V ochraně soukromí Češi zaostali

Zdravotnictví potřebuje citlivá statistická data. Ale lidé by s jejich poskytováním neměli souhlasit automaticky, říká Josef Prokeš z úřadu pro ochranu údajů k návrhu na vznik nových zdravotnických databází.

Zrušení. To je podle Úřadu pro ochranu osobních údajů nejlepší způsob, jak naložit s chystanou novelou zákona o zdravotních službách, která zavádí čtrnáct databází pacientů s výsostně soukromými daty. MF DNES o ní informovala v tomto týdnu. Databáze mají podchytit třeba i natolik soukromé informace, jako je důvod, proč se žena rozhodla jít na potrat.

„O těchto věcech by se mělo s lidmi nejdřív diskutovat, a to nikdo za čtyři roky neudělal. Ani s námi to nikdo nekonzultoval,“říká Josef Prokeš, ředitel legislativního odboru Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zdravotní registry tak, jak jsou navrhovány, zdvojují systém, který už tady je. Mnoho dat se již dnes shromažďuje, například v onkologickém registru, a není nutné tvořit další databáze. Jistě, platí, že s jídlem roste chuť. A ministerstvo zdravotnictví zjevně jede ve vyšlapaných kolejích, a to už od počátku devadesátých let. Někteří lidé jsou pravděpodobně zvyklí pracovat dokonce ještě ve stylu let sedmdesátých. Ochota údaje poskytovat je do značné míry dána i tím, že zejména starší generace Čechů nejsou tolik obeznámeny s riziky technologií. Mladí už si je většinou uvědomují více. Zákon jasně definuje několik věcí, které jsou citlivé. A jsou to právě údaje o zdraví nebo o národnosti, náboženském vyznání, příslušnosti k odborům či třeba politické příslušnosti. I tady platí, že stát by měl získat váš souhlas, že může tyto citlivé údaje, a ve zdravotnictví zejména, shromažďovat a získávat. Není to tedy tak, že by s tím lidé měli souhlasit automaticky. Jedna část společnosti chce, abychom měli statistická data. Nechci k tomu být ihned odmítavý. Je to třeba. Vedle toho však chci mít řádné vyhodnocení těchto dat. Jenže u nás ministerstvo setrvalo u jakéhosi paternalistického systému, kdy pacient musí strpět zpracování svých dat. To je však omyl. Navíc: Obávám se, že ten návrh nebyl ani konzultován s lékaři. Ne všechna data je nutné shromažďovat a udržovat. Zvlášť když nevíme, co je účelem jejich shromažďování. To nám bohužel doposud nikdo neřekl. Zákon, který ministerstvo připravilo, by měl jasně říci, k čemu data slouží a k jakým účelům budou zpracovávána. A to tam tedy bohužel nevidím. To tam není ani naznačeno. Každá informace má svou hodnotu. A ty o zdraví speciálně. Rizika, která plynou z toho, že tyto údaje budou uchovávány po desítky let, jsou velká. A mně vadí, že to vlastně nikomu nevadí. No, buďme rádi, že jsme v České republice. Nesetkávám se s tím. Tedy zatím. Ale nepochybuji, že se to někdy stává.