vyhoření v Česku poměrně časté, souvisí to i s pasivním životním stylem a nadměrným pitím alkoholu.

Mírné projevy deprese v posledním měsíci mělo 13 procent lidí, střední příznaky každý devátý člověk a závažné sedm procent dotázaných. Depresivní projevy mělo 22 procent žen a 15 procent mužů. Nejvíc se vyskytovaly u lidí mezi 35 a 44 roky a nad 51 let. Každý stý člověk řekl, že vážně uvažuje o sebevraždě.

Se svou prací je spokojeno 62 procent lidí. Důvodem k nespokojenosti bývá hlavně plat, s ním je spokojeno 38 procent dotázaných.

Čtyři pětiny lidí míní, že by jejich stresovou zátěž zmírnilo zvýšení výdělku a další benefity, jako třeba delší dovolená. Třicet procent žen a mužů zvažuje odchod ze svého nynějšího místa.

Lidé s depresemi bývají pasivnější, méně se snaží problém zvládnout a řešívají ho alkoholem a užíváním léků. Jen šest procent těchto osob s depresí žije zdravě. U lidí bez potíží to je pětina. Deprese se projevuje dlouhodobě smutnou náladou, ztrátou energie, plačtivostí, nižší výkonností. Nejvážnější stavy končívají sebevraždou.

Vyhoření představuje silné vyčerpání, způsobuje ho neustálý stres, časový tlak a emoční napětí. Třetina lidí cítí, že by jim mohlo hrozit vyhoření. U pětiny se objevily konkrétní projevy.

Častěji vyhoření postihuje ženy a mladší lidi; projevilo se u dvou pětin osob, které mají v práci velkou odpovědnost. Nejvíc se syndrom vyskytuje v Moravskoslezském kraji. Méně je těchto lidí v Praze, jejich potíže však bývají intenzivnější. Nejméně vyhořením trpí lidé na Vysočině.

Nadměrnou únavou trpí 31 procent Čechů a Češek. Téměř třetina má problémy se spánkem, polovina lidí se však snaží chodit spát ve stejnou dobu. Čtyři z pěti osob spí aspoň šest hodin denně. Léky na spaní užívá 16 procent respondentů. Téměř pětina bere pravidelně léky na uklidnění a 11 procent na zlepšení nálady. Většinou si je nechávají předepsat od praktického lékaře.

Víc než čtyři pětiny dotázaných nikdy nevyhledaly psychiatrickou či psychologickou pomoc. Podle lékařů je pro zachování duševního zdraví důležité zdravě jíst, nekouřit, přiměřeně se hýbat, nepít příliš alkoholu a věnovat se koníčkům. Podstatnou roli hraje také dobré citové zázemí a spokojenost v zaměstnání. (ČTK)